518

Provazcovitý, bandartig, restiformis. P.
těliska.

Provazcový. P. půda = provaziště. Rk.

Provázček, vz Provaz

Provazec = hora u Čenkova. Krč.

Provázeček, vz Provaz.

Provázek, zka, m., os. jm D. ol. VIII.
353

Provaziště, ě, n. P. v divadle, Strick-,
Schnürboden. Dch., Zpr. arch. VIII. 38.

Provázka, y, f. = vrch u Zvoliněvsi.

Provazna, y, f., místnosť, Seilerei (Lo-
cale), f. Dch.

Provaznice = kotouč na šňůru, die
Schnurscheibe. Vz Včř. Z. II. 1., 57.

Provazník = ras, Schinder. Bdl.

Provazoběžec, žce, m. = provazolezec.
Rk

Provazochodec, dce, m. = provazolezec
Rk.

Provazovka, usnea, Bartflechte, rostl.
Vz Rstp 1830, Veselé prázdniny 21., 22.,
Mllr. 109.

Provazovod, u, m , Seilführung, f. Hř.

Provazový. P. most, NA. IV. 241., že-
břík. Us.

Provažek, žku, m., Gewichtsabgang,
-verlust, m. Nz.

Provdaný; -án, a, o, verheiratet. Ona
je p-ná hraběnkou. Us. Vk.

Provdati se kdy: ve dvacátém roce
věku svého. Us. Pdl. — se odkud kam:
z chalupy do statku Us. — Vz Provdaný.

Prove či Prono = bóh práva a sprave-
dlnosti bol tiež Belboh. Hdž. Čít. 263., Č.
Čt. II. 384.

Provedený. P. řízení. Pr. — jak. Pokus
nesprávně p-ný. Osv. Rytina jemně p-ná.
Mus. Obraz do podrobností p-ný. NA. I
45.

Provedlivý, durchführbar. P. cvičení
(v tělocv.) Rgl.

Provejtník, u, m., Durchschlag (beim
Sporer) Šm.

Provésti co: své jmění = promarniti.
U Kr. Hrad. Kšť. - - čeho čím. Podstat-
nými důvody toho provedli. Šf. Strž. I. 444.

— co jak: do podrobna, k úplné spoko-
jenosti něčí, malou silou. Mj. 6., Dk. Kus
v divadle s dobrým výsledkem p. Us. Pdl.

— co proč: ze zvyku. Sá. — co kde:
změnu v ústavě, J. Lpř., soustavu ve spise,
důsledně p. Mj, P. něco v účtě. Nz. — co
s kým: neřády. BR. II. 636. a. Tržbu s ně-
kým p. Osv. Hanebný skutek s ní provedl.
Pož. 503. — si s čím = honositi se, vy-
chloubati se, prahlen. Ta si provádí s no-
vými šat, ! Us. Knrz.

Provětrák, u, m. = provětradlo. Dch.

Provětrávací, vz Provětrací. P. komín,
okno, Us., soustava. Nz. lk.

Provětrávač, e. m. = provětradlo. Nz.
lk.

Proviantmistr, a, m., Proviantmeister.
Mus.

Províjený; -en, a, o. Vocas tvůj (paví)
jest p-ný. Výb. II. 952.

Provinění. Jakostí p. rozdílná bývají.
Cor. jur. IV. 3. 2. 415. P. proti Bohu. Hus
II. 390.

Provinilý komu čím Lpř. Sl. I. 30.—
čeho: smrti, wer das Leben verwirkt hat.
Št. Kn. š. 214. 8.

Proviniti se čím: myšlénkami, řečí,
žádostmi, skutky. Mž. 34. — proti čemu.
Kteříž proti jeho vlastní osobě p-li. Skl.
II. 264. — (co kam) jak. S právem jsem
byl život p-nil. Výb. 1. 408. Ten takový
aby statek svůj do komory našie potratil
a provinil beze všie milosti. Arch. VIII.
374

Provinník, a, m. = provinilec. Svtz.
1875.

Provískati hlavu = prohledati, jsou-li
ve vlasech vši, durchlausen. Us. Vlk.

Provisní, Provisions-. P. pravidlo Nz.

Provisorně nějaké místo obsaditi (za-
tímně) Us. Pdl.

Proviti se kudy. Řeč se jimi (příslo-
vími) jako kvítky nebo perličkami províjí.
Exc.

Proviti, ventilare. Ž. wit. 43. 6. — co.
Přeletný Zefyr vlasy tvé provívá. Č. Kn. š.
341. Bolesť mne provívá. Čch. Bs. 135. —
kudy. Myšlénka hlavou provívá. Bendl I.
17.

Provjéslo, a, n. = povříslo. U Mor. Lho-
tek a j Brt. L. N. II. 111.

Provlač, e, f. P. k trúbám (kterou se
zamrzlé trouby vodárenské provláčením jí
čistily). Wtr Obr. 528.

Provláčeti, vz Provléci.

Provláčný, prolixus. P. sloh (stilus). Nz.

Provlačovati, vz Provléci. P. zamrzlé
roury. Wtr. Obr. 529.

Provléci. V 12. ř. za St. skl. polož:
Hr. rk. 131.

Provlékati, vz Provléci.

Provléknouti, vz Provléci.

Provlekovati, vz Provléci.

Provlhati. Zeď p-há (vlhkosť skrze ni
vniká). Us. Pdl.

Provlhčení, n., die Durchfeuchtung. Us
Pdl.

Provlhčiti, durchfeuchten. — něco. KP.
V. 705.

Provlhlý, durch und durch feucht ge-
worden. P. zeď. Pdl. — čím. Střecha deštěm
p-hlá. Kos.

Provlíkati, provlíknouti, vz Provléci.

Proviniti. City čtenářovy se náležitě
p-ní a rozeberou. Blý.

Provod; provoď, i, f. provodní neděle.
Št. Kn. š 66. 30. Hody, hody do provody.
Cf Km. 1887.774. Léta téhož po p-dě. Let.
91. — Brt. D. 258.

Próvod, vz Průvod.

Provodce. Na P-dci = pozemky u Les-
kovic. BPr.

Provodí m.: příchodí. Mkl. Etym. 377 a.

Provoditelkyně, ě, f., die Führerin, Be-
gleiterin Us.

Provodné, ého, n. = podání veleb. svá-
tosti na smrť nemocným, viaticum. Hnoj.
185.

Provokační, Provocations-. P. okres,
právo. Lpř. Dj. L 190., 193.

Provokovati, provociren. Vz Provokace.

Provolati co kde kudy: v městě trhem.
Výb. I. 620.