529

Prvotvarný., P. slovo (primitivum), or-
ganismus slov. Šf. III. 459., 522.

Prvoučitel, e, m., der erste Lehrer. Jir.
P-lé slovanští (Cyrill a Method). Šf. III.
164.

Prvoustka, y, f. = prvorodička. Slov.
Ssk.

Prvovajířko, a, prvovejce, e, n., das
erste Ei. Athen. III. 66.

Prvověk, u, m., das ursprüngliche Alter.
Mus. P. hlaholského písemnictví. Šf. III.
199

Prvověký. P. fauna. Stč. Zem. 702., cír-
kev. Pal. Rdh. III. 294'.

Prvovesenka, y, f. = prvosenka. Rk.

Prvověta. y, f. Pal. Rdh. I. 357.

Prvovýroba, y, f., die Urproduction.Dch.

Prvozačátečný, ursprünglich. P. kře-
sťanstvo. Šmb.

Prvozárodek, dku, m., Vorkeim, m.

Prvozběhlý, verflossen. Šm.

Prvoznik, u, m, primum momentum con-
ceptionis, der erste Augenblick der Em-
pfängniss. Panna svatá od p-ku bez hřiechu
počatá. Hrbň.

Prvozrnko, a, n. Vz Sníh (dod.).

Prvožitný = dříve žijící. Sš. Mt. 13.

Prvposled = dříve nebo později, früher
o. später. To mu prv-posled draho príde.
Slov. DŠk. I. 275.

Prvpsaný = prvepsaný. P-ným obyčejem.
1473. Mus.

Prvšek, šku, m. = počátek. Najhorší
z prvšku. Slez. Šd.

Prvší = první. Brt D. 154.

Prvšíraz = dříve. Vtedy si ma, milá, p.
zklamala. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 42.

Prvý. Vz Šf. III. 646., Mkl. Etym. 244.
Od prva počátka. Št. Kn. š. 152., Spor duše
s tělem. 309. V prvém boji. Pass. Protož
hlučně volají na prvé hodině kněžie řkúc;
A v té trojici nic nenie prvé neb poslé.
Št. Kn. š. 7., 13., 15. Když pozván budeš
na svatbu nesědaj na prvém miestě. Hus
II. 359.

Prvýmezcietmý = dvacátýprvý. Sv.
ruk. SB. 131.

Prvýraz = nejprv. Slov. Němc. I. 111.

Prý i když se cizí piímá řeč uvádí: On
povídal: Já prej tam nepůjdu. Us. — Cf.
Mkl. Etym. 264 , List. fil. IV. 292.

Prýbiš, e, m — P. Daniel, kněz 1624.
Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk. II. 156.

Pryč. Vz Mkl. Etym. 264. Pět hodin je
pryč, lépe: minulo, odbilo a p. Pk. Zůstala
dlouho p.; P. se dostati. Us. Dch. Jdiž p.,
kam cheš. Pass.

Prým = vrch na Slov. Sl. let. II. 197. —
O primu nemoci vz Slov. zdrav.

Prýmeček, vz Prým, 1.

Prýmek, vz Prým, 1.

Prýmka, y, f. = prým. Rk.

Prýmkování, n., Posamentirung. Dch.

Prymkovati, Borten machen.

Prymovati = prýmkovati. Tč.

Prymus, a, m.. os. jm. P. z Brodu. NB
Tč. 50.

Prynč. Cf. KP. V. 157.

Prypor, u, m. Pod sený breh či p. Sl.
let. VI. 78.

Prýsek u houslí. List. fil. XIV. 171.

Prysila. Cf. Rstp. 443.

Prysk, u, m., Ausfluss, Strahl, n., Auf-
flackern, n. Čch. Dg. 707. P. podmořské
sopky. Čch. Evr. 90. Odtud šlehá p. Dk.
Poet. 529. V čem p. jeho (Boha) bystosti
se zračí. Dk. Aesth. 90. V prysku hvězda
se vzňala. Čch. Mch. 69. Lpí na něm (plášti)
prysky krvavé. Msn. Or. 113. — P. = pra-
men, zvl. v bažinaté půdě jsou prysky. Val.
Vck.

Prýskati. Vz Mkl. Etym. 266., List. fil.
XIV. 171., 173., IX. 306. Str. 1228 b. 8. ř.
sh. Pod nimžto oprav v: Pod nímžto. —
proč. Jeden z nich vstav, z pravé zlosti
prýště jako z mysla vzatý. Kat. 1526. Er.
vykládá p. = prskati, stříkati. Die Gb.
v List. fil. 1882. 306. je zde přištěch k slo-
vesu přisknúti, prysknúti = střiknouti, přen.
schnauben.

Prysknouti, vz Prýskati.

Pryskoň, ě, f., choroxylon, Grünholz,
n., rostl. Vz Rstp. 234.

Pryskot, u, m., das Spritzen, Sprudeln.

Pryskýř. Cf. Mkl. Etym. 266., List. fil.
XIV. 172. Maje p. na prsech. Let. 517. Aby
je p. udávil. 1607.

Pryskyřice. Cf. List. fil. XIV. 171., 173.,
Rm. II. 366., Mllr. 104., KP. VI. 387., Šfk.
Poč. 583., Rosc. 39., KP. VI. 332. nn. P.
amrová, Rstp. 334., bílá, 1113., doktorská,
331., elemi, 336., karanová, 340., obecná,
1433. P. v mydlářství. Vz KP. VI. 15. nn.
P. chvojová = jantar. Vodň.

Pryskyřnatý, harzig. P. látky. Mj.

Pryskyřník, flammula. Byl. 15. stol. Cf.
Dlj. 78., Němc. IV. 415., Odb. path. III.
701., Rstp. 20 , List. fil. XIV. 173., Rosc.
140., Mllr. 34., 86.

Pryskyřníkovitý. P. rostliny. Cf. Rstp.
2., Rosc. 36.

Prystéř, e, f. = presbyterium. Hnoj. Vz
Pryštér.

Prýšcica, e, f. = lučina v horách baři-
natá u Vyzovic. MzO. 1890. 129.

Pryšcovitý. P. rostliny. Cf. Rstp. 1320.,
Rosc. 120.

Pryšec. Cf. Rstp. 1321., Ves. IV. 19.,
Odb. path. III. 711., List. fil. XIV. 172.,
Mllr. 45., Rosc. 69., 120.

Pryšky. List. fil. XIV. 172.

Prýšťaly, pl., f. Na P-lách = louky
u Bohučovic na Opav. Šd.

Pryštér, e, f. = presbyterium. Hdk. Vz
Prystéř.

Prytaneum. V p-ích stravovali se na
státní útraty m1žové o vlasť zasloužilí. Brt.

Prýtiti, vz Prytovati.

Prýzan. Ajzan, p. do šermice, jož je
beran na stolice. Vz Brt. N. p. I. 307.

Pryzlík, pryžlík, u, m. = brzlík. U Kdýně.

Rgl.

Pryzul, u, m. = hrubý šňupavý tabák.
U Kdýně. Rgl.

Pryž a Pryžový polož před: Przna.

Pryžlík, vz Pryzlík.

Pryžovaný; -án, a, o, mit Kautschuck
überzogen. P. troubel konopný. Wld.

Pryžovati, mit Kautschuck überziehen.

Prýžový, oprav v Pryžový. P. deska,