504

Proňho. Sš. P. 216., 671.

Pronikání, diffuse. Vz Mj. 20., 115.,
MS. 97.

Pronikavě zima, bitterkalt, Dch., vo-
něti, písknouti. Pdl. Chuť p. sladká, ko-
řenná. Mj. 47., 49. Oko její utkvělo na něm
p. Šml.

Pronikavý, durchdringend. P. ton, Posp.,
hvizd, Dch., zápach, Pdl., skřek, Kká., duch
(bystrý), Mus., Dk., lesk. Čch. Bs. 64.

Proniklosť = prostoupenosť, das Durch-
drungensein. Sš. I. 162.

Proniklý. P-klé na nohách hřeby. Ev.
ol. 86

Proniknouti co. Síla p-ká jinocha. Posp.
Duch vlastenecký p-kal všecky třídy. Sbn.
Co p-kneš, tím vynikneš. Lpř. — kam. Až
za Dunaj do země getské válečně p-kl.
J. Lpř. — kudy (kam). P-kl touto zemí
až do Uher. Tk. Přes sousedních vrchů
lem slunce pyšným nebes ruměncem pro-
nikalo střelou paprslnou. Osv. V. 640. Za
horami sladký hlas p-kl nocí temnou. Mcha.
P-kl skrze kámen. Krnd. 167. — kde kam.
Methoda Heglova Nemohla v přírodopise p.
Mus. V umění k nižádné slunečné výši p.
nemohli. Tš. — čím. Ty duchem dále můžeš
p. Vrch. Jichž (slov) hlaholena v báj světa
proniká ves bdící duch. Kká. — odkud.
Hřebíkové (adj.) hlavy z toho těla proni
kajic (prominentes) jiné maso převyšovachu.
Ev. olom. 82. — kdy: při volbě. J. Lpř.
— se jak. Pokud obě kapaliny se nepro-
niknou na smíšeninu zcela stejnorodou.
ZČ. I. 392.

Prono, vz Prove.

Pronominalný. P. skloňování. Anth. I.
3. vd. XVIII.

Pronos, Verrathung. Št. Kn. š. 246. 11.

Pronu = pro onu. Šf. III. 547., Gb. Ml.
19.

Pronúrati. Dosti zhusta lidé v těch mě-
stech p-rají. Arch. VIII. 184

Proný. Chybné slovo. Vz Proně, List.
fil. 1882. 302.

Pronznúti, strb. pronBznłąti, transfigere,
probósti. Konjektura Gb. ad Kat. 3017.
(List. fil. 1882. 321.). Cf. Prožnúti.

Proobraz. Ismael byl p-zem všech pro-
nasledovatelů. Sš. II. 53.

Proorávač, e, m. P. sněhu (pluh u loko-
motivy sníh rozrážející). Nár. listy.

Propadek. 1473. Mus. 1880. 406. P. =
propadlina, der Erdfall. Nz.

Propadení, das Untersinken. Sirou a
p-ním jest zkažena. Abr.

Propadiště, ě, n. = propadliště. Zpr.
arch. VIII. 38.

Propadlí, n. = les u Rašovice, údolí
u Doubrovníka na Mor. BPr.

Propadlina, y, m. a f., nadávka.. Počkej
ty zpropadená p-no! Na již. Mor. Šd.

Propadliště = dolejší jeviště pod je-
vištěm.

Propadlišťata, pl, n. = údolí v Semil.
Mzr. 2.

Propadlo, a, n. = přístroj na jevišti.
Us. Pdl.

Propadnouti. — abs. len kus p-dl
(v divadle). Us. Pdl. Tak bylo plno, že by

jablko nebylo p-dlo. Us. Dch. — co: zá-
klad. Výb. II. 383. Ten najvyššímu komor-
níku 50 kop gr. českých p-dá. Vš. 404.
Ten dva groše od hlavy p-dá. 16. stol.
Jiskra ňadra p-dala, srdce dopadala. Č. Kn.
š. 74. Propadá ty děti pořád (proklíná).
U Žamb. Dbv. Kdežbych toho neučinil,
mám inhed 300 kop základa propasti. Výb.

I. 1013. — čemu: hanbě, Kká., zkáze.
Mour. — co (čím). Kohouta pěním zloch
při svoji p-dl. Sš. P. 479. P-dl osm kop
nestáním svým při týchž suchých dnech.
Arch. VIII. 472. Ohněm pěti městóm dal
se propasti. Št. Kn. š. 113. — kdy: při
zkoušce, lépe: neobstáti, nevyjíti. Brs. 2. vd.
187. — se kam (kudy). P. se do země.
Osv. P-dli se živi do pekla; Pět měst se
p-dlo do pekla. Št. Kn. š. 8., 184. Popel
rostem do popelníku p-dá. Us. Pdl. — se
proč. Její nitro p-dalo se truchlivostí.

