502

Prolomiště, ě, n., die Einbruchstelle.
Dch.

Prolomiti. — se odkud: z vězení. Us.
Pdl. Hrom z oblaků se prolamoval. Dvor.
Odpor p-mil se z jeho nitra. F. Šulc. —
kde. Bouře se nad ní p-movala. Šbr. Led
byl mezi nimi p-men (zase se spřátelili)
Šml.

Prolouditi se = prokrásti se, sich durch-
schleichen. P. se skrze přední stráže. Us
Čsk.

Proložený. P. písmo. Mus. — čím. Kniha
psacím papírem p-ná, durchschossen. Dch

Prolubeň, průlubeň, bně, f. = prohlubeň,
prosekaná díra v ledě. Vz Prohlubeň. Ká-
zal na všech rybnících p-bně sekati. Arch.
I. 243., 244.

Proluka = sedlo horské, Gebirgsjoch,
n., Sattel, m. Alx. H. v. 453. (HP. 76.). —
P., vallis. Jako andělíček brče v nebeské
proluky. Kat. 3027. — P. = úsvit ranní,
die Morgendämmerung. Už je p. (už se dní).
Mor. Knrz.

Prolumpačiti, prolumpovati co = utra-
titi. Us.

Promachajer. Chylinaj, p. bur! Sš. P.
739.

Promarati = promarniti. Mor. Sš. P.
610.

Promarniti. Nemarni, synečku, abys ne-
promamil, co tobě tvůj staré otec nashro-
máždil. Sš. P. 534. Vz Zamarniti.

Promaškrtiť = promlsati, promarniti.
Laš. Brt. D. 257.

Promaštěný, durchschmalzt, fett ge-
macht.

Promazati, promáznouti peníze = pro-
hýřiti, propiti. Us. Kšť.

Promemoria, a, n. (oprav tedy; jiní:
pro memoria).

Proměna, mutatio, Ž. wit. 76. 11., im-
mutatio, 54. 20., varietas. 44. 11., 44. 15.
P. kapaliny v páru. Mj. 132. Brouci mají
p-nu dokonalou. Kk. Br. 1. Mravy p-nu
berou. Anth. Nevídané p-ny v živobytí způ-
soboval. Mus. Stala se tam p. (stalo se tam
nějaké neštěstí, někdo umřel, vyhořeli a p.).
Na Hané. Wrch. Měli jsme ryby ve trojích
proměnách (na trojí způsob). Osv. Udělal
sám pán Bůh mezi tým proměnu, napil sa
syn jedu a nevěsta medu. Sš. P. 155. Ne
může z přirození svého p-ně poddána býti.
Žer. 310.

Promenadní koncert. Vz Seslový.

Proměnědlný = proměnitelný. Zákon
věčný, ne vedlé vuole lidské p. Hus III.
194.

Proměnění. Cf. Vš. 465.

Proměněný; -ěn, a, o, verändert. P.
v kráse. Homl. v. 365.

Proměník, geastrum, Sternbalgling, m.,
houba. Vz Rstp. 1961.

Proměniti co: jeviště (jiné dekorace
postaviti). Us. Pdl. Že jsi se ty oženil,
svoju krásu p-nil. Sš. P. 472. — co več.
P. úrodnou krajinu v pustinu, Us. Pdl.,
páry v kapky, Mj. 3., vodu v páru, Pdl.,
pravdu v lež, Hus I. 67., slib v jiný, zlý
úmysl v dobrý. Št. Kn. š. 74., 139. (49.,
165.). — co nač. Něco na stříbro p. (pro-

dati), Dch., boru na samum. Vaj. T. a m.
47. — zač. Obrazec za jiný p. Jd. Geom.
I. 125. — se jak. Podoba jeho rázem se
p-la. Us. Vlč. — se komu. Krása se ti
p-ní; (Zelený vínek) se ti p-ní. Sš. P. 645.,
378. — čím. Desetinný zlomek postrčením
desetinné tečky v celé číslo p. Šim. 75.

Proměnnosť. Slova p-sti berou. Bart. I.

Proměnný. Den byl velmi p., ráno pr-
šelo, pak nic. Let. 300. P. veličina. Nz.,
Šim. 166. Odvisle, neodvisle p. veličina;
Funkce o jedné, o dvou, n p ných. Stč.
Dif. I., 3.

Proměnosloví, n., die Metamorphose.
P. jedná o proměnách ústrojů rostlinných.
Kk. 2. vd. 3.

Promessní, Promessen-. P. kolek, list.
Šp.

Promésti co = promarniti. Us. Rgl.,
Fč., Bkř., Kšť. Promítati pocit mimo sebe,
mimo tělo své. Dk. P. 65. My tyto stavy
mimo sebe ptáme. Dk. Aesth. 85. P. cit
na venek, ze sebe ven. Dk. Aesth. 147.
Mnohoúhelník promítnouti shodně do prů-
mrtny, projiciren. Jrl. 144.

Promeškaný. P. směnka, präcludirter o.
präjudicirter W. Dch.

Promeškávač, e, m., Versäumer, m. Šm.

Proměšování. Náš český jazyk bez ně-
meckého šverkání a bez latinského p. touž
věc vymluviti (vyjádřiti) může. Výb. II.
1158.

Promětnosť, i, f., vz Průmětnosť.

Promětný, vz Průmětný.

Promih, u. m., vz Promihnouti. Na klenbě
nebeské skvoucím p-hem vcházely hvězdy.
Čch. Živ.

Promihnouti kudy. Třepetem brvy hed-
bávné lesk (oka) promíhával. Čch. Živ.

Promíchanosť, i, f, Vermengung, f. Šm.

Promíchaný, vermischt. — čím. Dějepis
smyšlékami p-ný. — čím jak. Jedle a
smrky p-ny jsou v malebném bezladí buky.
Šml. I. 17.

Promírati. Lidé promírali. Arch. VIII.
176, Let. 272., 440.

Promíšený, untermischt. — čím. Vz
Promíchaný.

Promítající, projicirend. P. přímka, ro-
veň, plocha, p. Gerade, Ebene, Fläche, Nz.,
Jd. Geom. IV. 29., Jrl. 423., 424., NA. V.
49., rovina půdorysné, nárysně p. NA. V.
51. Vz Průmět.

Promítání pocitů. Dk. P. 65. — P., die
Projection. P. číselné, kottirte P., kosoúhlé
či klinogonalné, schiefwinkelige P., pravo-
úhlé, rechtwinklige, rovnoběžné či ortho-
grafické, Parallel-, středové či centrané
centrale P.; střed p. Jrl. 423., 364., per-
spektivné. NA. V. 80. P. středozemské či
gnomické, obvodozemské či stereografické.
Stč. Zem. 387., 388., 417. P. shodné. Jrl.
143.

Promítaný; -án, a, o. P. involuce (v geo-
metrii). S. N. X. 263.

Promítnutí citu na venek. Dk. Aesth.
26. Vz Promésti.

Promlátiti koho, durchprügeln. Sá. P.
759.