524

Luftgänge, Kk, roury. ZČ. I. 347. P., ca-
naliculus: bubínkový, c. tympanicus, hlta-
nový, c. pharyngeus, hrdla děložního, c.
cervicis uteri, hrudníkový, ductus thora-
cius, jaterní, ductus hepaticus, kořenem
zubu, canalis radicis dentis, křídlatý, cana-
liculus pterygoideus, křížový, canalis sa-
cralis, krkavicový, canalis caroticus, lůž-
kový, c. alveolaris, ústřední míchy, c. cen-
tralis, patrový sestupný, c. palatinus des-
cendens, soscovitý, canaliculus mastoideus,
ucpavací, c. obturatorius, výživný, Ernäh-
rungskanal. Ktt. exc. — P. = postup atd.
Náhledu svému p. zjednati. Dk. Co do pří
zvuku mají p. v latinské řeči tato pravidla.
Křn. O to pečoval, aby všeliká ctnosť svůj
p. měla. Abr. z G II. 294. Aby právo prů-
chod mělo. Let. 404., Arch. VIII. 263. —
P. = původ. P. od Adama. Sš. I. 44. — P.
= čes. tanec. Škd.

Průchodištní, durchgängig, passirlich;
Durgangs-, Šm.

Průchoditosť, i, f., Durchgängigkeit,
f. Kod.

Průchodní vojsko (na pochodu), S. N.
XI. 240., otvor, Mj. 154., zámyčka, ko-
houtek, Wld., pípa, Durchschlusspippe. Pdl.

Průchov, a, m., Průchovy = pozemky
u Pihovic a j. BPr.

Průchozí, gehend. Čára bodem p-zí, Nz.,
položky, výdaje, durchgängig. Us. Pdl.

Průjem. P. hlístový, diarrhoea helmin-
thica, cholerový, d. cholerae, z kojení, d.
lactationis, ze slabosti, d. ex debilitate, stří-
davý, d. intermittens, ze zoubkování, d.
dentitionis, bílkovatý, čivový (d. nervosa),
domací, epidemický, katarrhalní, mízovatý,
náhlý, občasný, odstavenců (d. ablactatorum),
potní, potravinný, prostý, samostatný, sliz-
natý, syrovatečný, vleklý, vysilující. Ktt.
exc. Cf Slov. zdrav.

Průjev vůle, stavu duševního na ze-
vnějšek. Dk.

Průjezd, Durchfahrt. P. lodní. Lpř. —
P. = místo. P. železniční. NA. IV. 190.

Průjezdný, Durchzugs-. P. náklady. Šp.

Průkazna polož před: Průkaznosť.

Průkaznosť polož před: Průkazný.

Průkles, u, m. = průklest. Mor. Brt. D.
258.

Průkmit, u, m., das Durchschimmern.
Tb.

Průkol. Když nízko štěpuješ a v p. neb
jinak sřezem na pošik. 1530.

Průkopní, Minen-. NA. III. 164.

Průlaz, u, m. Ocasu podobný p. čili
těsno. Koll. St. 742.

Průlet dýmový, Fuchsgang, v hutn. Hř.

Průlez, das Fahrloch, v horn. Hř.

Průlina, polož před: Průlinčitosť. Vz
Průlubí.

Průlinčitý = porovitý, porös. P. stěna,
hmota. Mj. 20.

Průloha, y, f. = snížené místo v poli
(vlhké). Žito v průloze nám leží. U Počát.
Jndr.

Průlom prostříleti, Bresche. Mour.

Průlomce, e, m, Mauerbrecher, m. Dch.

Průlomiště, ě, n., Einbruchstelle, f. Dch.

Průlubeň, bně, f. = prolubeň. Šd.

Průlubí, n. = těsné údolí mezi stro-
movím. V Krkonš. Nečásek. Vz Průlina,

Průluha, y, f. = průluka. Kln. Bás. 205.

Prumeň, m. = lúč, paprsek, pablesk.
Slov. Hdž. Čít. 148. Svetlo nám najjasnejšie
ide zo slncatými lúčami (prumeňmi). Ib. 151.

Průměr. Každý p. kruhu rovná se dvoj-
násobnému poloměru; Všichni průměrové
kruhu jsou si rovni. Jdč. P. koule = přímka
středem koule k protější straně vedená.
Jdč. P. hlavní, přímý, ellipsy, hyperboly,
paraboly, Jd. Geom. IV. 89., 114., 128.,
rovníkový či aequatorealní, točnový či po-
larní. Stč. Zem. 160.

Průměrně, durchschnittlich. Nz.

Průměrný. P. lhůta, zeměkoule, moře,
hutnosť země, teplota, tlak vzdušný, Stč.
Nár. 71. a Zem. 7., 370., 371., 519., 571., vý-
nos, zkouška, Šp., přírůst, váha, doba, ta-
bulka, věk, sklizeň, vzdálenost Sl. les.

Průměrový, diametral. Šp.

Průmět středový či centralní, rovno-
běžný či parallelní, pravoúhlý či orthogo-
nalní, gnomický, rovnoběžníkový, polední-
kový, isocylindrický či stejnoválcový, trans-
versalní, mimozemský, kosoúhlý či klino-
gonalní, isografický, sinusoidalní, rovno-
pisný či homalografický, polygonalní polarní
hvězdovitý, Stč. zem. 387., 408., 410., 412.,
424, 430., 431., 445., 409., 411., 417., 449.
až 451., 456., čáry, hlavní, obrazu, poboční,
polarní či středový, Jd. Geom. II. 3., III.
8., IV. 29 , 30., nárysný, půdorysný, ze země
(geocentrický), ze slunce (heliocentrický),
NA. V. 49., 391., mappový. Jir. Vz Prů-
mětna, Promítání (dod.).

Průmětna, y, f. = průmětná rovina,
Projectionsebene, f. Šanda. Cf. Průmět. P.
pomocná či pobočná či třetí, Seitenriss-
ebene, perspektivní, Bildebene, Tafel, f. Jrl.
423. Cf. Šanda. Náv. k rýs. 5., 10., 11.

Průmětnice, e, f. = úpatnice, Fusspunkt-
curve. Vnč. 51, Sl. les.

Průmětnictví, n. = průmětosloví, die
Projectionslehre. Nz.

Průmětnosť, i, f. = projektivnosť, Stč.
Zem. 427., Čs. math. X. 160., 161., 168.,
173.

Průmětný, Projections-. P. rovina, ZČ.
I 62., Jrl. 424., Jd. Geom. II. 3., rýsování,
vz Pdg. 1881., 299., přímka, Jd. Geom. IV.
29., methody v kartografii, zobrazování po-
vrchu zemského, paprsky, kužel, obraz,
způsob, válec, ellipsa, střed. Stč. Zem. 387.,
388., 399., 410., 414., 419., 420., 421.

Průmětosloví, n., vz Průmětnictví.

Průmyk, der Durchschwung.

Průmysl český. Vz Ukaz. 35., 44. —
P. = prostředek, Mittel, n. Já to nehojím
zaječím sádlem, to já mám jiný p. Us. Vk.

Průmyslnictvo, a, n. = průmyslníci,
Gewerbsstand, m. Dch.

Průmyslnosť, Gewerbsfleiss, -thätigkeit,
Industrie. Šp., Nz.

Průmyslový, Industrie-. P. soustava,
Nz., rostliny, Kod., banka, země, Kzl., vý-
robek, Kř, činnosť. Osv.

Prunar, a, m., os. jm. Mus. 1880. 24., 29.

Průnik oprav v: Průnik. P. tříselný.
Slov. zdrav. 364.