520

Prpliti = nepovolane, nespôsobne dať
sa do diela, nedôstojne v ňom si počínať.
— v čem. Neopováží sa žiadon darebák
p. v tom, čo sväto je nám. Slov. N. Hlsk.
II. 103. — se kde: v prachu (váleti se,
mazati se). Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 16.

Prpr říkají malé děti, chtějí-li píti. Zá-
tur Cf Prpati.

Prr! Volání na koně, aby stanuli. Us.

Prs Cf. Šrc. 152. 181., 246. Strany sklo-
nění vz Bž 88., Gb. Ml. I. 69., 77. Na prsouch
v obecn. mluvě m.: na prsou. P. ženské,
vz Předsevzetí, Přehledky (dod.). Ot prsi
mateře. Ž. wit. 21. 10. Choroby prsou, vz
Křž. Por. 445. Dotekl se Eviných prsí. Adm.
21. Pálili prsy jejie. Výb. II. 19. Prsmi mě
krmila; Nasycení od prsí. Hus II. 33., 108.
Tuberkulosa prsu (žláz prsních), Brustdrüsen-
tuberculose; vyříznutí prsu, Exstirpation der
Brustdrüse.

Prsa = hruď. Bolesti na prsou; zánět
prsou, dolíček na prsou. Ktt. exc. Mezi
prsmi mými bude přebývat (na prsech mých
bude odpočívati). Hus III. 20. — Prsa v ryb-
nících = zábradlí, pažení, které při lovení
ryby z rybníků nepouští. U Hořic. Hk. —
Prsa skalní. Kká. (Osv. V. 34.).

Prsáčik, a, m., Säugekind, n. Slov. Loos.

Prseň, sně, f. = čásť brnění prsa kryjící.
NA. III. 12.

Prsení, n. P. u kazatelny, das Parapet =
ohražení před kazatelem, kde stojí. Na p.
jsou sochy tří božských ctností. Ekert.

Prsk. Cf. Mkl. Etym. 243.

Prskáč, e, m. = hledík, len obecný. Slov.
Zátur.

Prskačka, y, f. = která mluvíc prská.
Šm.

Prskaňa, dle Kača = ovce s černou
lyskou na nose. Val. Brt.

Prskanistý = poprskaný. Mor. Brt. D.
154. Cf. Prskaňa.

Prskati. Vz Mkl. Etym. 266., 243., List.
fil. XIV. 165., 166. - P. = pškáť, kýchati.
Mor. Brt. D. 258.

Prskavec, brachinus, brouk. Cf. Brm.
IV. 44., Kk. Br. 26., Ott. IV. 546. — P.
pták připomíná s jara rolníkovi: Kolo vrtat,
kolo vrtat, saní nech! Brt. Dt. 57., Km.
1886. 378. — P. = červená, kulatá, hladká
a poněkud trpká jahoda. Val. Vck. Vz
Trucel. — P. = kdo prská. Na mor. Slov.
Hrb — P. = os. jm. Mus. 1880. 372.

Prskavka = třaskavý papírek do dět-
ských pistol. Vz Ott. II. 186.

Prsknúť = vtéci. Mor. Brt. D. 258.

Prsknutí, n., das Aufprasseln. P. svíčky.
Lier.

Prskoň, ě, m. = prskavec, kdo prská.
U Nepoměřic. Rč.

Prskoun, chelmo, Spritzfisch, m. Cf.
Brm. III. 3. 57.

Prskounový vůz = na prskouny (rakety).
NA. III. 135.

Prsliak, u, m. = prslík. Pokr. Pot. 169.,
172.

Prsní bradavice, Lpř., hlas, registrum
inferius, List. fil. 1888.17., smích (neupřímný,
urážlivý). Mtc. 1. 1880. P. kosť broukův.

Kk. Br. 5. P. otvor, zeď u peci šachtové.
NA. IV. 165.

Prsník, Brustkorb, -kasten, m., thorax.
Nz. — P. = prs. A dieťa plakalo a p-ka
najsť nemohlo. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 85.

