513

Prošť, vz Poront (dod.), Proště.

Prošťa, vz Poront (dod.), Proště. Koll.
Zp. I. 435., Mt. S. I. 117 , Sb. sl. ps. I. 117.,
Dbš. Obyč. 45., Čkžk. II. 161. Všetky bez
učenia deti sú len také svetské smeti,
prošte, ledačiny také. Hdž. Čít. 105. Keď
malé dieťa milo sa drží a hovorí, zvl. keď
něco nápadného povie, tedy sa mu rekne
od starších: Ty p., alebo: ty šproch. Aj
vôbec i starším sa to hovorí. V zlosti má
význam priezyvky. Zátur. — P. = stydký
úd ženský. Us. na Slov. Zátur.

Proštěpek, pku, m., vz Proštěp.

Proštipcový. P. nůžky, Pinzettenschere.

Proštipec, vz Proštěp.

Proštípek, vz Proštěp. — P. = rozští-
pané kusy polena, z nichž dělají špány
U N. Kdýně. Rgl.

Prošťouchati. Přece se to na něho pro-
šťouchlo. Us. Sbtk., Fč.

Proštrýchnouti koho = prozraditi. Na
Hané. Bkř.

Prošťuchovadlo, vz Prošťuchadlo, Pro-
pichovadlo.

Prošvarný. Sš. P. 405.. 539., 541., 597,
745. a j.

Proť, contrarietas. Jd. 3. vd. 11.

Protagon, u, m., v lučbě. Rm. I. 309.,
II. 413., Šfk. Poč. 497.

Protahačka, y, f., das Zugeisen bei
Drechslern. Rk.

Protáhlička. Cf. Rstp. 1510.

Protáhnouti co: hustou setbu, Dlj. 37.,
vyjednávání. Us — koho kdy. P-hneš mě
při muzice (provedeš mne, zatančíš se
mnou)? U Studené. Vlchř.

Protahovačka = nůž k protahování (fal-
cování) nártovic. Matj. 45. P. = špikovačka,
Spicknadel. Us. Rgl.

Protahování nemocných skulinou. Vz
Sbtk. Rostl. 30., 85., 125.

Protamin, u, m., v lučbě. Rm. II. 410.

Protancovati co kde: celou noc v ho-
spodě. Us. Pdl.

Proťatý; -at, a, o, durchgehauen. Vz
Protnouti. Má dobře p-to = má dobrou vy-
řídilku. U Kr. Hrad. Kšť.

Protažený; -en, a, o, durchgezogen. Vz
Protáhnouti.

Protažitel, e, m., šp. Vz -tel (konec).

Protažitka, y, f., gynura, rostl. Vz Rstp.
913.

Protažnosť, i, f. = průtažnosť. Rk.

Protečka, y, f. Do nádob ku kvašení
červených vín určených se na stranu při-
pojuje p. upletená ze svléknutého a vy-
vařeného vrbového proutí. KP. V. 179.

Protein. Cf. Rm. II. 404., Šfk. Poč. 590.,
Slov. zdrav.

Proteinina, y, f., Proteinstoff, m. Šp.

Proteinový. P. zrna. Rosc. 24.

Protein-us, a, m., proteinus, brouk. Vz
Kk. Br. 116.

Protějšek, šku, m., Pendant (obraz a p.).

Protější úhly, strany. Jd. Geom. I. 24.

Protékati kudy kam. Vzduch p-ká ko-
mínem do okolního vzduchu. ZČ.

Protekční, Protektions-. Osv. I. 152.

Proteklý, durchgeflossen. — kudy. Voda
rourou p-lá. Us. Pdl.

Přotel, a, m. = přítel. Laš. Tč.

Protestantism-us, u, m. Mus.

Protěž. Cf. Rstp. 911., Sbtk. Rostl. 19.,
Rosc. 129.

Protěžovati se, vz Protížiti se.

1. Proti. Cf. Mkl. Etym. 266. Brt D
175., 185. — Ad 3.) Jakoby jablka planá
proti štěpným jedl. Har. II. 56. — Str. 1190.
ad. Pozn. 4. Proti placení něco dodati. Nar.
o h. a k. Protož mu je (peníze) odtud p.
cedulce, že je přijal, vyčísti moci budete.
Žer. 348. — P. sobě, čes. tanec. Škd.

Protibarva, y, f., Kontrastfarbe, f. Šp.

Protibod, u, m., Gegenstoss, m., Čsk.,
Antipunkt. Vnč. 13.

Protibora, y, f., sv. Anastasia. Šd.

Protibřišce, e, n. = bříško malíku, Anti-
thenar.

Proticírkevní, antikirchlich. P. duch.
Šmb.

