525

Pruno, a. m. P. Fraštacký Jan, rektor
gymnas. † 1586. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk.
II. 156., Pyp. K II. 451.

Prunýř, e, m. = rourník.

Průpal, u, m., das Durchbrennen.

Průpalkový, Brandrohr-. P. příboj,
-setzer. Čsk.

Průpalný. P. loď, Brandschiff, n. Čsk.
P. otvory u pum. NA. III. 127.

Průpar, u, m. = parní kanál, Dampf-
kanal, m. Dch.

Průplavní, Kanal-. Mour., Kř. 43. P.
soustava (splachovací), Schwemmsystem, n.
Sl. les.

Průplet, vz Přiveršení.

Průpověď. Sbírka p-dí. Vz Jir. Ruk.
II. 156.

Průpovědný, Spruch-. P. báseň, Dch.,
sloh (pohybující se v propovědech). S. N.
XI. 81. — P., sententiosus, kdo propovědí
rád a často užívá. S. N. XI. 81.

Průpovídka, y, f. = propověď. Us. To
je staré báby p. (věc známá). Msk.

Průpravný, Vorbereitungs-. P. vědo-
mosti, Hlv., cvičení v těloc. a j., Rgl., stu-
dium. Dk.

Průpustný, durchlässig. Země vodě p-ná.
Dlj. 5.

Průrazný. P. vítězství přízvuku. Dk
Aesth. 229.

Průražec, jímž vyrážejí se z proužků
kovů okrouhlé kotoučky na mince. NA.
IV. 55.

Průřez trámu, dutý čtvercový, dutý kru-
hový, křížový, kruhový, obdélníkový, Pek.
57., 117., 118., měřický, NA. V. 84., hrubý,
čistý, Pcl. 77 , hlavní, obratový (trámu),
Zpr. arch. VIII. 45., Šln. II. 20., 29., optický
krystallu, Mj. 303., geologický, ústřední
(trámu), Zpr. arch. V. 569., VIII. 13., po-
délný, příčný. Mus. — P. = průměr. Cf.
Šim. 48.

Průřezný, Durchschnitt-. P. plocha. Mj.
190. — P., lépe: průměrný. P. teplo, cena,
délka a p. Šim. 48.

Průřezový = průřezný. P. rozměry
(trámu), Šln. II. 13., Zpr. arch. VIII. 42.,
plocha, Pck. 53., rovina. Zpr. arch.

Prurigo = svěděnina. Vz Slov. zdrav.
451.

Průřízný, lépe: průměrný. P. čísla. Stat.
př. k. 1871. 97.

Průrva, y, f., vz Prorva. G. Lpř. P. bin-
gerská, Bingerloch, n. Mus. 1888. 58.

Průrysný, Profil-. P. rovina. NA. V. 53.

Prus. Mkl. Etym. 266., Šf. Strž. I. 500.
nn. Ct. Nácek (dod.).

Prusačka, y, f., vz Prus.

Průsak, u, m., Endosmose, f. Zl. kl.
1856. č. 19.

Průsečík = bod, ve kterém se dvě přímky
protínají. Sb. uč.

Průsečnice, Diagonale, Secante. P.dvou
kruhů. Jd. Geom. II. 44. Vz Hrana.

Průsečník. Nárysný p. NA. V. 55. P.
půdorysný. Ib.

Průsečný, diagonal. P. bod, vz Průsečík.

Průsek = průseč, Schnitt, m. P. částečný
(dvou ploch n. těles), Einschnitt, úplný, die
Durchdringung. Jrl. 424. Bod p-ku = prů-

sečík. Sb. uč. P. přímek, čar, rovin, pa-
prsků, stran. ZČ. Jd. P. koule rovinou je
kruh. Jdč. Úhel vznikne průsekem dvou
přímek. Jd. — P. = přerývka, caesura
(v metrice). Dk. Poet. 256.

Prusík, a, m., os. jm. P. Frant., prof.
akad. gymn. v Praze, redaktor Kroka, ře-
ditel dívčího gymnasia, nar. 1845. Vz Tf.
H. 1. 179., Bačk. Př. 19., 155. — P. Blažej,
prof. v Klatovech. Oba přispívali do tohoto
slovníku. Cf. Prk., BPr.

Prusina, y, f. = brusina. Rk.

Prusinovský Vilém z Vickova, biskup,
1534.—1572. Šb. Dj. ř. 2. vd. 280., Výb. II.
1258.

Průskok, u, m., Durchsprung, m. V tělocv.
der Fenstersprung. Rgl. Aby ta voda p.
míti mohla. Wtr. exc. — P. = vytáčka.
A tu nemáš pruoskoku žádného. Krnd. 196.

Pruskovský, ého, m., os. jm. 1600.,
Kašp. P. z Pruskova (1582). VSlz II. 269.

Prusliak, u, m. = bruslek. Cf. Prslík.

Prusnice, e, f. = brusina. Rk.

Prusplech, z něm. Brustblech, thorale.
Mill. 81.

Průsteh, u, m., der Heftstich.

Prustka, Tannenwedel, m. Cf. Rstp. 551.

Průstor, u, m. = prostor. Val. Vck.

Prustplech, z Brustblech. Wtr. Obr. 288.

Průstřelky, pl. m., Schiessgat (auf der
Schiff.). Šm.

Průstřih, Cf. Průřez.

Průstřik, u, m. P. chámový, chamovod
vystřikovací, ductus ejaculatorius. S. N. XI.
383.

Průstup, u, m. P. cíblu, Urethra. Vz Ott.
IV. 678.

Prustvorec. Cf. Rstp. 1654.

Průsvětlina, průsvitilna, y, f., das Dach-
fenster. P. stropů chrámových. Hnoj. 19.
Cf. Průsvit.

Průsvětlosť, i, f., Durchsichtigkeit. Kod.
Úv. 166.

Průsvit = průsvitilna. Hnoj. 19.

Průsvitavý = průsvitný. P. tělesa, ZČ.
III. 3., Mj., nerost (na stranách). NA. V.
472.

Průsvitilna, vz Průsvětlina.

Průsvitný. P. papír, plátno, Hs., kruh,
pásmo, Ves. I. 71., 81, teploměr, Wld.,
vzduch, roucho, hodiny, Us. Pdl., vazivo.

Průša, dle Bača, os. jm. Šd.

Prušáctví, n., Preussenthum. Osv. I.195.

Prušák. Ten jí jako P. (hltavě). U Říčan.
Pdl. — P. = rus obecný, blatta germanica.
Brm. IV. 570.

Prušanka, y, f., vz Prus.

Prušanky u Břeclavy. Nejvíce polévky
o hodech bývá v P-kách; Co tam musejí
hosté o hodech přinášeti (lžíci a křivák)?;
Hledání bílého sysla. Sbtk. Krat. h. 197.

Prušina, y, f. = zprušina. U Místka.
Škd.

Průškvorec = puškvorec. Mllr. 8.

Prut. Mkl. Etym. 265., List. fil. XIV.
405., P. virga. Ž. wit. 73. 2. P. vinný. Ib.
127. 3. Býti na prutě (seděti v žaláři).
U Kr. Hrad. Kšť. Třese se jak prut. Knrz.,
Brt. Dotúl sa p. ohýba, dokul je mladý.
Slov. Rr. Sb. — P. = hůlka. Čarovný p.,

480