Šml. — se kde. V písku se nohy p-dají.
Sá. — kdy pod čím. V 11. stol. vláda
jejich docela propadla (zanikla) pod želez-
ným ramenem Benátčanův. Šf. Strž. II. 287.

Propalek, lku, m., v hutn., der Ein-
brand. Sl. les., Hř.

Propamatovati něčí jméno, vergessen.
Koll. III. 286.

Propan, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 152.

Propánky rači = co nepravíte (výraz
podivu)! U Star. Jič. Vhl.

Propánojce = pro pána Boha! Nov.

Propargylalkohol, u, m., v lučbě. Vz
Rm. I. 326.

Propargylový. P. kyselina. Vz Rm. I.
445.

Propagylpentakarbonový. P. kyselina.
Vz Rm. 1. 550.

Propáska. Cf. Brm. II. 2. 302.

Propasť. Dzi (jdi), satane, do p-sti, ně-
maš tu žádnej radosti Sš. P. 19. (26.) P-sti
přikryly sú je. Ž. kl. P-sti srdcí lidských.
Vrch. P. bez naděje, snů, dum. Vrch. P.
náboženská socialní. J. Lpř. P. zející mezi
ním a jeho podmaniteli. Šmb. Stř. II. 11.

Propasti = propadnouti. Št. Kn. š. 113.
27.

Propašovati, durchpaschen. P. papírek
šťastně ze zadnějši lavice do přední. Kos.

Propátranosť, i, f., die Durchforschung.
P. materialu. Jir. Mor. 71.

Propátrati co jak: mikroskopicky. Us.
Pdl.

Propažiti, ganz spriesen, stemmen. Šm.

Propehliti = profrejovati. — co: jmění.
U Kr. Hrad. Kšť.

Propěkný = velmi pěkný, přepěkný. Což
nám ty dáš, p. pacholče? Sš. P. 745. P.
děvčátko.

Propenylbenzoový. P. kyselina. Vz Rm.

II. 182.

Propěradlo, a, n. = místo, kde se rudy
propírají, Erzwäsche, f. S. N., Hř.

Propěstovati co, durchforschen, ganz
entwickeln a p. Kos.

Propěv, u, m. Podáváme tuto obyčejné
při tom p-vy, jež se opětuji, až se přijde
na určité místo. Sš. P. 768.

Propchnouti = propíchnouti. Šm.

Propíchnutí, n., Durchstich, m.



