Předchozí (503)  Strana:504  Další (505) |
|
|||
504
|
|||
|
|||
Proňho. Sš. P. 216., 671.
Pronikání, diffuse. Vz Mj. 20., 115.,
MS. 97. Pronikavě zima, bitterkalt, Dch., vo-
něti, písknouti. Pdl. Chuť p. sladká, ko- řenná. Mj. 47., 49. Oko její utkvělo na něm p. Šml. Pronikavý, durchdringend. P. ton, Posp.,
hvizd, Dch., zápach, Pdl., skřek, Kká., duch (bystrý), Mus., Dk., lesk. Čch. Bs. 64. Proniklosť = prostoupenosť, das Durch-
drungensein. Sš. I. 162. Proniklý. P-klé na nohách hřeby. Ev.
ol. 86 Proniknouti co. Síla p-ká jinocha. Posp.
Duch vlastenecký p-kal všecky třídy. Sbn. Co p-kneš, tím vynikneš. Lpř. — kam. Až za Dunaj do země getské válečně p-kl. J. Lpř. — kudy (kam). P-kl touto zemí až do Uher. Tk. Přes sousedních vrchů lem slunce pyšným nebes ruměncem pro- nikalo střelou paprslnou. Osv. V. 640. Za horami sladký hlas p-kl nocí temnou. Mcha. P-kl skrze kámen. Krnd. 167. — kde kam. Methoda Heglova Nemohla v přírodopise p. Mus. V umění k nižádné slunečné výši p. nemohli. Tš. — čím. Ty duchem dále můžeš p. Vrch. Jichž (slov) hlaholena v báj světa proniká ves bdící duch. Kká. — odkud. Hřebíkové (adj.) hlavy z toho těla proni kajic (prominentes) jiné maso převyšovachu. Ev. olom. 82. — kdy: při volbě. J. Lpř. — se jak. Pokud obě kapaliny se nepro- niknou na smíšeninu zcela stejnorodou. ZČ. I. 392. Prono, vz Prove.
Pronominalný. P. skloňování. Anth. I.
3. vd. XVIII. Pronos, Verrathung. Št. Kn. š. 246. 11.
Pronu = pro onu. Šf. III. 547., Gb. Ml.
19. Pronúrati. Dosti zhusta lidé v těch mě-
stech p-rají. Arch. VIII. 184 Proný. Chybné slovo. Vz Proně, List.
fil. 1882. 302. Pronznúti, strb. pronBznłąti, transfigere,
probósti. Konjektura Gb. ad Kat. 3017. (List. fil. 1882. 321.). Cf. Prožnúti. Proobraz. Ismael byl p-zem všech pro-
nasledovatelů. Sš. II. 53. Proorávač, e, m. P. sněhu (pluh u loko-
motivy sníh rozrážející). Nár. listy. Propadek. 1473. Mus. 1880. 406. P. =
propadlina, der Erdfall. Nz. Propadení, das Untersinken. Sirou a
p-ním jest zkažena. Abr. Propadiště, ě, n. = propadliště. Zpr.
arch. VIII. 38. Propadlí, n. = les u Rašovice, údolí
u Doubrovníka na Mor. BPr. Propadlina, y, m. a f., nadávka.. Počkej
ty zpropadená p-no! Na již. Mor. Šd. Propadliště = dolejší jeviště pod je-
vištěm. Propadlišťata, pl, n. = údolí v Semil.
Mzr. 2. Propadlo, a, n. = přístroj na jevišti.
Us. Pdl. Propadnouti. — abs. len kus p-dl
(v divadle). Us. Pdl. Tak bylo plno, že by |
jablko nebylo p-dlo. Us. Dch. — co: zá-
klad. Výb. II. 383. Ten najvyššímu komor- níku 50 kop gr. českých p-dá. Vš. 404. Ten dva groše od hlavy p-dá. 16. stol. Jiskra ňadra p-dala, srdce dopadala. Č. Kn. š. 74. Propadá ty děti pořád (proklíná). U Žamb. Dbv. Kdežbych toho neučinil, mám inhed 300 kop základa propasti. Výb. I. 1013. — čemu: hanbě, Kká., zkáze.
Mour. — co (čím). Kohouta pěním zloch při svoji p-dl. Sš. P. 479. P-dl osm kop nestáním svým při týchž suchých dnech. Arch. VIII. 472. Ohněm pěti městóm dal se propasti. Št. Kn. š. 113. — kdy: při zkoušce, lépe: neobstáti, nevyjíti. Brs. 2. vd. 187. — se kam (kudy). P. se do země. Osv. P-dli se živi do pekla; Pět měst se p-dlo do pekla. Št. Kn. š. 8., 184. Popel rostem do popelníku p-dá. Us. Pdl. — se proč. Její nitro p-dalo se truchlivostí. Šml. — se kde. V písku se nohy p-dají.
Sá. — kdy pod čím. V 11. stol. vláda jejich docela propadla (zanikla) pod želez- ným ramenem Benátčanův. Šf. Strž. II. 287. Propalek, lku, m., v hutn., der Ein-
brand. Sl. les., Hř. Propamatovati něčí jméno, vergessen.
Koll. III. 286. Propan, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 152.
Propánky rači = co nepravíte (výraz
podivu)! U Star. Jič. Vhl. Propánojce = pro pána Boha! Nov.
Propargylalkohol, u, m., v lučbě. Vz
Rm. I. 326. Propargylový. P. kyselina. Vz Rm. I.
445. Propagylpentakarbonový. P. kyselina.
Vz Rm. 1. 550. Propáska. Cf. Brm. II. 2. 302.
Propasť. Dzi (jdi), satane, do p-sti, ně-
maš tu žádnej radosti Sš. P. 19. (26.) P-sti přikryly sú je. Ž. kl. P-sti srdcí lidských. Vrch. P. bez naděje, snů, dum. Vrch. P. náboženská socialní. J. Lpř. P. zející mezi ním a jeho podmaniteli. Šmb. Stř. II. 11. Propasti = propadnouti. Št. Kn. š. 113.
27. Propašovati, durchpaschen. P. papírek
šťastně ze zadnějši lavice do přední. Kos. Propátranosť, i, f., die Durchforschung.
P. materialu. Jir. Mor. 71. Propátrati co jak: mikroskopicky. Us.
Pdl. Propažiti, ganz spriesen, stemmen. Šm.
Propehliti = profrejovati. — co: jmění.
U Kr. Hrad. Kšť. Propěkný = velmi pěkný, přepěkný. Což
nám ty dáš, p. pacholče? Sš. P. 745. P. děvčátko. Propenylbenzoový. P. kyselina. Vz Rm.
II. 182.
Propěradlo, a, n. = místo, kde se rudy
propírají, Erzwäsche, f. S. N., Hř. Propěstovati co, durchforschen, ganz
entwickeln a p. Kos. Propěv, u, m. Podáváme tuto obyčejné
při tom p-vy, jež se opětuji, až se přijde na určité místo. Sš. P. 768. Propchnouti = propíchnouti. Šm.
Propíchnutí, n., Durchstich, m.
|
||
|
|||
Předchozí (503)  Strana:504  Další (505) |