516

Protizpěr, u, m., vz Protizávěrka.

Protizpěrací zpruha, Gegensperrfeder,
f. Šp.

Protižidovský, antisemitisch. Dch.

Protižidovitví, n., Antisemitismus, m.

Protkati co. Paprsek protkal mračna
tíhu. Kká. Smích a zpěvy hluk p-valy.
Vrch. — co čím. Nach, jimž západ cedry
p-kává. Vrch. Dějiny pověstmi a bájemi p.
Šmb.

Protknouti co čím (jak). Nelibým ta
zpráva mě protknula dojmem. Čch. Živ.
Těla jejich meči protkli až do smrti. Pass.
mus. 384.

Protkvělý = protklý. Tichým žalem p.
Dk. Aesth. 344.

Protlačiti se kudy: zástupem. Us. Pdl.

Protlouci co. Život (bídně) protloukati,
das Leben kümmerlich durchdringen. Dch.,
Lpř., Šml. Peníze p. Us. Rgl.

Protnouti co čím. Dráha hlubokým vý-
kopem protíná potok. Zpr. arch. VII. 27.
P. přímkou AB přímku CD. Jd. Geom. An
ho hned mečem protče. Jdš. v. 209. — se
kde. Dvě plochy protínají se v čáře je-
diné. Us. — se jak. Cesty se vespolek
křížem p-nají. Us. Pdl.

Protnutí, n., das Durchhauen. Vz Slov.
zdrav.

Protný = protičelný. Slov. Ssk.

Proto = neboť. Jarmark bude slabý,
proto lidé sú na poli. Srov. laš. čemu. Mor.
Brt. D. 175.

Protokatechový. P. kyselina. Vz Rm.
II. 157.

Protokatechualdehyt, u, m. Vz Rm.
II. 115.

Protokol = zápisník.

Protokolní kniha. Mus. 1880. 81.

Protonotář, e, m., protonotarius. P.,
místy nejvyšší písař, druhý slul mladší,
menší; v Praze slul nejvyšší písař kancléř.
Wtr. Obr. 723. P. rady Nového města praž-
ského, apoštolský. Mus. 1880. 491., 47l.

Protopiti se, untersinken. Nelez na slabý
led, ať se neprotopíš. U Žir. Vlk.

Protoplasma, mata, n., z řec. = dusič-
natá bílkovinná základní látka rostlinná, SP.
II. 99., dusíkatá látka rosolovitá v rostlinné
buničce. Vz KP. V. 423. P. = živá hmota
buňky, hmota, z níž se skládá embryo zví-
řecí. Vz Cambium, Sarcoda. Purkyně 1839.
Cf. Ott. IV. 936. P. je směsí sloučenin che-
mických. Vz Ott. IV. 936.

Protoplasmatický, protoplasmatisch. P.
látka, hmota bylinná. Osv. I. 485., SP. II.
125.

Protoplasmový lépe: protoplasmatický.

Protopop, a, m., Protopresbyter (dod.).

Protopresbyter, tra, m., vůbec protopop
zvaný, jest člen hierarchie ruské mezi bi-
skupem a popem položený. S. N. XI. 79.

Protrandati = promarniti, zmařiti, pro-
běhati. Ty všecek čas p-dáš. Us. Rgl.

Protřásací, durchschüttelnd. Pdl.

Protřásání, n., Durchschütteln, n. P.
kapaliny. Zpr. arch. XI. 12.

Protřásaný; -án, a, o, durchgeschüttelt.
Otázka často p-ná, oft ventilirt, discutirt.
Dk.

Protřásati otázky, discutiren. Dch., Dk.

Protratiti co čím. Ruben smilstvem
p-til od svého otce požehnánie. Št. Kn. š.
113.

Protráviti co čím: noc plesem. Us.
Hlk. — co kde. Svůj život na vozích pro-
travují Šf. Strž. I. 402.

Protřebivý. Žertev p-vá síla. Msn. Or.
112.

Protřele, vz Protřelý. Jiní drzeji a pro-
třeleji dále postoupili. Bdl. ŽŠf. 111.

Protřesený; -en, a, o, durchgeschüttelt.
Smíšenina řádné p-ná. SP. II. 101.

Protrh, u, m. = protržení, Durchbruch,
m. Je tam na poľu od vody taký p. Slez.
Šd.

Protrhnouti. = co: oči = otevříti, pro-
buditi se. Vlč. — co kdy. Když ráno po
dlouhém spánku zrak p-hla. Šml., Osv. I.
279. — se komu. Až se jim p-haly žíly.
Kld. I. 134. — se kudy. Protrhuje-li se
chmurou ranní paprsek sluneční, věštívá to
pěkný den. Mj. 149.

Protříbiti se čím: zkušenostmi. Šml.