— P. = čásť prsní kliky (vrtáku), Brust-
knopf, m. Vz Včř. Z. II. 40.

Prsno. a, n = valcha, Waschbrett, n.
U Nové Vsi. Neud.

Prsoploutvý = prsoplýtevný. Brust-
flosser-. Nz.

Prsorožík, a, m., helochares, brouk. Vz
Kk. Br. 65., 66.

Prsosiny. Sv. ruk. 319. a.

Prsovitý, zitzenförmig. P. list. Rst. 478.

Prsový ton (prsní) Zv. Př. Kn. II. 4.

Prst Cf. Mkl. Etym. 243., Mkl. aL. 262.,
Ž. wit. 143. 1., Milíček. P. ruční. Št. Kn.
š. 120. Kloub prstu u nohy, Zehengelenk,
nehet, snět, -gangräne, vřed, -geschwür,
vykloubení, -exarticulation, vymknutí, -lu-
xation, obrovský vzrůst, -riesenwuchs. Ktt.
exc. Matka s děckem hrajíc a jemu prstíčky
přebírajíc, jmenuje je: malíček, milíček,
prostředníček, oblizmiska, všiváček Zlinsky.
Brt. Dva háky jinak prsty (při přísaze).
Výb. I. 986. Krátké a tenké prsty značí
rozumného. Vz Výb. I. 959. Chyť se duše
mého prstu, přivedu tě k pánu Kristu. Sš.
P. 26. Při nucených návštěvách jde všecko
přes prsty (nudně). Mor. Hrb. Neudělal, ani
co by prstem hnul. Ani prstem nehnul. Us.
Hnsk. Kdo chce mět p. celý, nech ho ne-
strká mezi manžely. Us. Brt. Jakož ti činie,
ješte se jim dadie ujieti za prst, ani pak
za vši ruku. Št. Kn. š. 135. Kdo má prst
cely, něstrkaj ho mezi manžely. VSlez. I.
229. Má to v prstech, jako slepý housle.
Hkš. Kdo prsty do sklenice strká, volá bídu.
Us. Starého řezníka prst krmného vola pře-
váží. Bž. exc. — Hádanka. Na dvou rato-
lestech deset větviček drží jeden peň (ruce,
prsty, tělo). Brt. Dt. 156.

Prsť. Cf. Mkl. Etym. 243., Prach. Šf. III.
551. Každý nás umra, kamž se koli tělo
děje, več-li se koli obrátí, leč v p., leč
v prach, leč v páru kakú. Št. Kn. š. 28.
Aby zemi kopaje k dielu jednomu p. (hlínu)
nosil. Pass. mus. 423.

Prsták, die Dattelpalme. Cf. Rstp. 1615.

Prstákovitý. P. rostliny, phoeniceae: žu-
mara, sabal, prsták, pálicha, kapustoň. Vz
Rstp. 1609., 1614.

Prsten. Cf. Mkl. Etym. 243. Přeje-li si
marnivý prsténku, říkají mu: Strč prst
kočce do řiti a budeš míti hned prstének.
Val. Vck. Hra na zlatý prsten. Vz Km.
1887. 278., Brt. Dt. 187., Zbrt. Hry 87. —

— P. = kadeře. Ty máš prsténkův jako žid
(polský). Slez. Šd. Vlasy splývající v pr-
sténkách. Jg. Ztr. ráj. I. 145. Vlasy svíjené
ve hrající prsténky. Ib. 172. — Prstýnky =
kroužky housenčích vajíček kol větví stro-
mových. Us. Rgl. = Prsteny vln = kruhy.
Mus. 1880. 363. — Prsteny pod očima =
tmavé kruhy. Kol očí hřiechov čiernych
čierne prstene. Slov. Hdk. 584. — Prsténky
= zasnoubení. I prezrel si on tam jedno
peknô bohato dievča i vypýtali mu ho za
ženu i boly p-ky. Dbš. Sl. pov. I. 165.