519

Provoněti, provanovati = zapáchati.
Maso už p-ňovalo. 1478. Wtr., Pk. Npj.
107.

Provoz = provod, Betrieb, m. Dch.

Provození, n., Hervorbringung, f. Šm.

Provozenka, y, f. = průvodní listina
(při tajných sokolských vycházkách). Kutn.

Provozní = provodní, Betriebs-. Dch.

Provozný, ého, m., Betriebsleiter, -auf-
seher, m. Dch.

Provozovací úvěr, pravidla, Kzl., pro-
středky, Krost, výlohy. Zpr. arch.

Provozovaný; -án, a, o, aufgeführt atd.
Vz Provésti. P. drama. Dk. Sedání byl boj
dvou osob koňmo rozličnými zbraněmi p-ný.
Jir.

Provozovárna, y, f. = provozovací míst-
nosť, Betriebsanlage, f. Šp. Vz Provozovna.

Provozovna, y, f. = provozovárna. Šp

Provrci, vz Provrhnouti.

Provrhnouti. Nebť tu pět k němu pro-
vrhu (prohraji vrhem kostek), nebo dřev-
ních osm vyvrhu (vrhem kostek vyhraji).
Hr. ruk. 375 (373).

Provrtati jak: sloupec válcovitě. ZČ.

Provrtávadlo, a, n. = proděrovadlo. P.
trepanové, Röhrenperforatorium.

Provýsknouti vítězství, den Sieg jauch
zend ausrufen. Lpř.

Provzdělání, n., provzdělanosť, i, f.
Durchbildung, f. Šm.

Pro vždy, für allemal, für immerdar. Dch.

Proxen, a, m. M. Šimon P. ze Sudetu,
hvězdář, † 1575. Jir. ruk. II. 155., Mus.
1829., I. 53., Pal. Rdh. I. 89., 102. Vz Po-
jednání král. čes. společnosti nauk na rok
1818. a 1819. (I. 37., II. 11.) od D. Mat.
Kaliny z Jaetensteina.

Prozáblý čím: zimou. Č. Kn. š. 338.

Prozábnouti čím: zimou. Vz Prozáblý.

Prozelenalý, hie und da grün geworden

— čím. Střecha mechovím p-lá. Tbz.
Prozelenávající, grün durchschimmernd.

P. pažit. Ptů. —

Prozimovati = přezimovati. Šd.

Prozírka, y, f., das Visir, Helmfenster,
der Helmschieber, hrvát. Šd.

Prozírnosť, i, f, Durchsichtigkeil, f.,
hrvát. Šd.

Prozíradlo, a, n. tóontQov, speculum.
Mlč. 128.

Prozívaný, durchs Göhnen verloren. P.
den. Sá.

Prozkoumání, n., die Durchforschung.
Lpř. P. účtů. Pdl.

Prozkoumaný; -án, a, o, durchforscht.
P. účet, Us. Pdl., kraj. Mus.

Prozkum, u, m. = prozkoumání. Mus.
1886. 368.

Prozlacený; -en, a, o, ganz vergoldet.

— čím. Světnice září p-ná. Čch. Živ.
Prozlatiti, durch und durch vergolden.

Čch.

Prozlobený = zlobením se ztrávený. P.
den. Sá.

Prozný = prázdný. Laš. Tč.

Prozpěvovati si jak: vesele. Hrts.

Prozpívati co s kým. Kká.

Prozpyt, u, m., Durchforschung, f. Rk.

Prozračnosť, i, f., vz Prozračitosť. P.
jazyka. Šf. III. 480.

Prozrada, také mor. Brt. D.

Prozradcí, n. = prozradie. Výb II. 656.

Prozraditi čím (se). Ani žilkou v obli-
čeji neprozradila, co . . . Vlč. Neprozradil
sa ani slovem. Orl. VIII. 53. — co na
koho. Us Ndrf.

Prozralý = přezralý, überreif. P. klas.
Zbr. Hry 221.

Prozráti, prozrávati, hie und da reiten.
Us. Šd.

Prozratý = prozralý. Mor. Šd.

Prozřetný šp. m.: prozřetelný, opatrný,
obezřelý. Jg. Nap.

Prozříti, prospicere, Ž. wit. 101. 20.,
providere. Ž. wit. Deut. 29. — abs. Slepí
prozřeli; A ihned prozřel. Pass. mus. 332.,
428. — co. Když dále prozříte písmo. Št.
Kn. š. 142, 124. — kam. Když oko roz-
umu nemóž p. v blesk světla božího. Št. —
kde kudy. Kolem hlavy květy prozírají
vlasů tmou. Čch. Bs. 77. — čím: očima.
Výb. II. 33. A ihned okem (vyraženým)
prozřel (uzdraven byl); Slepým okem pro-
zři. Pass. mus. 363., 471.

Prozvaný. Oddíl Křivičů prozván byl
místním jménem Poločané. Šf. Strž. II. 58.

Prozvlažiti. Vz Vláha (dod.).

Prozvuk v hudbě. Pal. Radh. I. 393.

Prožalovati. Za St. polož: Kn. š. 148.
8. — co jak. Abych mohl žalobu podlé na-
učenie panského p. Výb. I. 612. — co ke-
komu. NB. Tč. 68.

Prožár, u, m. P. chleba (zápal). Koll.
St. 386. P-ry = ona světlá místa na za-
chmuřeném nebi, která se po delším dešti
ukazují, než se počne vybírati. U Zbirova.

Lg.

Prožéci, vz Prožehati.

Prožehati co komu. Kaž mi prožéci
mé líce. KM. v. 98.

Proženiti = oženiti. P. syna (provdati
dceru). Val. Brt. L. N. I. 225., Vck. — se.
Vck.

Prožera, = opilec, Säufer, m. Mor. Šd.

Prožíci = prožehati.

Prožilek, lku, m. = prostupná žíla, der
Schargang. Hrbk.

Prožírati, vz Prožrati.

Prožiti co (kdy). Republika římská pro-
žila v počátcích svých trpkou školu. J. Lpř.
P. peníze = promarniti. Brt. D. 258.— jak.
Přál bych si věčností celou život p. Osv.
V. 751.

Prožluklý = mrzký ap. P. chlapík. Vc.
Lab. 71., česká otázka, Čch. Br. 178., před-
mluva, Wtr., moucha, Arb., lesní stráň. Jrsk.

Prožnouti. Jejie prsy prožnuchu atd.
dle konjektury Erbenovy. Dle Gb. v List.
fil. 1882. 321. lépe pronznúti. Vz toto a
Nznúti (dod.).

Prožraný; -án, a, o, durchfressen, zer-
fressen, wurmstichig. Lpř., Dch.

Prpati = píti. Slov. Zátur. Vz Prpr.

Prplati se s čím = mazati se, sich be-
schmutzen. Mor. Šd.

Prplisko, a, n, frisch aufgeworfene Erde.
Slov. Ssk.