Protříti. — co komu. Inhed svému ko-
níkovi čelo protieráše. Výb. II. 444. — se
kudy: životem. Šml. — se kam. Aby
neprotřel se nikde k vozu. Alx.V. v. 1270.
(HP. 31.). — co kde Protřel v očích temno.
Kká. K sl. j. 211.

Protřízlivělý = protřízvělý. Us. Rgl.

Protřízlivěti = protřízvěti. Us. Rgl.

Protřízvělý, nüchter geworden.

Protruchlený; -en, a, o, vertrauert. P.
den. Sá.

Protuberance (výšlehy) jsou rozžhavené
hmoty plynné, sopečným způsobem nad po-
vrch sluneční vyšlehující. Stč. Zem. 188.,
195. Vz Výšleh.

Protulovati se ulicí. Wtr. Obr. 522.

Protuž = myší ouško, gnaphalium, rostl.
Mllr. 51.

Proučiti. Cf. List. fil. XIV. 93.

Proud, proudík, u, proudeček, čku, m.
Mkl. Etym. 265. P. páry, Dampfstrom, Šp.,
protiběžný, Gegenstrom, Nz., světla, Šmb.,
žití, slzí, deště, Us., ledovcový, Stč. Zem.
655., lávy, Lava-, Pdl., granátový (místo,
kterým se granáty nejvíce táhnou v náplavu
granátovém), Dh., Zhlk., mořské (aequatore-
alní jižní a severní, brasilský, karaibský,
floridský, golfský, severoafrický, gronský,
labradorský, antarktický, západoafrický,
novozélandský, australský, severní polarní,
peruanský, jihoaustralský, západoaustral-
ský, mosambický, agulhajský), Stč. Zem.
767. nn., Krč. G. 53., letavic či meteoritní
(srpnový či slzení sv. Vavřince, říjnový,
listopadový, prosincový, lednový, dubnový),
ib. 258.—260., vzdušný (odrovníkový či
aequatorealní, ssací či buran, polarní. Ib.
582., 588., 611. Zábava jest v proudu. Vlč.,
Hrts. P. vůně, Vrch., událostí, Osv., času,
děje (v básni), Dk., řeči, Hdk., vypravova-
telský. Mus. Dostav se do proudu, nevěděl
kudy ku konci. Šml. Vše v proudu jest,
vše v stálém tvoření. Vrch. Vidíme zvíře
i bylinu v plném proudu života. Osv. I.
48. Otázku nějakou do proudu přivésti.
Mus. 1880. 515. — P. vojska: jednoduchý,



