Předchozí (505)  Strana:506  Další (507) |
|
|||
506
|
|||
|
|||
Propukový. P. horečka, fiévre éruptive.
Propust vojínům vysloužilým dávaný,
der Abschied. Vz S. N. XI. 78. Propustiti — co. Počal zeman vodo
propuščati. Sš. P. 794. Ucpávka propouští vzduch. Šmr. 55. P. knihu. Výb. II. 1439. Aby mi p-li mojeho milého. Sš. P. 600. Propustíš-li tři léta a 18 nedělí. Vš. 297., 296. — odkud. P. někoho ze slibu, Sš. P. 325., děvče po děvčeti z kola, Ib. 727., od sebe, Dch., poddané z panství, J. Lpř., z poslušnosti. Šmb. Zápis z desk p. Vš. 294. — komu (co jak). Rádi každému propouštějíce (připouštějíce); P-stil jim Dal- macii s tou výminkou (dal). Šf. Strž. II. 56., 295. a j. — kam. Enom mně dom pro- pustíte mojeho milého. Sš. P. 600. Propustný, durchlässig. P. slepenec, Zpr.
arch. VII. 88., plocha. KP. V. 311. — P. kvitance, löschungslähig, J. tr., vysvědčení, Entlassungs-. Šd. Propuštěnec. Cf. Vlšk. 252., 266.
Propuštění. O p. póhonu, Vš. VIII. 37.,
od poručenství, 38., od let, 39., od nadání, 41., z manství, 40., od listu obrannieho, 42., od zájmu, 42., 44., od uvázání s ko- morníkem, 43., od úmluvy, od zvodu, 44., od odhádání, 45 , od otporu. 46. Cf. Vš. Jir. 465., Zříz. zem. 470. P. z obžaloby. Pr. Propýchati. Kdyby projhrál aneb jinak
nemúdre pro svú hrdosť p-chal a ztratil. Št. Kn. š. 156. (196. 25.). Propyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
458. Propylalkoholy. Vz Rm. I. 251.—255.
Propylamin, u, m., v lučbě. Slov. zdrav.
Propylbenzol, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 548. Propyleje. Cf. Vlšk. 9., 18.-20.
Propylenglykoly. Vz Rm. I. 291.
Prorada. Výb. II. 3. P. vůdců. Šf. Strž.
I. 466. Kristus jeho p-dů umřel. Št. Kn. š. 9. (243. 12.) Kto se v tu p-du uvázal. Hr. ruk. 219. — P. = zrádce. Nevěrný, tys má p. 1362. Proradce. Pass. mus. 427., Alx. BM. v. 1.
(HP. 81.), Hr. ruk. 229., Drk. (Mus. 1888. 331.). Proraditi koho. Jenž tě jednou p-dí,
neb tě v kterú škodu vsadí. Ezp. 1437., 1438. P-dil jsem krev nevinnú. Sv. ruk. 175. Ten mě p-dil. Hr. ruk. 219. Jistě se potom p-díš. Výb. II. 1165. — k čemu. P-die ho k smrti. Ev. olom. 244. Ktož mě jest k tobě p-dil. 14. stol. Mus. 1890. 200. — koho čím. Políbením mě prorazuješ. Sv. ruk. 164. — koho komu: židóm. 14. stol. Mus. 1890. 198. Proradník. Alx.V. v. 207. (HP. 6.).
Proradný. P. plémě, Jda. v. 132., Výb.
I. 170., ruka. Čch. Dg. 485. Proránky, pl. = na rozličné spôsoby
povyšívané tabličky na ženských rukávcoch. Slov. Rr. Sb. Proraziště, ě, n., Durchschlagsstelle. Us.
Proraziti. — abs. Návrh p-zil, kam zum
Durchbrach. Dch. — co. Meteor vzduch
p-ží. Osv. Ruměnec snědé jeho líce p-žel.
Šml. Návrh p. Dch. — v čem. V požívání
uměleckého díla p-ží individualita vníma-
|
telova. Dk. Aesth. 622. — co komu jak.
Mně dub p-zil na štvero hlavičku. Sš. P. 98. — co komu: srdce. Sš. P. 116. —kde. Zsinalost p-la na jejich tvářích. Sml. — kudy. Prudké mrazení plo jej všemi údy. Tbz. Skřípání člověku všemi kostmi p-ží. Osv., Sá.— s čím: se svým návrhem. Us. Prorazný, durchdringlich. Rk.
Proražený. P. díra. Šmr. 16. P-nou ce-
stou leckdos trefí. Bž. exc. — čím: hřebem. Mž. Proražitý = pronikavý, ostrý. P. dým,
tabák. Val. Brt. D. 257. Prorážka nepřátelských lodí = prora-
žení. Lpř. Prorážlivosť, i, f., Durchdringlichkeit.
Prořeknouti co: vzkázánie, Krist. 5. a.,
zjevení. Pass. mus. 328. — o kom. Dobře o něm Hospodin prořekl. Pass. mus. 281.— co proti komu. Sá., Osv. I. 100. Prořidlina, y, f. = ředina, die Räumde.
Sp. Prořídlý, etwas dünn, selten, licht. P.
les, Us., vzduch, Stč., obočí, vlas. Hrts. Prořídnouti. Její jmění silně p-dlo. Hrts.
Prorocky, prophetisch. P. mluviti. Us.
Proroctví. Vz Jg. H. 1. 735.
Proročidlo, a, n. = oraculum. Koll. St.
384. Prorok. Málo takový p. ví, co chleba
na peci jí. Val. Vck. Mluvil skrze p-ky. Št. Kn. š. 14. — P. = kukačka. Sedí p. na bláznovské větvi. Brm. II. 242. — P. = sýc obec. Šír. Pt. Prorokový. P. hroby, sepulcra prophe-
tarum. Ž. Kr. — Ž. wit. Ambr. 260. a. Prorostlík. Cf. Rstp. 722., 723., Mllr.
26., Rosc. 158. Proroubati, vz Prorubiti.
Prorubský, ého, m., os. jm. Arch. VII.
510. — P. potůček. Mzr. 142. Proruby, pl., m. = hora na Třeboňsku.
BPr. Prorukovati něco = pozbyti toho ča-
stým ručením. U Kojetína. Wrch. Prorůsti kudy. Kořínky prorostly zemí.
Dlj. 74. Prorůžovělý, rosenfarbig. Sá.
Prorva = průlom, Durchbruch eines
Flusses durchs Gebirge. Nz. P. = průsmyk, Engpass, m. Sl. les. Prorvaný. P. pomezí, koupirtes Terrain.
Čsk. — čím. Rovina údolími p-ná. Stč. Zem. 280. — P. rýmy. Dk. Poet. 419. Prorvati. Havrana skřek prorve dumy
borů. Vrch. Proryti co. Loď p-rývá vlny. Us. — se
kam. Eufrat p-vá se k jihu. J. Lpř. Proryv, u, m = prorva. Cesta je samé
proryvy. Kv. 1869. 107. Pros, u, m. = prosení. Dal se do prosu.
Brt. D. 258., Phľd. III. 289. Vz Proso. Prosa vědecká, všední. Dk. Poet. 156.
O vývoji historické prosy čes. v 16. a 17. věku. Vz Mus. 1873. 408. Cf. Jg. Slnosť. 35., 90. Prosaditi co. Neb sem již prosadil své
spasenie. Hus I. 94. — co kudy: nýty skrze plech. Pcl. 73. — co čím: svorník okem tyče. Ib. 69. |
||
|
|||
Předchozí (505)  Strana:506  Další (507) |