517

sevřený či semknutý, oddílový, Čsk., řa-
dový, Reibenkolonne, přední či hlava (tête),
střední či valný (gros), zadní či konec
(quene), útokový (colonne ďattaque); boky,
hloubka p-du. NA. III. 78., 79., 84, 85 —
P. elektrický. Proud původní, Osv. I. 482.,
elektroelektrický, magnetoelektrický, oka-
mžitý, Mj., svalový, nervový; p. uzavříti.
Osv.

Proudeček, čku, m., zdrob. proud.

Proudělí, n., pole u Zad. Ptákovic. BPr.

Proudění moře (rovníkové, polarní: vz
Proud, dod.), Mj. 489., Stč. Zem. 765., ka-
pitálu ze země do země, Kzl. 219., vzduchu
Mj. 147., Stč. Zem. 591., 596.

Pooudistý = prouditý Rk.

Prouditi. List. fil. XIV. 184. - kde
odkud. Když v zpěvánkách z plné duše
proudí (slovenská řeč). Hdk. — kam: do
řeky. Kká. — odkud kam. Dobrý zdroj
z těch tajin zašlých dějů proudí v svět.
Kká. Vzduch se proudí se země nad moře.
Us. Pdl. — kudy. Ulicemi proudí zástupy
lidstva. Us. Pdl. Zvláštní pocit proudí tě-
lem. Alb. Síla proudí každou žilou. Kyt. —
jak. Hudební skladba rychleji n. volněji
proudí. Dk.

Proudmo tábořiti (v proudech, vz Proud
ve vojsku; tak, že setnina za setninou se
rozloží). S. N. XI. 224.

Proudnák, u, m. = točité čerpadlo k vy-
dávání velikého množství studené tekutiny
do pivovarů, Würgel, m. Dch.

Proudník = bělice, jelec, ryba, squalius.
Cf. Brm. III. 3. 312., Ott. III. 675.

Proudný. P. život, Kos., slova. Kv.
1889. 170.

Proudohojný, stromreich. P. slzy. Ntr.
VI. 135.

Proudoměr, Rheometer. Nz.

Proudověst, u, m., Galvanoskop, Rheo-
skop, n. NA. V. 315.

Proudovník, a, m. = řidič ústnice hasič-
ské, Rohrführer, m. Tlm.

Proudovod, u, m. = polarní drát (vz
Proud elektrický). Bkř., Mj. 417. Vz Proudo-
vodič (dod.).

Proudovodič, e, m., Stromleiter, m. Vz
Proudovod (dod.). Mj. 451.

Proudový. Za sloh přidej : hornin. NA.
V. 553.

Prouha. Cf. Mkl. Etym. 262.

Prouhatý = pruhatý. Rst. 473.

Prouhovaný; -án, a, o, gestreift. Lpř.

Prouhovati, streifig machen.

Proukázati co: svou poctivosť. Obr. Ps.
Vz Poctivosť. — co zač. Bohověda vytkla
si úlohu tento nejvyšší ideal p. za bytosť
nejvěcnější. Dk. Dj. f. 51.

Prousek, ska, m., os. jm. Tf. Mtc. 128.,
Rk. 81.

Proustit, arsenische Silberblende. Hř.

Proušina, y, f. P. kladiva, mlatu, Hammer-
auge, n. Hř.

Proutek = římsa vypouklá, velmi úzká,
jejíž profil tvoří polokroužek, das Stäb-
chen. Lehner.

Proutěnka, y, f. = nůše z vrbového proutí
pletená. U Zbir. Lg.

Prouti = sálati, páliti. Slunce, oheň
pruje. Slov. Hdž. Čít. 148.. 152. Pec pruje.
Hdž. Šlb. 83.

Proutí. Vz Mkl. Etym. 265., List. filol.
XIV. 405.

Proutíkovati, mit Ruthen hauen. Koll.

Proutkovati, stängeln. Rk.

Proutnatý, ruthen-, steckenreich. P. po-
rost. Č. Kn. š. 356.

Proutnice, e, f. = místo, kde se pěstuje
proutí. U Hořic. Hk.

Prouze. Presl v Kroku.

Proužkatý, gestriemt. Rst. 473.

Proužkočelník, a, m., euplectus, brouk.
Vz Kk. Br. 120.

Proužkokrovečník, a, m., asemum,
brouk. Vz Kk. Br. 344.

Proužkový, Streifen-. P. důkaz (pra-
vosti anebo nepravosti královédvorského
rukopisu). Vz Mus. 1889. 182. nn. a Athen.
1889.

Prováděcí, Durchführungs-. P. nařízení,
zákon. Pr. tr.

Prováděč, Fahr-, Leitstrahl, n. Nz.

Provádění, n., Durchführung, f. P. po-
kusů, ZČ., zámyslů. Mus.

Prováděný; -ěn, a, o, durchgeführt. Zá-
sada důsledně p-ná. Us. Pdl.

Provaditi = vaděním se ztratiti, durchs
Zanken verlieren. — co: čas. Vlč.

Proválciti, durch Krieg verlieren. Šm.

Provalení-se = proval, Durchbruch, m.
Us.

Provalchovati, durchwalken; durchs
Walken verlieren. Šm.

Provalina, y, f, v horn., Verbruch, m.
Hrbk.

Provaliti se kam. Klenutí do vnitř se
p-lo. Mkr.

Provandrovati se v světě. Kom. Lab. 9.

Provanutý; -ut, a, o, durchhaucht. Obraz
poesií p-tý. Mour.

Provaz. Cf. Mkl. Etym. 386. a. P., funis.
Ž. wit. 15. 6., 118. 61. a j. P. v tělocv.,
das Klettertau. Rgl. P. drátěný. Us. Pdl.
Chodí jako po p-zku (dá se ovládati). Šml.
Vše tu jde pořádně jako na provázku, na
drátku. Us. Dch. Někoho na svůj p-zek
dostati. Dch. Co je na provaz, to se ne-
utopí. Us. — Provázek, provazec chamový,
chamovodný, funiculus spermaticus, Samen-
schnur, f., Nz., měchýřový či močový, ura-
chus, Nz. lk., pupeční (šňůra). Pdl. P-zec
svalový, taemia, Nz. lk., klínovitý, funiculus
cuneatus, osamělý, f. solitarius, pupeční, f.
umbilicalis, svazový, f. ligamentosus, štíhlý
či Gollův, f. gracilis; zánět p-ce chamového,
funiculitis spermatica; nemoci p-ce chamo-
vého, Samenstrangkrankheit; poranění p-ce
chamového, -Verletzung. Ktt. exc. — P.
Česká míle 365 p-zců. Dle rakovn. měst.
práva. Mus. 1884. 446. P-zek = kus lesa
k vysekání prodaný. Mor. Bkř., Vhl. Vz
Ochoz. Dnes se budou prodávati provázky.
Us. Kšť. — P. = otep dříví. Koupila ně-
kolik p-zku. U Bydž. Kšť. P-zec = míra
ku měření mořské hloubky, uzel, Faden,
m., 1·83 m. Bkř.

Provazce, pl., m. = pole u Troubelic,
u Lučice na Klat. a j. BPr.