511

Prostraň = prostranství, prostor. Sv.
ruk. Al. 1042. a An. 192.

Prostraněk, vz Pobočnice (dod.). Se-
skočil s vozíku, vyklesl p-ky a šel do ná-
levny (vypřáhl). Kmk. v Obz. 1886. 362.

Prostranělý, erweitert. Vz Rst. 478.

Prostraní, n. = prostranství. Učil na p.
Sv. ruk. 167.

Prostranina. KP. V. 165., Šf. Strž. II.
442., Koll. III. 289., IV. 56.

Prostranniti. Leč o bratrech Páně jsme
se prostrannili k Mt. 13. 55. — Sš. II. 15.

Prostranný, räumig. Cf. Mkl. Etym.
321. b. P. pokojík. Sv. ruk. 279. — s inft.
A jest jim cesta p-ná zpievati. Hra. — P.
promluvení. Pass. P-ným hlasem otieže.
Výb. I. 578. P. smysl slova, Dk., zprávy.
Šf. Strž. II. 121. P. gleit, freies Geleit.
1486. Soud. kn. opav.

Prostranství = pohodlí. I toho p. jim
zjednali. Výb. II. 1453.

Prostrčený; -en, a, o, durchsteckt. —
kudy kam. Roura p-ná zátkou do ná-
dobky. ZČ.

Prostrčiti srdce kopím Sv. ruk. 69.

Prostřed. S gt. Na tržišti p. města upieše.
BO. Sv. Petr vstoupiv prostřed jiných apo-
štolóv řekl. 14. stol. Živ. Jež. Vesloval do
prostřed vody. Koll. IV. 137. U prostřed
nichžto. Hus III. 304. — S lok. Stojí sto-
léček prostřed nebi, na něm náš Pámbuček
sedí. Sš. P. 741.

Prostředák, a, m., der Mittelmann. Čsk.

Prostředčení, n. Vz Prostředčiti. Na
kterýžto sněm král vysiati ráčil k p. těch
nesnází. Let. 385.

Prostředek = prostřední díl. Ty's p.
mého srdce. Jind. Münster. U p-cě moře.
Anth. I. To je jen p-dkem, stranama to
není. Us. Vk. P. světa (Brušperk). Us. Mtl.
Aby p. mezi marnotratnostmi a lakomstvím
zachoval. Pož. 331. Čtvrté vám razi, ale
máť to býti u p-ce, najprv a najposledy.
Št. Kn. š. 79. Někteří z prostředku našeho
(= z nás. Brt.) věci této vědomosť měli.
Žer. Záp. I. 55. Z p-dku svého (= ze sebe)
vyslali moudré muže. Výb. II. 1651. Aby
z p-dku svého soudce sobě zvolili. BR. II.
530. Ze svého p-dka rychtáře volili. 1572.
Wtr. Obr. 625. Cf. Diktatora ze sebe volili.
Polit. histor. 1584. Některé z sebe ke mně
pošlete. Arch. IX. 2. — Pozn. P. ve spo-
jení s předložkami a následujícím genitivem
zůstává nesklonným. Do p. lesa, v prostřed'
lesi. Brt. D. 161. Vz Konec, Kraj, Roh, Vrch,
Východ, Západ. — P. = jmění. Skrovné
p-dky jeho na tisk publikací nestačily.
Mus. 1880. 377. = P. = pomoc atd. P-dky
vzdělávací, Anth. I., peněžité (m. peníze),
léčivé (léky), hlasové (hlas). Brt. Volba
p-dků. Mus. Musím s tým začát nějaký p.;
Esli s tým Pámbů neudělá nějaký p., tož
je s náma zle. Mor. Vhl. Žádáme, aby nám
to p-dkem vaším k nápravě bylo přivedeno.
1544. Ten je bude moci o to před soudy
zemské beze všeho p-dku (bezprostředně,
pomina krále) poháněti. Výb. II. 1227.

