505

Propichovadlo, a, n. = prošťuchovadlo
(u uhlířů), der Raumpfahl. Škd.

Propiják, a, m. = kdo své jmění pro-
píjí. Šd.

Propijná, é, f. = zpropitné. Prss. Gaz.
12.

Propiolový. P. kyselina. Vz Rm. I. 445.

Propionaldehyt, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 346.

Propionan, u, m., propionsaures Salz. Nz.

Propionitril, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
222., Šf. Poč. 434.

Propionový. P. kyselina, Propionsäure.
Nz., Rm. I. 412.

Propionylomravenčí kyselina. Vz Rm.
1. 486.

Propíradlo, vz Propěradlo. Pr. tr.

Propískati. Což jsi rozum p-kal? Vc.
Lab. 131.

Propiti co: rozum. Wtr. exc. Propil
gazda voly a gazdina krávy; Už sem pro-
pil všecko, ještě mám propíjať tebe, gala-
nečko; Co propijó, zaplatijó, žádnýho se
nebojijó. Słôš. P 612., 653., 718. — kdy.
Mnozí blázni v svátky neb o masopustě
propí . . . Št. Kn. š. 55. — proč. Už sem
já to propiu všecko, a to pro tebe, dě-
večko. Sš. P. 653. — na čem: na víně,
Brt. P. 38., na pivě. NB. Tč. 151. — co
odkud. Propivše z sebe sukně, kukly
i pásy. Mnč. R. 98.

Propití. Št. Kn. š. 137. Má jemu na
každé suché dni na p-tie jedno panovanie
dáti. Výb. I. 967.

Propitní = mimořádný plat ve mlýně
z měřice kromě obyč. mýta, je-li málo
vody, jinak tringeld. Zlínsky. Brt.

Propláceti, vz Proplátati.

Proplach, u, m., der Läutergraben. Hř.

Propláchnouti, vz Propláknouti.

Proplakovací, Ausspül-. P. stoka. Zpr.
arch. IX. 48.

Proplakovati, vz Propláknouti.

Proplátati, propláceti, durchspicken. —
co čím. Nestor těmito zprávami řecký text
p-cel. Šf. Strž. I. 263. Knihu tu mnohými
přípisky p-tali. Ib. 249. Knihy výpisky ze
starých foliantů proplátané. Ib. 526.

Proplesknouti co. Co mu slina přinese,
to proplíští. Hus III. 182.

Proplésti co: háček. Us. — co čím:
věnec rozmarýnem. Sš. P. 133. P-tala čer-
veným harasem. Ib. 731. P. děje bájemi,
Pdl., vypravování jadrnými výpověďmi. Tf.
— se kde. Mezi nimi pěšinky se proplé-
taly. Sá. — se kdy. Krůpěje deště v pádu
svém se proplítají. Vrch.

Propleštiti, vz Proplesknouti.

Propletek, tku, m., Schnorkel, m. Šm.

Propletený. P. rýmy. Dk. Poet. 417.—
čím. Vlasy kvítím p-né. Čch. Bs. 169.

Proplouti co: život. Lpř. — kudy:
průkopem. Lpř. — odkud. Krev z jeho
boku proplula. Sv. ruk. 296.

Propluvnúti = proplynouti, protéci. Sv.
ruk. MM. 296. ř. 22.

Proplynouti, durchfliessen. P. mýto
(projeti). Arch. VIII. 90.

Propnouti se kudy. Zelenavým stínem
lupení propínaly růžové se žíly. Čch. Bs. 83.

Propočítati co, durchzählen. Stč. Zem.
177.

Propojičitedlnosť, i, f., Verleihbarkeit.
Vz Vládnouti. CJB. 293.

Propomenli (!), Aussöhnung, f. Pohl.

Proporce v hudbě = poměrnosť rozlič-
ných tonů dle též míry. Vz S. N. XI. 78. —
P. chemická. SP. II. 240.

Propotek, tku, m., Durchschwitzung,
Transsudat. Nz. lk.

Propoučeti = prosákati. Voda p-čí.
U Kdyně. Rgl.

Propouštění, n., Entlassung, f. P. otroků
na svobodu. Šmb.

Propověď, vz Gnoma. P., apophthegma,
senrentia, stručný a jadrný výrok pocháze-
jící od člověka jednoho a pokládaný za
výrok jeho i když jest rozhlášen v obe-
censtvu. Vz Lpř. Báj. aisop. 35. Cf. Jg.
H. 1. 735., List. fil. VII. 119., Jg. Slnosť.
96, 156.

Propověděti co o čem. Alx.V. (Anth.
I. 3. vd. 33.).

Propovědný. P. báseň. Jg. Slnosť. 133.

Propracovaný, durchgearbeitet. P. my-
šlénka. Jir.— čím. Čelo myšlénkami p-né.
Pká.

Propracovati se kam: k cíli. Sbn.,
Osv.

Proprava, Propaedeutik. Nz. P. k čemu.
Dsch. I. 18., Šf. Strž. I. 11.

Propraviti co čím. Pocestní bidla s se-
bou nosí, kterýmiž sníh p-vují. Kosmogr.
1. 40. A.

Propravný. P. pojednání, vědomosti,
Šf. I. 567, 411., činnosť. Osv. I. 77.

Propriety (z lat. proprietas, příslušnosť,
vlastnictví) ve vojenství = všecky vojákovy
příslušnosti a maličkosti, jichž pro svou do-
mácnosť ve vojárně k čištění oděvu i koní
má zapotřebí a jimiž se z tak zvaného zá-
vdavku (Handgeld) při vstoupení do služby
praesenční sám opatřiti musí. S. N. XI. 78.

Propučiti. A růže v vůni p-čí. Hlk.

Propůjčce, e, m. = propůjčovatel.

Propůjčený. Mocí sobě od Boha p-nou.
Pož. 190.

Propůjčiti co. To jsem někde p-la (půj-
čováním toho jsem pozbyla). U Dobrušky.
Vk. — se komu k čemu (zač): k platné
radě a pomoci, Mus, za mzdu. Osv. I 168.
— kde. Na té dráze krasocit vždy novou
mu propůjčoval sílu. Vlč. — čím. P. se
někomu dobrou radou i hmotnou pomocí.
Mus. — jak. Místo to p-čí se prozatím na
rok. Us. Pdl. — v čem V ničem se mu p.
nechtěl. Pal. Rdh. I. 254.

Propuk, u, m., der Ausbruch. Období
p-ku, Eruptionsstadium. Exc. P. nádoru,
Geschwulsteruption.

Propuknouti. — abs. Radosť p-kává.
Dk. — jak. Záliba p-ká často náhlým vý-
křikem. Dk. — kde. V žilách jarosť pro-
pukává. Kká. V horách na straně půlnoční
skály se p-kly. Tk. Č. 1. Propuklo se mi
v uchu (zalehlém). Dch. — več: v pláč,
v jásot. Us, Hrts., Dch. — se. Již se pro-
puká, jak škodné věci jednají. Arch. VIII.
111.