Předchozí (519)  Strana:520  Další (521) |
|
|||
520
|
|||
|
|||
Prpliti = nepovolane, nespôsobne dať
sa do diela, nedôstojne v ňom si počínať. — v čem. Neopováží sa žiadon darebák p. v tom, čo sväto je nám. Slov. N. Hlsk. II. 103. — se kde: v prachu (váleti se, mazati se). Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 16. Prpr říkají malé děti, chtějí-li píti. Zá-
tur Cf Prpati. Prr! Volání na koně, aby stanuli. Us.
Prs Cf. Šrc. 152. 181., 246. Strany sklo-
nění vz Bž 88., Gb. Ml. I. 69., 77. Na prsouch v obecn. mluvě m.: na prsou. P. ženské, vz Předsevzetí, Přehledky (dod.). Ot prsi mateře. Ž. wit. 21. 10. Choroby prsou, vz Křž. Por. 445. Dotekl se Eviných prsí. Adm. 21. Pálili prsy jejie. Výb. II. 19. Prsmi mě krmila; Nasycení od prsí. Hus II. 33., 108. Tuberkulosa prsu (žláz prsních), Brustdrüsen- tuberculose; vyříznutí prsu, Exstirpation der Brustdrüse. Prsa = hruď. Bolesti na prsou; zánět
prsou, dolíček na prsou. Ktt. exc. Mezi prsmi mými bude přebývat (na prsech mých bude odpočívati). Hus III. 20. — Prsa v ryb- nících = zábradlí, pažení, které při lovení ryby z rybníků nepouští. U Hořic. Hk. — Prsa skalní. Kká. (Osv. V. 34.). Prsáčik, a, m., Säugekind, n. Slov. Loos.
Prseň, sně, f. = čásť brnění prsa kryjící.
NA. III. 12. Prsení, n. P. u kazatelny, das Parapet =
ohražení před kazatelem, kde stojí. Na p. jsou sochy tří božských ctností. Ekert. Prsk. Cf. Mkl. Etym. 243.
Prskáč, e, m. = hledík, len obecný. Slov.
Zátur. Prskačka, y, f. = která mluvíc prská.
Šm. Prskaňa, dle Kača = ovce s černou
lyskou na nose. Val. Brt. Prskanistý = poprskaný. Mor. Brt. D.
154. Cf. Prskaňa. Prskati. Vz Mkl. Etym. 266., 243., List.
fil. XIV. 165., 166. - P. = pškáť, kýchati. Mor. Brt. D. 258. Prskavec, brachinus, brouk. Cf. Brm.
IV. 44., Kk. Br. 26., Ott. IV. 546. — P. pták připomíná s jara rolníkovi: Kolo vrtat, kolo vrtat, saní nech! Brt. Dt. 57., Km. 1886. 378. — P. = červená, kulatá, hladká a poněkud trpká jahoda. Val. Vck. Vz Trucel. — P. = kdo prská. Na mor. Slov. Hrb — P. = os. jm. Mus. 1880. 372. Prskavka = třaskavý papírek do dět-
ských pistol. Vz Ott. II. 186. Prsknúť = vtéci. Mor. Brt. D. 258.
Prsknutí, n., das Aufprasseln. P. svíčky.
Lier. Prskoň, ě, m. = prskavec, kdo prská.
U Nepoměřic. Rč. Prskoun, chelmo, Spritzfisch, m. Cf.
Brm. III. 3. 57. Prskounový vůz = na prskouny (rakety).
NA. III. 135. Prsliak, u, m. = prslík. Pokr. Pot. 169.,
172. Prsní bradavice, Lpř., hlas, registrum
inferius, List. fil. 1888.17., smích (neupřímný, urážlivý). Mtc. 1. 1880. P. kosť broukův. |
Kk. Br. 5. P. otvor, zeď u peci šachtové.
NA. IV. 165. Prsník, Brustkorb, -kasten, m., thorax.