	504

	Proňho. Sš. P. 216., 671. Pronikání, diffuse. Vz Mj. 20., 115., MS. 97. Pronikavě zima, bitterkalt, Dch., vo- něti, písknouti. Pdl. Chuť p. sladká, ko- řenná. Mj. 47., 49. Oko její utkvělo na něm p. Šml. Pronikavý, durchdringend. P. ton, Posp., hvizd, Dch., zápach, Pdl., skřek, Kká., duch (bystrý), Mus., Dk., lesk. Čch. Bs. 64. Proniklosť = prostoupenosť, das Durch- drungensein. Sš. I. 162. Proniklý. P-klé na nohách hřeby. Ev. ol. 86 Proniknouti co. Síla p-ká jinocha. Posp. Duch vlastenecký p-kal všecky třídy. Sbn. Co p-kneš, tím vynikneš. Lpř. — kam. Až za Dunaj do země getské válečně p-kl. J. Lpř. — kudy (kam). P-kl touto zemí až do Uher. Tk. Přes sousedních vrchů lem slunce pyšným nebes ruměncem pro- nikalo střelou paprslnou. Osv. V. 640. Za horami sladký hlas p-kl nocí temnou. Mcha. P-kl skrze kámen. Krnd. 167. — kde kam. Methoda Heglova Nemohla v přírodopise p. Mus. V umění k nižádné slunečné výši p. nemohli. Tš. — čím. Ty duchem dále můžeš p. Vrch. Jichž (slov) hlaholena v báj světa proniká ves bdící duch. Kká. — odkud. Hřebíkové (adj.) hlavy z toho těla proni kajic (prominentes) jiné maso převyšovachu. Ev. olom. 82. — kdy: při volbě. J. Lpř. — se jak. Pokud obě kapaliny se nepro- niknou na smíšeninu zcela stejnorodou. ZČ. I. 392. Prono, vz Prove. Pronominalný. P. skloňování. Anth. I. 3. vd. XVIII. Pronos, Verrathung. Št. Kn. š. 246. 11. Pronu = pro onu. Šf. III. 547., Gb. Ml. 19. Pronúrati. Dosti zhusta lidé v těch mě- stech p-rají. Arch. VIII. 184 Proný. Chybné slovo. Vz Proně, List. fil. 1882. 302. Pronznúti, strb. pronBznłąti, transfigere, probósti. Konjektura Gb. ad Kat. 3017. (List. fil. 1882. 321.). Cf. Prožnúti. Proobraz. Ismael byl p-zem všech pro- nasledovatelů. Sš. II. 53. Proorávač, e, m. P. sněhu (pluh u loko- motivy sníh rozrážející). Nár. listy. Propadek. 1473. Mus. 1880. 406. P. = propadlina, der Erdfall. Nz. Propadení, das Untersinken. Sirou a p-ním jest zkažena. Abr. Propadiště, ě, n. = propadliště. Zpr. arch. VIII. 38. Propadlí, n. = les u Rašovice, údolí u Doubrovníka na Mor. BPr. Propadlina, y, m. a f., nadávka.. Počkej ty zpropadená p-no! Na již. Mor. Šd. Propadliště = dolejší jeviště pod je- vištěm. Propadlišťata, pl, n. = údolí v Semil. Mzr. 2. Propadlo, a, n. = přístroj na jevišti. Us. Pdl. Propadnouti. — abs. len kus p-dl (v divadle). Us. Pdl. Tak bylo plno, že by	jablko nebylo p-dlo. Us. Dch. — co: zá- klad. Výb. II. 383. Ten najvyššímu komor- níku 50 kop gr. českých p-dá. Vš. 404. Ten dva groše od hlavy p-dá. 16. stol. Jiskra ňadra p-dala, srdce dopadala. Č. Kn. š. 74. Propadá ty děti pořád (proklíná). U Žamb. Dbv. Kdežbych toho neučinil, mám inhed 300 kop základa propasti. Výb. I. 1013. — čemu: hanbě, Kká., zkáze. Mour. — co (čím). Kohouta pěním zloch při svoji p-dl. Sš. P. 479. P-dl osm kop nestáním svým při týchž suchých dnech. Arch. VIII. 472. Ohněm pěti městóm dal se propasti. Št. Kn. š. 113. — kdy: při zkoušce, lépe: neobstáti, nevyjíti. Brs. 2. vd. 187. — se kam (kudy). P. se do země. Osv. P-dli se živi do pekla; Pět měst se p-dlo do pekla. Št. Kn. š. 8., 184. Popel rostem do popelníku p-dá. Us. Pdl. — se proč. Její nitro p-dalo se truchlivostí. Šml. — se kde. V písku se nohy p-dají. Sá. — kdy pod čím. V 11. stol. vláda jejich docela propadla (zanikla) pod želez- ným ramenem Benátčanův. Šf. Strž. II. 287. Propalek, lku, m., v hutn., der Ein- brand. Sl. les., Hř. Propamatovati něčí jméno, vergessen. Koll. III. 286. Propan, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 152. Propánky rači = co nepravíte (výraz podivu)! U Star. Jič. Vhl. Propánojce = pro pána Boha! Nov. Propargylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 326. Propargylový. P. kyselina. Vz Rm. I. 445. Propagylpentakarbonový. P. kyselina. Vz Rm. 1. 550. Propáska. Cf. Brm. II. 2. 302. Propasť. Dzi (jdi), satane, do p-sti, ně- maš tu žádnej radosti Sš. P. 19. (26.) P-sti přikryly sú je. Ž. kl. P-sti srdcí lidských. Vrch. P. bez naděje, snů, dum. Vrch. P. náboženská socialní. J. Lpř. P. zející mezi ním a jeho podmaniteli. Šmb. Stř. II. 11. Propasti = propadnouti. Št. Kn. š. 113. 27. Propašovati, durchpaschen. P. papírek šťastně ze zadnějši lavice do přední. Kos. Propátranosť, i, f., die Durchforschung. P. materialu. Jir. Mor. 71. Propátrati co jak: mikroskopicky. Us. Pdl. Propažiti, ganz spriesen, stemmen. Šm. Propehliti = profrejovati. — co: jmění. U Kr. Hrad. Kšť. Propěkný = velmi pěkný, přepěkný. Což nám ty dáš, p. pacholče? Sš. P. 745. P. děvčátko. Propenylbenzoový. P. kyselina. Vz Rm. II. 182. Propěradlo, a, n. = místo, kde se rudy propírají, Erzwäsche, f. S. N., Hř. Propěstovati co, durchforschen, ganz entwickeln a p. Kos. Propěv, u, m. Podáváme tuto obyčejné při tom p-vy, jež se opětuji, až se přijde na určité místo. Sš. P. 768. Propchnouti = propíchnouti. Šm. Propíchnutí, n., Durchstich, m.