512

Prostupnosť, i, f., Durchdringbarkeit. P.
půdy. Vz Prostoupiti. Kod.

Prostupný, durchschreitbar, -dringbar.
čch. Sl. P. čára (prostupující), Durchdrin-
gungslinie. Nz. 13. P. (penetrační) srostlice,
NA. V. 469., stoka (kterou voda prosakuje).
Us. Pdl. — čemu. Země jest všelikému
plynu p-ná. Kod.

Prostupování. Žebra (klenbová) v p.
se křižují. Method. XI. 65.

Prostý, prosťounký. Cf. Mkl. Etym. 266,
P. = neuložený, jednoduchý. P. váha (netto)
Us., vlhkosť země (absolutní), výška, Stč.,
rovnice kvadratická, Hra., záliba, krásno,
soud, smysl slova, črta, vybavení představ,
spojení veršů, Dk., pevnosť, Kk., život, J.
Lpř., pád těles, ZČ., čísla (absol.), Šim. 7.,
slib řeholní, Bor., hodnota, Athen., sloh,
Tf., dloužení samohlásek. Ndr. 10. Prostým
okem viditelný. Us. Dch., Pd. — P. = oby-
čejný atd. P. trám (o dvou podporách). Zpr.
arch. VIII. 13. — P. = upřímný. P. děvče
z hor. Šml. — P. = osvobozený atd. —
čeho. Tvář prostá vrásek. Vrch. Duch
prostý všeliké hmoty. MH. 7. P. kolku,
stempelfrei, Us., předsudků, ZČ., zbraně,
vojenské povinnosti, viny. Lpř. Zásylka
prostá poštovného, portofrei. Us. Pdl. —
od čeho: od platu. Výb. I. 814.

Prostydnutý. NA. IV. 163. Správně:
prostydlý.

Prosúditi, vz Prosouditi.

Prosušiti. Prosúšati se někde = prově-
trávati se, ustavičně přecházeti, okouněti.
Co ten se tu pořád prosúšá? Mor. Šd.,
Vck.

Prosvěcení, n., osvícení, Erleuchtung,
illuminatio. Ž. wit. 138. 11. Vz Prosvítiti
Bez božieho p-nie nelze Boha milovati. Št.
Kn. š. 181. (180., 191., 193., 293.).

Prosvěcený; -en, a, o, vz Prosvítiti. Aby
byl p-cen. St. Kn. š. 181.

Prosvěcovati, vz Prosvítiti.

Prosvědčiti se čím = vykázati se. Brt.
D. 258.

Prosvěta. Ž. wit. 43. 4.

Prosvětliti = dosvědčiti. Mor. Brt. D.
258.

Prosvirník. Vz Rstp. 136.

Prosvítání, n. Vz Prosvítiti. Krásno jest
p. ideje smyslným ústředím (mediem). Dk.
Aesth. 113.

Prosvítati, vz Prosvítiti.

Prosvítavý, durchscheinend. Nz. — jak:
žlutě. Kk. Br. 20.

Prosvítiti, illuminare. Ž. wit. 12. 4. —
(se) kde (komu). Aby jeho jmene svatosť
tak se prosvětila v našich zemných bydli-
štích, jako se jest prosvětila oněm svatým
kóróm nebeským. Št. Kn. š. 52. Krásno
jest, v čem Bůh prosvítá. Dk. Aesth. 114.
Téměř každé neprůzračné těleso v dosta-
tečné tenké vrstvě prosvítá. ZČ. III. 3. —
jak kudy. Mlhou slabé slunce prosvítalo.
Vrch. — se. Vz Úplatek. — se kdy. Kda
sě slunce prosvietí (vyjde). Alx.V. v. 1287.
(HP. 31.).

Prosvitka, y, f.. Transparent. Šd. — P.,
volucellum, hmyz. Vz Brm. IV. 491.— 492.

Prosvitný, durchschimmernd. P. paprslek
slunce. Dch.

Prosyčeti, prosyčívati, hindurch sausen.
Lpř.

Prosykati, prosyknouti, prosykávati =
prosyčeti, hindurch sausen, sausend hin-
durchdringen. Lpř.

Prosypadlo, a, n. = prosypací mříže,
Sturzgitter, n. Hrbk.

Prosypati komu. Chodí jako kuróm
prosypav. Smil. — se odkud. Hvězdy ze
tmy jsou se p-ly; Sníh se p-pal z oblaků.
Č. Kn. š. 119., 338.

Proša, dle Bača, os. jm. Šd.

Prošacovati komu kapsy = prohledati,
durchsuchen. Us. Vlk.

Prošášati = točiti. — se kde. Když tě
vidím, jak ty se s druhýma v kole p-šáš,
zabit bych tě mohl. Hrb. Obr. 122.

Próščie. Mají položeni býti do p. žaloby
přede pány. Výb. I. 980., Arch. II. 491.

Prošedlý = prošedivělý. P. vous. Pdl.

Prošek, ška, m., os. jm. Rgl. P. Hynek.
1846. Jg. H. 1. 616.

Prošený k čemu. K tomu jich seznání
p-ni jsouce vlastní pečeti přitiskujeme. Arch.
VII. 660.

Prošetření, n., Durchforschung, Unter-
suchung, f. P. věci. Št. III. 597.

Prošetřiti něco, durchforschen, unter-
suchen. Šf. III. 199.

Proševčiti, verschustern. — co: jmění.
Dch.

Prošitý, durchgenäht. — čím. Šat stří-
brem bohatě p-tý. Osv. I. 85.

Prošívačka = šídlo ku prošívání svrškův
(obuvi). Matj. 104.

Prošívání, n., das Durchnähen, Durch-
steppen.

Prošívanka, y, f., die Steppdecke. Mour.

Prošívaný. Prošívaná věc, etwas durch-
genähtes. Us. P. dílo. Ol. Ex. 36. 35.

Proškodovati co. Co p-val, to aby mu
zaplatil. Arch. VII. 506.

Proškrtiti se kudy, sich schwer, müh-
selig durchbringen, durchhelfen. Světem se
p. Dch.

Prošlakovati co kam. Původ písní až

k mythologii slavské p. Koll. Zp. II. 487.

Prošlehati. — (kde, komu) kudy.

Myšlénka prošlehla mu mozkem. Čch. Jak
mrakem blesky prošlehuje lidem jejich zbroj.
Čch. Mch. 109. V něm (oděvu) pak mnohou
sparou aksamítu plamenitý šarlat prošlehává.
Ib. 11.

Prošlý = zkušený. — v čem. P. ve vě-
cech politických. Kom. Lab. 67. Nejsem
v tom tak neprošlý a nezkušený. Št. N.
146.— P., durchdrungen. — kudy. Paprsky
čočkou prošlé. Us. Pdl.

Prošmelcovati, durchschmelzen. Dač. I.
148.

Prošňupati, durchs Schnupfen verlieren.
Mnoho peněz p. Us. Pdl.

Prošpárati = šparákem propíchnouti.
Troubel dýmky p. — P. = prošťárati, durch-
stöbern. Mor. Vck.

Prošplechtnouti něco = propověděti,
vytlachati, prozraditi. Us. Rgl.