Protičelba, y, f., Gegenort, m., v horn.
Hrbk.

Protičin Dk. Dj. f. 167., Nz.

Protidávka, y, f., Antidotum, n. Rk.

Protidozorce, e, f., Controllor, m. Rr.
Sb.

Protidráždidlo. a, n., Contrastimulus.

Protidveří, ávtl&v^og. Lpř. Sl. I. 62.

Protiha, y, f., tecoma, Tecome, f., rostl.
Vz Rstp. 1217., Odb. path. III. 787.

Protihistorický, contrahistorisch. P.
duch. Pal. Rdh. II. 35

Protihnilina, y, f., Kreosoth, n. Rk.

Protihnilobný, antiseptisch. P. lék, Us.,
léčení. Vz Ott. II. 474.

Protihra, y, f. Hra a p. (v dramatě),
Dk. Aesth. 74.

Protihráč, e, m , Pointeur, m. Rk.

Protihranný, antitragicus.

Protihrazidlo, a, n. Zpr. arch. XI. 2.16.

Protihrot, u, m NA. III. 135., 162.

Protihyb, u, m., Gegenbewegung, f. Dch.

Protichodba, y, f., Contre-Gallerie. P.
podkopu. Čsk.

Protichran, u, m. = předbaští, Contre-
Garde. Čsk.

Protichůdce, e, m., der Gegenfüssler.
Kutn., Rk.

Protichyl, Contre - Parade, Halbkreis-
deckung, v šermování bodákem, končírem
n. šavlí způsob krytu, jímž body n. seky
protivníkovy odrážíme dříve, než tělo naše
zasáhnou. S. N. XI. 362. Zálud proti p-lu,
Finte gegen den Halbkreis. Čsk.

Protijazyčný, sprachwidrig. Nz.

Protijev, u, m., die Gegenerscheinung.
Dk. Aesth. 87., 305., 417. a j.

Protikandidat, a, m., der Gegenkandi-
dat. Us.

Protikatolický, gegen-, antikatholisch.
P. smýšleni. Mus.

Protiklad. Cf. Ott. II. 476.

Protiklada, y, f. = protiklad. Šf. III. 649.

Protikladný. P. sloka, Dk. Aesth. 307.,
pořádek (obrácený). Dk. Poet. 307. P. vý-
znam některých pádů předložkových. Vz
Gb. Ml. II. 150.

Protiklonný, antiklinal. Hrbk.

Protikřečový = protikřečný, antispas-
modicus.



