521

Prstenák, a, m. = prstenice (bourovec).
Sl. les.

Prstenatý, beringt. P. třen. Vz Rst. 478.

Prstencovitý. P. chrustavka, cartilago
cricoidea. Koř. Vz List. fil. 1888. 15., Prste-
novitý. — Stč. Zem. 201.

Prstencový. P. vlas, geringelt, Osv., dru-
žice (Saturnova). Stč. Zem. 238.

Prsténček, vz Prsten.

Prstenec = kadeř. Vlas řine se v p-cích.
Vrch. — P. vírné, Wirbelfäden. Rm. 235.
— P. = železný kroužek, jímž připevněna
jest kosa ku kosišti. Us. Frch., Vchř. —
P. břišní, annulus abdominalis. — P. chru-
pavkovitý, Bandscheibe, f. Šv. 19. Vz Pr-
stencovitý. — P. Saturna objímající. Stč.
Zem. 239. Vz Prstencový. — P. = opálka na
oves, ošatka na chléb. U Ronova. Rgl.

Prsténeček, vz Prsten.

Prstének, vz Prsten.

Prstenice, prstenák, bourovec prstenčitý,
phalena bombyx neustria, Ringelraupe, f.
Sl. les.

Prsteník, a, m., gastropacha neustria,
motýl. Kk. Vz Prstenice.

Prstenitě, ringförmig. Kk.

Prstenkovati. Slniečko, zemička, vy sa
dobre znáte, od roka do roka pekne sho-
várate; keď sa ta zemička slniečku slúbuje,
svätý Jan kňazuje, ten jich prstenkuje
(prsteny jim nastrkuje). Slov. Phľd. IV.
466.

Prstenohltanový, cricopharyngeus. Nz.
lk.

Prstenokonvicový, cricoarytenoideus.
Nz. lk. P. vaz.

Prstenopeřený, fingerig gefiedert. Vz
Rst. 478.

Prstenoprůduškový, cricotrachealis. Nz.
lk. P. vaz. P. řez, Cricotracheotomie.

Prstenoštítný, cricothyreordeus. Nz. lk.
P. vaz.

Prstenovitý, cricoideus. P. chrustavka,
cartilago cricoidea. Vz Prstencovitý. P. tě-
lesa = podobu prstenu mající. Šanda.

Prstenový, Ring-. P. plocha. NA. V. 71.

Prstík, u, m. = prstíček. Čch. Vz Prst.

Prstky, pl., m. = jídlo na Hané. Obz.

Prstli (!) = prst. Pohl.

Prstňák, a, m. = kozí brada, houba. Na
jihových. Mor. Brt. L. N. II. 117.

Prstnatě, gefingert. P. zubatý. Kk. Br.

Prstnatec, tce, m., scarites, Fingerkäfer,
m. Vz Brm. IV. 45.

Prstnatý. Cf. Slb. XLV. - P. ssavci,
digitata, Zehenthiere. Nz.

Prstochodec, dce, m P-dci, digitigrada,
Zehengänger. Nz.

Prstoklad, vz Ott. II. 543.

Prstorůžený, lépe: růžoprstý.

Prstoun, u, m. = prst nohy. Zavrhl
Tomsa ve své grammatice.

Prstvorec, rce, m. = puškvorec, šišvorec.
Vz Rstp. 1654.

Prstýnek, vz Prsten.

Prstýnkový, vz Prsténkový.

Prsyklopivý. P. zbraň. Vký.

Pršany, dle Dolany, míst. jm. Ev. šk.
III. 262.

Pršek, šku,m. = prška. Země bez pršků.
J. Lpř.

Pršenka, y, f. P-ky = Pleiady. Lšk.

Pršeti. List. fil. XIV. 95. — abs. Pršalo,
bylo tma. Sš. Ps. 782. Kde prší, tam je
bláto. Us. Přijdu i kdyby hrábě pršely. Sá.
Co činiti, aby pršelo nebo méně pršelo ?
Vz Mus. 1853. 483. Vz Pěnkava (dod.), P.
kdy (dod.). — co. Pršelo žaby. Pršalo, pr-
šalo ty veliké kropě. Brt. D.,— odkud.
Slzy mu z očí zrovna p-ly. Šml. Sladké
sny jak rosa z lípy prší. Zr. Am. — kam
(komu jak dlouho). Déšť pršel na nás
celý den. Výb. II. 1112. Vlasů měkkých
světlá obruba zlatě prší na ramena bílá.
Čch. Petr. 32. Prší ti na hlavu, porosteš.
Us. Dch. Na skráň mou prší květy jablo-
ňové (šedivím). Osv. — kdy. Pršal déšť ve
dne i v noci. Let. 253. a j. P. bude, když
je měsíc v ohradě, když pes trávu žere
nebo se popelí, když laštůvky lítají při zemi,
když na hnoji houby rostou, když mouchy
a komáři štípají, když voda v louži se
pění, když vlha okolo stavení poletuje a
zpívá, když se hvězdy třepotají n. když
jest jich mnoho viděti a jsou červeny, když
slunce vodu táhne, když je zápala ranní
červená (červená-li jest večerní, budou
větry), když naskakují kloboučky pod
okapem. Zlinsky. Brt. Cf. Kilián, Ořech,
Pátek, Pavel, Petr, Prokop, Vršiti, Zemák.
— jak dlouho co. Ja co by pršalo tři
roky kamení. Brt. Ps. 4. — jak. Husto
p-lo. Exc. Prší, jakoby podsíval (hustě).
Us. Fč. Pršel sníh hustý s povětřím. Let.
332. Prší jak s kůry, jak z koze, tak šu-
poce, šope (o tichém, drobném dešti), tak
čapoce (silněji), tak se léje (liják); pršelo,
nech Bůh brání (silně), Brt., tak to chlóstá,
šplóchá, rompluje na střecho (o lijavci). Neor.

Pršičkovati = poprchávati. Šm.

Prška kulí, Kugelregen, Posp., kamenná,
Osv., kvítků. Čch. Dg. P. sněžná. Let. 462.
Povedal Mila, že bude chvila (hezký čas),
povedal Krška, že bude p. (keď jeden tak
a druhý jinak předzvieda). Slov. Zátur.

Prškový, Regen-. P. mappa. Kř. Atlas
stat.

Pršlavý podzim. Let. 462.

Pršliačik, u, m., vz Prslík. Slov. Dbš.
Obyč. 8.

Pršný. P. lázeň, Douche. Ves. I. 51.

Prštěti, ěl, ění = pršeti, padati. Slez. Šd.

Prštiti = prsknouti, hoditi(malou částku).
P-la tam kvaky, soli do polévky. Mor. Vck.,
Wrch.

Pršťok, ršťku, m. = prstík. Porezala
som sa na maličký p. Slov. Koll. Zp. I. 18.

Prť. Mkl. Etym. 243.

Prtáctví. To nebylo než p. Pal. Rdh.
I. 219.

Prtačina. Co sem se té p-ně naprtačil
a přece sem nic nevyprtačil (říkej rychle).
Mor. Brt.

Prtačka = práce. Dycky byla jakási p.
Mor. Brt.

Prták. Mkl. Etym. 243., List. fil. XIV.
168., Wtr. Obr. 579. P. či kvasničník, po-
něvadž lejtroval (läutern) či šmelcoval staré
holeně kvasnicemi. Wtr. Obr. 578.