Nz. — P. = prs. A dieťa plakalo a p-ka najsť nemohlo. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 85. — P. = čásť prsní kliky (vrtáku), Brust-
knopf, m. Vz Včř. Z. II. 40. Prsno. a, n = valcha, Waschbrett, n.
U Nové Vsi. Neud. Prsoploutvý = prsoplýtevný. Brust-
flosser-. Nz. Prsorožík, a, m., helochares, brouk. Vz
Kk. Br. 65., 66. Prsosiny. Sv. ruk. 319. a.
Prsovitý, zitzenförmig. P. list. Rst. 478.
Prsový ton (prsní) Zv. Př. Kn. II. 4.
Prst Cf. Mkl. Etym. 243., Mkl. aL. 262.,
Ž. wit. 143. 1., Milíček. P. ruční. Št. Kn. š. 120. Kloub prstu u nohy, Zehengelenk, nehet, snět, -gangräne, vřed, -geschwür, vykloubení, -exarticulation, vymknutí, -lu- xation, obrovský vzrůst, -riesenwuchs. Ktt. exc. Matka s děckem hrajíc a jemu prstíčky přebírajíc, jmenuje je: malíček, milíček, prostředníček, oblizmiska, všiváček Zlinsky. Brt. Dva háky jinak prsty (při přísaze). Výb. I. 986. Krátké a tenké prsty značí rozumného. Vz Výb. I. 959. Chyť se duše mého prstu, přivedu tě k pánu Kristu. Sš. P. 26. Při nucených návštěvách jde všecko přes prsty (nudně). Mor. Hrb. Neudělal, ani co by prstem hnul. Ani prstem nehnul. Us. Hnsk. Kdo chce mět p. celý, nech ho ne- strká mezi manžely. Us. Brt. Jakož ti činie, ješte se jim dadie ujieti za prst, ani pak za vši ruku. Št. Kn. š. 135. Kdo má prst cely, něstrkaj ho mezi manžely. VSlez. I. 229. Má to v prstech, jako slepý housle. Hkš. Kdo prsty do sklenice strká, volá bídu. Us. Starého řezníka prst krmného vola pře- váží. Bž. exc. — Hádanka. Na dvou rato- lestech deset větviček drží jeden peň (ruce, prsty, tělo). Brt. Dt. 156. Prsť. Cf. Mkl. Etym. 243., Prach. Šf. III.
551. Každý nás umra, kamž se koli tělo děje, več-li se koli obrátí, leč v p., leč v prach, leč v páru kakú. Št. Kn. š. 28. Aby zemi kopaje k dielu jednomu p. (hlínu) nosil. Pass. mus. 423. Prsták, die Dattelpalme. Cf. Rstp. 1615.
Prstákovitý. P. rostliny, phoeniceae: žu-
mara, sabal, prsták, pálicha, kapustoň. Vz Rstp. 1609., 1614. Prsten. Cf. Mkl. Etym. 243. Přeje-li si
marnivý prsténku, říkají mu: Strč prst kočce do řiti a budeš míti hned prstének. Val. Vck. Hra na zlatý prsten. Vz Km. 1887. 278., Brt. Dt. 187., Zbrt. Hry 87. — — P. = kadeře. Ty máš prsténkův jako žid
(polský). Slez. Šd. Vlasy splývající v pr- sténkách. Jg. Ztr. ráj. I. 145. Vlasy svíjené ve hrající prsténky. Ib. 172. — Prstýnky = kroužky housenčích vajíček kol větví stro- mových. Us. Rgl. = Prsteny vln = kruhy. Mus. 1880. 363. — Prsteny pod očima = tmavé kruhy. Kol očí hřiechov čiernych čierne prstene. Slov. Hdk. 584. — Prsténky = zasnoubení. I prezrel si on tam jedno peknô bohato dievča i vypýtali mu ho za ženu i boly p-ky. Dbš. Sl. pov. I. 165. |
||
|
|||
Předchozí (519)  Strana:520  Další (521) |