	516

	Protizpěr, u, m., vz Protizávěrka. Protizpěrací zpruha, Gegensperrfeder, f. Šp. Protižidovský, antisemitisch. Dch. Protižidovitví, n., Antisemitismus, m. Protkati co. Paprsek protkal mračna tíhu. Kká. Smích a zpěvy hluk p-valy. Vrch. — co čím. Nach, jimž západ cedry p-kává. Vrch. Dějiny pověstmi a bájemi p. Šmb. Protknouti co čím (jak). Nelibým ta zpráva mě protknula dojmem. Čch. Živ. Těla jejich meči protkli až do smrti. Pass. mus. 384. Protkvělý = protklý. Tichým žalem p. Dk. Aesth. 344. Protlačiti se kudy: zástupem. Us. Pdl. Protlouci co. Život (bídně) protloukati, das Leben kümmerlich durchdringen. Dch., Lpř., Šml. Peníze p. Us. Rgl. Protnouti co čím. Dráha hlubokým vý- kopem protíná potok. Zpr. arch. VII. 27. P. přímkou AB přímku CD. Jd. Geom. An ho hned mečem protče. Jdš. v. 209. — se kde. Dvě plochy protínají se v čáře je- diné. Us. — se jak. Cesty se vespolek křížem p-nají. Us. Pdl. Protnutí, n., das Durchhauen. Vz Slov. zdrav. Protný = protičelný. Slov. Ssk. Proto = neboť. Jarmark bude slabý, proto lidé sú na poli. Srov. laš. čemu. Mor. Brt. D. 175. Protokatechový. P. kyselina. Vz Rm. II. 157. Protokatechualdehyt, u, m. Vz Rm. II. 115. Protokol = zápisník. Protokolní kniha. Mus. 1880. 81. Protonotář, e, m., protonotarius. P., místy nejvyšší písař, druhý slul mladší, menší; v Praze slul nejvyšší písař kancléř. Wtr. Obr. 723. P. rady Nového města praž- ského, apoštolský. Mus. 1880. 491., 47l. Protopiti se, untersinken. Nelez na slabý led, ať se neprotopíš. U Žir. Vlk. Protoplasma, mata, n., z řec. = dusič- natá bílkovinná základní látka rostlinná, SP. II. 99., dusíkatá látka rosolovitá v rostlinné buničce. Vz KP. V. 423. P. = živá hmota buňky, hmota, z níž se skládá embryo zví- řecí. Vz Cambium, Sarcoda. Purkyně 1839. Cf. Ott. IV. 936. P. je směsí sloučenin che- mických. Vz Ott. IV. 936. Protoplasmatický, protoplasmatisch. P. látka, hmota bylinná. Osv. I. 485., SP. II. 125. Protoplasmový lépe: protoplasmatický. Protopop, a, m., Protopresbyter (dod.). Protopresbyter, tra, m., vůbec protopop zvaný, jest člen hierarchie ruské mezi bi- skupem a popem položený. S. N. XI. 79. Protrandati = promarniti, zmařiti, pro- běhati. Ty všecek čas p-dáš. Us. Rgl. Protřásací, durchschüttelnd. Pdl. Protřásání, n., Durchschütteln, n. P. kapaliny. Zpr. arch. XI. 12. Protřásaný; -án, a, o, durchgeschüttelt. Otázka často p-ná, oft ventilirt, discutirt. Dk.	Protřásati otázky, discutiren. Dch., Dk. Protratiti co čím. Ruben smilstvem p-til od svého otce požehnánie. Št. Kn. š. 113. Protráviti co čím: noc plesem. Us. Hlk. — co kde. Svůj život na vozích pro- travují Šf. Strž. I. 402. Protřebivý. Žertev p-vá síla. Msn. Or. 112. Protřele, vz Protřelý. Jiní drzeji a pro- třeleji dále postoupili. Bdl. ŽŠf. 111. Protřesený; -en, a, o, durchgeschüttelt. Smíšenina řádné p-ná. SP. II. 101. Protrh, u, m. = protržení, Durchbruch, m. Je tam na poľu od vody taký p. Slez. Šd. Protrhnouti. = co: oči = otevříti, pro- buditi se. Vlč. — co kdy. Když ráno po dlouhém spánku zrak p-hla. Šml., Osv. I. 279. — se komu. Až se jim p-haly žíly. Kld. I. 134. — se kudy. Protrhuje-li se chmurou ranní paprsek sluneční, věštívá to pěkný den. Mj. 149. Protříbiti se čím: zkušenostmi. Šml. Protříti. — co komu. Inhed svému ko- níkovi čelo protieráše. Výb. II. 444. — se kudy: životem. Šml. — se kam. Aby neprotřel se nikde k vozu. Alx.V. v. 1270. (HP. 31.). — co kde Protřel v očích temno. Kká. K sl. j. 211. Protřízlivělý = protřízvělý. Us. Rgl. Protřízlivěti = protřízvěti. Us. Rgl. Protřízvělý, nüchter geworden. Protruchlený; -en, a, o, vertrauert. P. den. Sá. Protuberance (výšlehy) jsou rozžhavené hmoty plynné, sopečným způsobem nad po- vrch sluneční vyšlehující. Stč. Zem. 188., 195. Vz Výšleh. Protulovati se ulicí. Wtr. Obr. 522. Protuž = myší ouško, gnaphalium, rostl. Mllr. 51. Proučiti. Cf. List. fil. XIV. 93. Proud, proudík, u, proudeček, čku, m. Mkl. Etym. 265. P. páry, Dampfstrom, Šp., protiběžný, Gegenstrom, Nz., světla, Šmb., žití, slzí, deště, Us., ledovcový, Stč. Zem. 655., lávy, Lava-, Pdl., granátový (místo, kterým se granáty nejvíce táhnou v náplavu granátovém), Dh., Zhlk., mořské (aequatore- alní jižní a severní, brasilský, karaibský, floridský, golfský, severoafrický, gronský, labradorský, antarktický, západoafrický, novozélandský, australský, severní polarní, peruanský, jihoaustralský, západoaustral- ský, mosambický, agulhajský), Stč. Zem. 767. nn., Krč. G. 53., letavic či meteoritní (srpnový či slzení sv. Vavřince, říjnový, listopadový, prosincový, lednový, dubnový), ib. 258.—260., vzdušný (odrovníkový či aequatorealní, ssací či buran, polarní. Ib. 582., 588., 611. Zábava jest v proudu. Vlč., Hrts. P. vůně, Vrch., událostí, Osv., času, děje (v básni), Dk., řeči, Hdk., vypravova- telský. Mus. Dostav se do proudu, nevěděl kudy ku konci. Šml. Vše v proudu jest, vše v stálém tvoření. Vrch. Vidíme zvíře i bylinu v plném proudu života. Osv. I. 48. Otázku nějakou do proudu přivésti. Mus. 1880. 515. — P. vojska: jednoduchý,