	513

	Prošť, vz Poront (dod.), Proště. Prošťa, vz Poront (dod.), Proště. Koll. Zp. I. 435., Mt. S. I. 117 , Sb. sl. ps. I. 117., Dbš. Obyč. 45., Čkžk. II. 161. Všetky bez učenia deti sú len také svetské smeti, prošte, ledačiny také. Hdž. Čít. 105. Keď malé dieťa milo sa drží a hovorí, zvl. keď něco nápadného povie, tedy sa mu rekne od starších: Ty p., alebo: ty šproch. Aj vôbec i starším sa to hovorí. V zlosti má význam priezyvky. Zátur. — P. = stydký úd ženský. Us. na Slov. Zátur. Proštěpek, pku, m., vz Proštěp. Proštipcový. P. nůžky, Pinzettenschere. Proštipec, vz Proštěp. Proštípek, vz Proštěp. — P. = rozští- pané kusy polena, z nichž dělají špány U N. Kdýně. Rgl. Prošťouchati. Přece se to na něho pro- šťouchlo. Us. Sbtk., Fč. Proštrýchnouti koho = prozraditi. Na Hané. Bkř. Prošťuchovadlo, vz Prošťuchadlo, Pro- pichovadlo. Prošvarný. Sš. P. 405.. 539., 541., 597, 745. a j. Proť, contrarietas. Jd. 3. vd. 11. Protagon, u, m., v lučbě. Rm. I. 309., II. 413., Šfk. Poč. 497. Protahačka, y, f., das Zugeisen bei Drechslern. Rk. Protáhlička. Cf. Rstp. 1510. Protáhnouti co: hustou setbu, Dlj. 37., vyjednávání. Us — koho kdy. P-hneš mě při muzice (provedeš mne, zatančíš se mnou)? U Studené. Vlchř. Protahovačka = nůž k protahování (fal- cování) nártovic. Matj. 45. P. = špikovačka, Spicknadel. Us. Rgl. Protahování nemocných skulinou. Vz Sbtk. Rostl. 30., 85., 125. Protamin, u, m., v lučbě. Rm. II. 410. Protancovati co kde: celou noc v ho- spodě. Us. Pdl. Proťatý; -at, a, o, durchgehauen. Vz Protnouti. Má dobře p-to = má dobrou vy- řídilku. U Kr. Hrad. Kšť. Protažený; -en, a, o, durchgezogen. Vz Protáhnouti. Protažitel, e, m., šp. Vz -tel (konec). Protažitka, y, f., gynura, rostl. Vz Rstp. 913. Protažnosť, i, f. = průtažnosť. Rk. Protečka, y, f. Do nádob ku kvašení červených vín určených se na stranu při- pojuje p. upletená ze svléknutého a vy- vařeného vrbového proutí. KP. V. 179. Protein. Cf. Rm. II. 404., Šfk. Poč. 590., Slov. zdrav. Proteinina, y, f., Proteinstoff, m. Šp. Proteinový. P. zrna. Rosc. 24. Protein-us, a, m., proteinus, brouk. Vz Kk. Br. 116. Protějšek, šku, m., Pendant (obraz a p.). Protější úhly, strany. Jd. Geom. I. 24. Protékati kudy kam. Vzduch p-ká ko- mínem do okolního vzduchu. ZČ. Protekční, Protektions-. Osv. I. 152. Proteklý, durchgeflossen. — kudy. Voda rourou p-lá. Us. Pdl.	Přotel, a, m. = přítel. Laš. Tč. Protestantism-us, u, m. Mus. Protěž. Cf. Rstp. 911., Sbtk. Rostl. 19., Rosc. 129. Protěžovati se, vz Protížiti se. 1. Proti. Cf. Mkl. Etym. 266. Brt D 175., 185. — Ad 3.) Jakoby jablka planá proti štěpným jedl. Har. II. 56. — Str. 1190. ad. Pozn. 4. Proti placení něco dodati. Nar. o h. a k. Protož mu je (peníze) odtud p. cedulce, že je přijal, vyčísti moci budete. Žer. 348. — P. sobě, čes. tanec. Škd. Protibarva, y, f., Kontrastfarbe, f. Šp. Protibod, u, m., Gegenstoss, m., Čsk., Antipunkt. Vnč. 13. Protibora, y, f., sv. Anastasia. Šd. Protibřišce, e, n. = bříško malíku, Anti- thenar. Proticírkevní, antikirchlich. P. duch. Šmb. Protičelba, y, f., Gegenort, m., v horn. Hrbk. Protičin Dk. Dj. f. 167., Nz. Protidávka, y, f., Antidotum, n. Rk. Protidozorce, e, f., Controllor, m. Rr. Sb. Protidráždidlo. a, n., Contrastimulus. Protidveří, ávtl&v^og. Lpř. Sl. I. 62. Protiha, y, f., tecoma, Tecome, f., rostl. Vz Rstp. 1217., Odb. path. III. 787. Protihistorický, contrahistorisch. P. duch. Pal. Rdh. II. 35 Protihnilina, y, f., Kreosoth, n. Rk. Protihnilobný, antiseptisch. P. lék, Us., léčení. Vz Ott. II. 474. Protihra, y, f. Hra a p. (v dramatě), Dk. Aesth. 74. Protihráč, e, m , Pointeur, m. Rk. Protihranný, antitragicus. Protihrazidlo, a, n. Zpr. arch. XI. 2.16. Protihrot, u, m NA. III. 135., 162. Protihyb, u, m., Gegenbewegung, f. Dch. Protichodba, y, f., Contre-Gallerie. P. podkopu. Čsk. Protichran, u, m. = předbaští, Contre- Garde. Čsk. Protichůdce, e, m., der Gegenfüssler. Kutn., Rk. Protichyl, Contre - Parade, Halbkreis- deckung, v šermování bodákem, končírem n. šavlí způsob krytu, jímž body n. seky protivníkovy odrážíme dříve, než tělo naše zasáhnou. S. N. XI. 362. Zálud proti p-lu, Finte gegen den Halbkreis. Čsk. Protijazyčný, sprachwidrig. Nz. Protijev, u, m., die Gegenerscheinung. Dk. Aesth. 87., 305., 417. a j. Protikandidat, a, m., der Gegenkandi- dat. Us. Protikatolický, gegen-, antikatholisch. P. smýšleni. Mus. Protiklad. Cf. Ott. II. 476. Protiklada, y, f. = protiklad. Šf. III. 649. Protikladný. P. sloka, Dk. Aesth. 307., pořádek (obrácený). Dk. Poet. 307. P. vý- znam některých pádů předložkových. Vz Gb. Ml. II. 150. Protiklonný, antiklinal. Hrbk. Protikřečový = protikřečný, antispas- modicus.