Předchozí (510)  Strana:511  Další (512) |
|
|||
511
|
|||
|
|||
Prostraň = prostranství, prostor. Sv.
ruk. Al. 1042. a An. 192. Prostraněk, vz Pobočnice (dod.). Se-
skočil s vozíku, vyklesl p-ky a šel do ná- levny (vypřáhl). Kmk. v Obz. 1886. 362. Prostranělý, erweitert. Vz Rst. 478.
Prostraní, n. = prostranství. Učil na p.
Sv. ruk. 167. Prostranina. KP. V. 165., Šf. Strž. II.
442., Koll. III. 289., IV. 56. Prostranniti. Leč o bratrech Páně jsme
se prostrannili k Mt. 13. 55. — Sš. II. 15. Prostranný, räumig. Cf. Mkl. Etym.
321. b. P. pokojík. Sv. ruk. 279. — s inft. A jest jim cesta p-ná zpievati. Hra. — P. promluvení. Pass. P-ným hlasem otieže. Výb. I. 578. P. smysl slova, Dk., zprávy. Šf. Strž. II. 121. P. gleit, freies Geleit. 1486. Soud. kn. opav. Prostranství = pohodlí. I toho p. jim
zjednali. Výb. II. 1453. Prostrčený; -en, a, o, durchsteckt. —
kudy kam. Roura p-ná zátkou do ná- dobky. ZČ. Prostrčiti srdce kopím Sv. ruk. 69.
Prostřed. S gt. Na tržišti p. města upieše.
BO. Sv. Petr vstoupiv prostřed jiných apo- štolóv řekl. 14. stol. Živ. Jež. Vesloval do prostřed vody. Koll. IV. 137. U prostřed nichžto. Hus III. 304. — S lok. Stojí sto- léček prostřed nebi, na něm náš Pámbuček sedí. Sš. P. 741. Prostředák, a, m., der Mittelmann. Čsk.
Prostředčení, n. Vz Prostředčiti. Na
kterýžto sněm král vysiati ráčil k p. těch nesnází. Let. 385. Prostředek = prostřední díl. Ty's p.
mého srdce. Jind. Münster. U p-cě moře. Anth. I. To je jen p-dkem, stranama to není. Us. Vk. P. světa (Brušperk). Us. Mtl. Aby p. mezi marnotratnostmi a lakomstvím zachoval. Pož. 331. Čtvrté vám razi, ale máť to býti u p-ce, najprv a najposledy. Št. Kn. š. 79. Někteří z prostředku našeho (= z nás. Brt.) věci této vědomosť měli. Žer. Záp. I. 55. Z p-dku svého (= ze sebe) vyslali moudré muže. Výb. II. 1651. Aby z p-dku svého soudce sobě zvolili. BR. II. 530. Ze svého p-dka rychtáře volili. 1572. Wtr. Obr. 625. Cf. Diktatora ze sebe volili. Polit. histor. 1584. Některé z sebe ke mně pošlete. Arch. IX. 2. — Pozn. P. ve spo- jení s předložkami a následujícím genitivem zůstává nesklonným. Do p. lesa, v prostřed' lesi. Brt. D. 161. Vz Konec, Kraj, Roh, Vrch, Východ, Západ. — P. = jmění. Skrovné p-dky jeho na tisk publikací nestačily. Mus. 1880. 377. = P. = pomoc atd. P-dky vzdělávací, Anth. I., peněžité (m. peníze), léčivé (léky), hlasové (hlas). Brt. Volba p-dků. Mus. Musím s tým začát nějaký p.; Esli s tým Pámbů neudělá nějaký p., tož je s náma zle. Mor. Vhl. Žádáme, aby nám to p-dkem vaším k nápravě bylo přivedeno. 1544. Ten je bude moci o to před soudy zemské beze všeho p-dku (bezprostředně, pomina krále) poháněti. Výb. II. 1227. Prostředí, n, medium. Mj., Dch. Odpor
v p. Mj. 189., NA. V. 162. P. jednoduše lomné, dvojlomné. ZČ. III. 81. |
Prostředičný. Msr. 134. P. úsudky.
Dach. I. 87. Prostředina, y, f., vz Prostřednina. Rk.
Prostředkovatel, e, m., Vermittler, m.
Pal. Rdh. III. 207. Prostředkovatelský, Vermittler-. Kzl.
148., 236. Prostředkovatelství, n., Vermittlungs-
geschäft, n. Rk. Prostředkovati k dobrému. Let. 273.
Prostředňák, u, m. = prostřední bram-
bor, ne veliký a ne malý. P-ky sázeti. Slez. Šd. Prostřední svátek = pondělí po božím
hodě všech svátků, bylť dříve i úterek za- svěceným svátkem. Fč., Pdl. P. úřad, Mit- telbehörde, f. Šp. — P. = mírný atd. P. žák, schopnosti. Mour. P. štěstí jest nej- lepší. Bž. exc. Prostřednice, Vermittlerin. Dlouhov.
Zdor. 129. — P. = pole u Kluk na Pís., BPr., stráň v Hovězí na Vsacku. Vck. Prostředníče, ete, n. Člověk p. mezi
Bohem a červy. Pal. Rdh. I. 404. Prostředníček, čka, m., vz Prostředník.
— P., čku, m. = prostřední prst. Brt.
Prostřednička, y, f., vz Prostřednice. Prostředník odbytu, Vertriebsbesorger, m. Šp. Tělo jest p-kem mezi duší a světem
zevnějším. Dk. P. 2. Bůh syn jsa vysta- vený za p-ka; P. jest osoba mezi Bohem hněvajícím se na hřích a mezi lidským po- kolením vystavená. Pož. 18., 20. Kvítí a příroda byly řetěz a p. mne ustavičně se světem spojující. Koll. IV. 268. Něčí p. Výb. II. 1639., I. 599. — P. = mladý chas- ník, mladší pacholek. Kmk. Sebr. sp. II. 96., Prostřednosť. Mus. 1880.156., Čch. Nad
p. vyniknouti. Us. Prostředy = prostřed. V Podluží. Brt.
D. 258. Prostřelenec. Cf. Rstp. 1074., Mllr. 50.,
55. Prostříti. Mkl. Etym. 321. b. — co. Pro-
střel si ruku tvú. Anth. I. — koho kam: čerta na zemi. Hus II. 308. — se odkud kam. Země ta prostírá se od moře až k řece x., až po Indus. J. Lpř., Pdl. — se kde. Říše jeho prostírala se po obou stra- nách řeky. Us. Pdl. — co k komu. P. k Bohu modlitvu. Um. sv. Jiří. 349. Prostřižek, žku, m. P. podpažní, der
Kaiserschnitt. Šp. Prostrk, u, m. Obchod p-kem (směnný,
zboží za zboží), Stich-, Tausch-, Baratt- geschäft, it. baratto. Nz. Prostrkaný, vz Prostrkovaný.
Prostudování, n., das Durchstudiren,
Durchprüfen. P. něčeho. Us. Pdl. Prostudovati = důkladně studovati,
durchstudiren. P. prameny dějin. Osv. I. 69. Prostup paprsků slunečních deskou. ZČ.
III. 35. Vzájemné p-py těles. NA. V. 63. P. vzduchu. KP. V. 272. — P. = průšečník. NA. V. 55. — P. = průsek úplný. Jrl. 192. — P., das Durchschlängeln, v tělocv. Rgl.
Prostupitelný, durchschreitbar, durch- prüfbar. To je snadno p-tedlné. Šf. III. 481. 479*
|
||
|
|||
Předchozí (510)  Strana:511  Další (512) |