Prostředí, n, medium. Mj., Dch. Odpor
v p. Mj. 189., NA. V. 162. P. jednoduše
lomné, dvojlomné. ZČ. III. 81.

Prostředičný. Msr. 134. P. úsudky.
Dach. I. 87.

Prostředina, y, f., vz Prostřednina. Rk.

Prostředkovatel, e, m., Vermittler, m.
Pal. Rdh. III. 207.

Prostředkovatelský, Vermittler-. Kzl.
148., 236.

Prostředkovatelství, n., Vermittlungs-
geschäft, n. Rk.

Prostředkovati k dobrému. Let. 273.

Prostředňák, u, m. = prostřední bram-
bor, ne veliký a ne malý. P-ky sázeti. Slez.
Šd.

Prostřední svátek = pondělí po božím
hodě všech svátků, bylť dříve i úterek za-
svěceným svátkem. Fč., Pdl. P. úřad, Mit-
telbehörde, f. Šp. — P. = mírný atd. P.
žák, schopnosti. Mour. P. štěstí jest nej-
lepší. Bž. exc.

Prostřednice, Vermittlerin. Dlouhov.
Zdor. 129. — P. = pole u Kluk na Pís.,
BPr., stráň v Hovězí na Vsacku. Vck.

Prostředníče, ete, n. Člověk p. mezi
Bohem a červy. Pal. Rdh. I. 404.

Prostředníček, čka, m., vz Prostředník.

— P., čku, m. = prostřední prst. Brt.
Prostřednička, y, f., vz Prostřednice.
Prostředník odbytu, Vertriebsbesorger,

m. Šp. Tělo jest p-kem mezi duší a světem
zevnějším. Dk. P. 2. Bůh syn jsa vysta-
vený za p-ka; P. jest osoba mezi Bohem
hněvajícím se na hřích a mezi lidským po-
kolením vystavená. Pož. 18., 20. Kvítí a
příroda byly řetěz a p. mne ustavičně se
světem spojující. Koll. IV. 268. Něčí p.
Výb. II. 1639., I. 599. — P. = mladý chas-
ník, mladší pacholek. Kmk. Sebr. sp. II. 96.,

Prostřednosť. Mus. 1880.156., Čch. Nad
p. vyniknouti. Us.

Prostředy = prostřed. V Podluží. Brt.
D. 258.

Prostřelenec. Cf. Rstp. 1074., Mllr. 50.,
55.

Prostříti. Mkl. Etym. 321. b. — co. Pro-
střel si ruku tvú. Anth. I. — koho kam:
čerta na zemi. Hus II. 308. — se odkud
kam. Země ta prostírá se od moře až
k řece x., až po Indus. J. Lpř., Pdl. — se
kde. Říše jeho prostírala se po obou stra-
nách řeky. Us. Pdl. — co k komu. P.
k Bohu modlitvu. Um. sv. Jiří. 349.

Prostřižek, žku, m. P. podpažní, der
Kaiserschnitt. Šp.

Prostrk, u, m. Obchod p-kem (směnný,
zboží za zboží), Stich-, Tausch-, Baratt-
geschäft, it. baratto. Nz.

Prostrkaný, vz Prostrkovaný.

Prostudování, n., das Durchstudiren,
Durchprüfen. P. něčeho. Us. Pdl.

Prostudovati = důkladně studovati,
durchstudiren. P. prameny dějin. Osv. I. 69.

Prostup paprsků slunečních deskou. ZČ.
III. 35. Vzájemné p-py těles. NA. V. 63.
P. vzduchu. KP. V. 272. — P. = průšečník.
NA. V. 55. — P. = průsek úplný. Jrl. 192.

— P., das Durchschlängeln, v tělocv. Rgl.
Prostupitelný, durchschreitbar, durch-
prüfbar. To je snadno p-tedlné. Šf. III. 481.

479*