Předchozí (504)  Strana:505  Další (506) |
|
|||
505
|
|||
|
|||
Propichovadlo, a, n. = prošťuchovadlo
(u uhlířů), der Raumpfahl. Škd. Propiják, a, m. = kdo své jmění pro-
píjí. Šd. Propijná, é, f. = zpropitné. Prss. Gaz.
12. Propiolový. P. kyselina. Vz Rm. I. 445.
Propionaldehyt, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 346. Propionan, u, m., propionsaures Salz. Nz.
Propionitril, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
222., Šf. Poč. 434. Propionový. P. kyselina, Propionsäure.
Nz., Rm. I. 412. Propionylomravenčí kyselina. Vz Rm.
1. 486. Propíradlo, vz Propěradlo. Pr. tr.
Propískati. Což jsi rozum p-kal? Vc.
Lab. 131. Propiti co: rozum. Wtr. exc. Propil
gazda voly a gazdina krávy; Už sem pro- pil všecko, ještě mám propíjať tebe, gala- nečko; Co propijó, zaplatijó, žádnýho se nebojijó. Słôš. P 612., 653., 718. — kdy. Mnozí blázni v svátky neb o masopustě propí . . . Št. Kn. š. 55. — proč. Už sem já to propiu všecko, a to pro tebe, dě- večko. Sš. P. 653. — na čem: na víně, Brt. P. 38., na pivě. NB. Tč. 151. — co odkud. Propivše z sebe sukně, kukly i pásy. Mnč. R. 98. Propití. Št. Kn. š. 137. Má jemu na
každé suché dni na p-tie jedno panovanie dáti. Výb. I. 967. Propitní = mimořádný plat ve mlýně
z měřice kromě obyč. mýta, je-li málo vody, jinak tringeld. Zlínsky. Brt. Propláceti, vz Proplátati.
Proplach, u, m., der Läutergraben. Hř.
Propláchnouti, vz Propláknouti.
Proplakovací, Ausspül-. P. stoka. Zpr.
arch. IX. 48. Proplakovati, vz Propláknouti.
Proplátati, propláceti, durchspicken. —
co čím. Nestor těmito zprávami řecký text p-cel. Šf. Strž. I. 263. Knihu tu mnohými přípisky p-tali. Ib. 249. Knihy výpisky ze starých foliantů proplátané. Ib. 526. Proplesknouti co. Co mu slina přinese,
to proplíští. Hus III. 182. Proplésti co: háček. Us. — co čím:
věnec rozmarýnem. Sš. P. 133. P-tala čer- veným harasem. Ib. 731. P. děje bájemi, Pdl., vypravování jadrnými výpověďmi. Tf. — se kde. Mezi nimi pěšinky se proplé- taly. Sá. — se kdy. Krůpěje deště v pádu svém se proplítají. Vrch. Propleštiti, vz Proplesknouti.
Propletek, tku, m., Schnorkel, m. Šm.
Propletený. P. rýmy. Dk. Poet. 417.—
čím. Vlasy kvítím p-né. Čch. Bs. 169. Proplouti co: život. Lpř. — kudy:
průkopem. Lpř. — odkud. Krev z jeho boku proplula. Sv. ruk. 296. Propluvnúti = proplynouti, protéci. Sv.
ruk. MM. 296. ř. 22. Proplynouti, durchfliessen. P. mýto
(projeti). Arch. VIII. 90. Propnouti se kudy. Zelenavým stínem
lupení propínaly růžové se žíly. Čch. Bs. 83. |
Propočítati co, durchzählen. Stč. Zem.
177. Propojičitedlnosť, i, f., Verleihbarkeit.
Vz Vládnouti. CJB. 293. Propomenli (!), Aussöhnung, f. Pohl.
Proporce v hudbě = poměrnosť rozlič-
ných tonů dle též míry. Vz S. N. XI. 78. — P. chemická. SP. II. 240. Propotek, tku, m., Durchschwitzung,
Transsudat. Nz. lk. Propoučeti = prosákati. Voda p-čí.
U Kdyně. Rgl. Propouštění, n., Entlassung, f. P. otroků
na svobodu. Šmb. Propověď, vz Gnoma. P., apophthegma,
senrentia, stručný a jadrný výrok pocháze- jící od člověka jednoho a pokládaný za výrok jeho i když jest rozhlášen v obe- censtvu. Vz Lpř. Báj. aisop. 35. Cf. Jg. H. 1. 735., List. fil. VII. 119., Jg. Slnosť. 96, 156. Propověděti co o čem. Alx.V. (Anth.
I. 3. vd. 33.). Propovědný. P. báseň. Jg. Slnosť. 133.
Propracovaný, durchgearbeitet. P. my-
šlénka. Jir.— čím. Čelo myšlénkami p-né. Pká. Propracovati se kam: k cíli. Sbn.,
Osv. Proprava, Propaedeutik. Nz. P. k čemu.
Dsch. I. 18., Šf. Strž. I. 11. Propraviti co čím. Pocestní bidla s se-
bou nosí, kterýmiž sníh p-vují. Kosmogr. 1. 40. A. Propravný. P. pojednání, vědomosti,
Šf. I. 567, 411., činnosť. Osv. I. 77. Propriety (z lat. proprietas, příslušnosť,
vlastnictví) ve vojenství = všecky vojákovy příslušnosti a maličkosti, jichž pro svou do- mácnosť ve vojárně k čištění oděvu i koní má zapotřebí a jimiž se z tak zvaného zá- vdavku (Handgeld) při vstoupení do služby praesenční sám opatřiti musí. S. N. XI. 78. Propučiti. A růže v vůni p-čí. Hlk.
Propůjčce, e, m. = propůjčovatel.
Propůjčený. Mocí sobě od Boha p-nou.
Pož. 190. Propůjčiti co. To jsem někde p-la (půj-
čováním toho jsem pozbyla). U Dobrušky. Vk. — se komu k čemu (zač): k platné radě a pomoci, Mus, za mzdu. Osv. I 168. — kde. Na té dráze krasocit vždy novou mu propůjčoval sílu. Vlč. — čím. P. se někomu dobrou radou i hmotnou pomocí. Mus. — jak. Místo to p-čí se prozatím na rok. Us. Pdl. — v čem V ničem se mu p. nechtěl. Pal. Rdh. I. 254. Propuk, u, m., der Ausbruch. Období
p-ku, Eruptionsstadium. Exc. P. nádoru, Geschwulsteruption. Propuknouti. — abs. Radosť p-kává.
Dk. — jak. Záliba p-ká často náhlým vý- křikem. Dk. — kde. V žilách jarosť pro- pukává. Kká. V horách na straně půlnoční skály se p-kly. Tk. Č. 1. Propuklo se mi v uchu (zalehlém). Dch. — več: v pláč, v jásot. Us, Hrts., Dch. — se. Již se pro- puká, jak škodné věci jednají. Arch. VIII. 111. |
||
|
|||
Předchozí (504)  Strana:505  Další (506) |