506

Propukový. P. horečka, fiévre éruptive.

Propust vojínům vysloužilým dávaný,
der Abschied. Vz S. N. XI. 78.

Propustiti — co. Počal zeman vodo
propuščati. Sš. P. 794. Ucpávka propouští
vzduch. Šmr. 55. P. knihu. Výb. II. 1439.
Aby mi p-li mojeho milého. Sš. P. 600.
Propustíš-li tři léta a 18 nedělí. Vš. 297.,
296. — odkud. P. někoho ze slibu, Sš. P.
325., děvče po děvčeti z kola, Ib. 727., od
sebe, Dch., poddané z panství, J. Lpř.,
z poslušnosti. Šmb. Zápis z desk p. Vš.
294. — komu (co jak). Rádi každému
propouštějíce (připouštějíce); P-stil jim Dal-
macii s tou výminkou (dal). Šf. Strž. II.
56., 295. a j. — kam. Enom mně dom pro-
pustíte mojeho milého. Sš. P. 600.

Propustný, durchlässig. P. slepenec, Zpr.
arch. VII. 88., plocha. KP. V. 311. — P.
kvitance, löschungslähig, J. tr., vysvědčení,
Entlassungs-. Šd.

Propuštěnec. Cf. Vlšk. 252., 266.

Propuštění. O p. póhonu, Vš. VIII. 37.,
od poručenství, 38., od let, 39., od nadání,
41., z manství, 40., od listu obrannieho,
42., od zájmu, 42., 44., od uvázání s ko-
morníkem, 43., od úmluvy, od zvodu, 44.,
od odhádání, 45 , od otporu. 46. Cf. Vš.
Jir. 465., Zříz. zem. 470. P. z obžaloby. Pr.

Propýchati. Kdyby projhrál aneb jinak
nemúdre pro svú hrdosť p-chal a ztratil.
Št. Kn. š. 156. (196. 25.).

Propyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
458.

Propylalkoholy. Vz Rm. I. 251.—255.

Propylamin, u, m., v lučbě. Slov. zdrav.

Propylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 548.

Propyleje. Cf. Vlšk. 9., 18.-20.

Propylenglykoly. Vz Rm. I. 291.

Prorada. Výb. II. 3. P. vůdců. Šf. Strž.
I. 466. Kristus jeho p-dů umřel. Št. Kn. š.
9. (243. 12.) Kto se v tu p-du uvázal. Hr.
ruk. 219. — P. = zrádce. Nevěrný, tys má
p. 1362.

Proradce. Pass. mus. 427., Alx. BM. v. 1.
(HP. 81.), Hr. ruk. 229., Drk. (Mus. 1888.
331.).

Proraditi koho. Jenž tě jednou p-dí,
neb tě v kterú škodu vsadí. Ezp. 1437.,
1438. P-dil jsem krev nevinnú. Sv. ruk.
175. Ten mě p-dil. Hr. ruk. 219. Jistě se
potom p-díš. Výb. II. 1165. — k čemu.
P-die ho k smrti. Ev. olom. 244. Ktož mě
jest k tobě p-dil. 14. stol. Mus. 1890. 200.
— koho čím. Políbením mě prorazuješ.
Sv. ruk. 164. — koho komu: židóm.
14. stol. Mus. 1890. 198.

Proradník. Alx.V. v. 207. (HP. 6.).

Proradný. P. plémě, Jda. v. 132., Výb.
I. 170., ruka. Čch. Dg. 485.

Proránky, pl. = na rozličné spôsoby
povyšívané tabličky na ženských rukávcoch.
Slov. Rr. Sb.

Proraziště, ě, n., Durchschlagsstelle. Us.

Proraziti. — abs. Návrh p-zil, kam zum

Durchbrach. Dch. — co. Meteor vzduch

p-ží. Osv. Ruměnec snědé jeho líce p-žel.

Šml. Návrh p. Dch. — v čem. V požívání

uměleckého díla p-ží individualita vníma-

telova. Dk. Aesth. 622. — co komu jak.
Mně dub p-zil na štvero hlavičku. Sš. P.
98. — co komu: srdce. Sš. P. 116. —kde.
Zsinalost p-la na jejich tvářích. Sml. —
kudy. Prudké mrazení plo jej všemi údy.
Tbz. Skřípání člověku všemi kostmi p-ží.
Osv., Sá.— s čím: se svým návrhem. Us.

Prorazný, durchdringlich. Rk.

Proražený. P. díra. Šmr. 16. P-nou ce-
stou leckdos trefí. Bž. exc. — čím: hřebem.
Mž.

Proražitý = pronikavý, ostrý. P. dým,
tabák. Val. Brt. D. 257.

Prorážka nepřátelských lodí = prora-
žení. Lpř.

Prorážlivosť, i, f., Durchdringlichkeit.

Prořeknouti co: vzkázánie, Krist. 5. a.,
zjevení. Pass. mus. 328. — o kom. Dobře
o něm Hospodin prořekl. Pass. mus. 281.—
co proti komu. Sá., Osv. I. 100.

Prořidlina, y, f. = ředina, die Räumde.
Sp.

Prořídlý, etwas dünn, selten, licht. P.
les, Us., vzduch, Stč., obočí, vlas. Hrts.

Prořídnouti. Její jmění silně p-dlo. Hrts.

Prorocky, prophetisch. P. mluviti. Us.

Proroctví. Vz Jg. H. 1. 735.

Proročidlo, a, n. = oraculum. Koll. St.
384.

Prorok. Málo takový p. ví, co chleba
na peci jí. Val. Vck. Mluvil skrze p-ky.
Št. Kn. š. 14. — P. = kukačka. Sedí p.
na bláznovské větvi. Brm. II. 242. — P. =
sýc obec. Šír. Pt.

Prorokový. P. hroby, sepulcra prophe-
tarum. Ž. Kr. — Ž. wit. Ambr. 260. a.

Prorostlík. Cf. Rstp. 722., 723., Mllr.
26., Rosc. 158.

Proroubati, vz Prorubiti.

Prorubský, ého, m., os. jm. Arch. VII.
510. — P. potůček. Mzr. 142.

Proruby, pl., m. = hora na Třeboňsku.
BPr.

Prorukovati něco = pozbyti toho ča-
stým ručením. U Kojetína. Wrch.

Prorůsti kudy. Kořínky prorostly zemí.
Dlj. 74.

Prorůžovělý, rosenfarbig. Sá.

Prorva = průlom, Durchbruch eines
Flusses durchs Gebirge. Nz. P. = průsmyk,
Engpass, m. Sl. les.

Prorvaný. P. pomezí, koupirtes Terrain.
Čsk. — čím. Rovina údolími p-ná. Stč.
Zem. 280. — P. rýmy. Dk. Poet. 419.

Prorvati. Havrana skřek prorve dumy
borů. Vrch.

Proryti co. Loď p-rývá vlny. Us. — se
kam. Eufrat p-vá se k jihu. J. Lpř.

Proryv, u, m = prorva. Cesta je samé
proryvy. Kv. 1869. 107.

Pros, u, m. = prosení. Dal se do prosu.
Brt. D. 258., Phľd. III. 289. Vz Proso.

Prosa vědecká, všední. Dk. Poet. 156.
O vývoji historické prosy čes. v 16. a 17.
věku. Vz Mus. 1873. 408. Cf. Jg. Slnosť.
35., 90.

Prosaditi co. Neb sem již prosadil své
spasenie. Hus I. 94. — co kudy: nýty
skrze plech. Pcl. 73. — co čím: svorník
okem tyče. Ib. 69.