503

Promlčeti se Člověk se promlčie a
míjie. Vš. 272. Cf. Zříz. zem. Jir. 470., 697.

Promlčitelný, verjährbar. Pr. tr. P.
práva. Pal. Rdh. III. 35.

Promleti = promrhati. Promlel vše, teď
žebrá. Us. Kšť.

Promluva svatební, Us., sváteční, ne-
dělní, příležitostní. Tbz. P-vu učiniti. Č.

Promluvený; -en, a, o, gesprochen. Hla-
sitě p-né slovo. Us. Pdl.

Promluvitelný. P. slovo, auszuprechen-
des Wort. Lpř.

Promluviti co. A to není slíbiť, slovíčko
p. Sš. P. 299. (791.). — ke komu. Slovíčko
k němu p-la (milá). Sš. P. 365. (1., 92., 139.,
183., 714.). P-vil k nie soukromie a řka.
Pass. — kde o čem. O tom v následují-
cích řádcích úžeji p-vím. Us. Pdl. — proč.
Pro pohnutí nemohl p. Us. Pdl. — kam.
Člověk nesmí do toho ani p. Dch. Někomu
přísně do duše p. Vlč. Zl. v ohn. I. 53. —
jak po kom. Potupně po pánech radních
p-val. Mus. 1880. 27. — se. Zpráva se
i p-ví i promlčí. Vš. 190. — nač = hubo-
vati. Postav mu na stůl koroptvičky, ba-
žanty a nicméně i na ty pokrmy časem p.
bude. Fabritius. Kázání nově vyd. 1887.

Promněna. To je p. = šelma vybíjená.
Laš. Brt. D. 257.

Promočený, durchnässt, durchweicht. P.
boty. Us.

Promoční = ku promoci se vztahující,
Promotions-. P. výkon, přísaha. Us. Pdl.

Promočný = promokavý, promočitelný,
durchnässbar, -weichbar. Rk.

Promok, ,u, m. = promočení, die Durch-
weichung. Šd.

Promokavý, vz Promočný. Dch., Pdl.

Promokřený; -en, a, o, durchnässt. P.
hlína. Us. Pdl.

Promotor, a, m. = kdo promovuje, Pro-
motor, m., lat.

Promouzovati = prohledávati, durch-
suchen. Na Hané. Bkř.

Promptný, prompt, obratný, rychlý. Kh.

Promříti, vz Promírati.

Promřitý = promrzlý. Je všecek p. zimú.
Mor. Brt. D.

Promrskati = rychle projednati. P. ve
sněmě předlohy vídeňských punktac. Us.
Vz Punktace.

Promrzeti komu. Kterýž pánoma slúží
dvema, strach, aby nepromrzal oběma (ne-
omrzel jich). Ezp. 2207.

Promuzikovati, durchs Musiciren ver-
lieren. — co. Koll. III. 292.

Promýcení, n. = prosekání, proklestění,
die Durchhauung, Lichtung. Šp.

Promydliti = prohráti. P-dlil pětku.
Us. Vlk.

Promyslnosť = prozřetelnosť. Sš.

Promyslný. P. hospodaření, Pdl., přičin-
livosť. Pdl.

Promyslonauka, y, f. = nauka o pro-
myslu.

Promyšlený, durchdacht. Mus. — jak.
Plán dobře p. Šmb., Osv. Soustava logicky
p-ná. Osv.

Promyvadlo, promývadlo, a, n., přístroj
v plynárně. St. př. kn. 1877. 115.

Promyvka káďová, die Fasswäsche,
v horn. Hř.

Promžiti, durchnebeln. Šm.

Pronadiv. Všichni ptáčkové se rozletěli
dětem p. VSlez. I. 3.

Pronajatel, e, m., der Verpächter. Dch.

Pronájem. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 436.

Pronájemník. Cf. Cor. jur. IV. 3. 436.

Pronajímací, Verpachtungs-. P. jednání.
Bor. 462.

Pronaložený= co mnoho namáhání stojí.
P. cesta, Kšf., práce. Knrz.

Pronásledovačnosť, i, f., Verfolgungs-
sucht, f. Náboženská p. Kalousek.

Pronášec, šce, m. = kdo pronáší. Vz
Pronésti, Pronášení. Dk. Poet. 502.

Pronášení, n. = pronuntiatio. Nz. P.
hlasité (deklamace), Dk., operní, Dk. Poët.
260., jasné, přiměřené, zřetelné p. myšlének.
Mus. 1880. 339.

Pronator, u, m. = sval předloktí obra-
cející dlaň vzhůru. Slov. zdrav.

Prondati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4. —
se na koho. Prondalo se to na ni = pro-
zradilo. U Loun. Wtr.

Proně. Cf. List. fil. 1882. 302. Dle List.
fil. 1888. 108. má se čísti pienye = pěnie.
Vz tam.

Pronésti. — abs. (Lidem) přikazuje,
aby nepronášeli. Pass. 314. — co, koho.
Takť jest i víra daremní, jestliže ovoce
svého nepronáší. Pož. 10. Tak tebe nepro-
nesem (neprozradíme). Pass. mus. 367. Ktož
rád milosť pronosí (před tím: pronošuje),
ten sám na sě svój meč nosí. Výb. I. 840.

— co komu. Pronesla (prozradila) radu
božie nepříteli (ďáblu). 1450. Mus. 1884.
242. Ten ten div jiným p-sl. Pass. mus.
405. Tajemství druhé straně p. Št. Kn. š.
150. 3. — co se jak (o čem). P. něco
důrazně, Křn., správným přízvukem, Pdl.,
něco ústy. Lpř. C (lat.) pronáší se zvukem
českého k. Křn. P. se o někom s chválou.
Schlz. Chtie se mistr viece p. (pochlubiti).
Jiří v. 171. Jan Křtitel život prostý také
oděvem sprostným pronášel BR. II. 12. b.

— co na koho (kdy). Nic na druhého
ve zpovědi nepronésti. Št. (Uč. 135. a.).
A jiné panie pronesú na ni. Št. Kn. š. 99.

— co na čem. Všecky peníze pronosil na
šatoch (na ně vydal). Mor. Brt. D. — se.
Vdova nechtiec se p. zatratí svój plod. Št.
Kn. š. 85. — se v čem. A pronese se
v neustavičstvě. Št. Kn. š. 43. Ukázal jim
své poklady a pronesl se jim v tom, že je
pro ně zachová. Abr. z G. II. 257. — co
proč. Zvuky druhdy k úctám bohův a bo-
hyní pronášeli. Sš. P. 551.

Pronešený; -en, a, o. Vz Pronésti. Slova
důtklivě p-ná. Sá.

Pronevěřilec, lce, m. = pronevěrec. Šmb.
S. II. 212., 217.

Pronevěřiti se komu: Bohu, Št. Kn. š.
109. — v čem. Než bych se v tom p-řil.
Št. Kn. š. 116.

Proněž. Proněžto vinovat jest žalobníka
vyvaditi. NB. Tč. 149. Proněžto vybeřtež
sedm mužuov. Pass. Proněž rozhněváše sě
odešli. Hus II. 396.