532

Psoluky, dle Dolany, míst. jm. u Koje-
tína. Pk.

Psooký, hundsäugig. Lpř. — P. = ne-
stydatý.

Psoriasis, vz Lupenka. Šel.

Psoser. Cf. Rstp. 1182. — P. = merlík
všedobr, chenopodium bonus Henricus,Gänse-
fuss, m., rostl. Ct. Rstp. 1280., Mllr. 68.

Psota. Cf Mkl. Etym. 271. Veliká p. a
bída. Let. 59. Psoty a sloty. Us. Život lid-
ský psotám jest poddán. Jel. P. nás tady
honila (stíhala). Ua. Vck. Pro svou dobrotu
vyšel na psotu. Dch. A kdo něvie o p-tě,
ať sa len ožéní. Brt. N. p. II. 428. Mladá
p. nič neurobí, ale stará. Slov. Rr. MBš.
Kdo je na bídě zrozen, i psotě neuteče.
Sk. Prší dážď, prší dážď, pomaličky šustí,
povedala p., že ma neopustí. Sb sl. ps. II.
1. 20. Staň, sedláče, staň hore, už je p. na
dvoře; než sedláček s lůžka slezl, p. byla
v komoře; Běží p. přes hory, až jí nožky
brněly. Sš. P. 675. Pýcha psotu množí,
v dobrém neosoží. Glč. II. 319. Všeliké
řemeslo svou psotu nese; Když přijdou
v hosti (návštěvou) psoty a třeba jen na
tři dni, nebrzo jich čert z domu propustí.
Bž. exc. Svú psotu žaluje na se. Št. Kn. š.
237. 2. — P. = špatný pes. Škd. exc.

Psotiti s kým = smilniti. Hus I. 195.
(Tč.).

Psotně, armselig, elend. P. žíti. Us.

Psotněti, ěl, ění = psotným se stávati.
Hdž. Šlb. 56.

Psotník křečový, rousavý či couravý.
Sk. Vz Božec v Slov. zdrav., Zbrt. 212.
Pověry o p-ku vz v Mus. 1856. 62. Jak
zahánějí p., o tom vz v Mus. 1854. 535.,
Mtc. XV. 186. — P. = nadávka. Ty p-če !
Ezp. 2123. — P. = trakař. V Podluží.
Brt. D. 258.

Psotninní, n., Blausäure, f. Šm.

Psotný, Otters. I. 9. P. život vésti. Us.
Němc. P. počasí, Hundewetter, m. Dch.
Valaši jsú psotní. Koll. Zp. I. 326. P. panny.
Št. Kn. š 61.

Psotvářný, hundsköpfig. Vj.

Psoun, a, m., cynomys, Prairiehund, m.
Brm. I. 2. 315.

Psouti je trvám místo psovati, novotvar
utvořený podlé praes. psuju. Gb. v List.
fil. 1883. 446. Na Val. psúti. Vck., Škd. —
koho. Něpsuj ho. Brt. N. p. II. 437. P. lid.
Ol. Sir. 36. 11., Hrad. 25. a. Druzí služeb-
níci mě psuli (týrali). U Solnice. Vaši chu-
dinu přélištně hubí a psuje. Arch. VIII. 59.

Psoväč, e, f., pochodí od slova pes, tedy
hromadné, značiace ľudí podlých, zlo zaprí-
čiňujúcich. Slov. Zátur. — Orl. VIII. 9. Vz
násl.

Psovať, i, f. = psoväč, Hundsvolk, n.
Slov. Rr. Sb. — P., Hundsleben. Šd.

Psovati, vz Psouti.

Psovina = psina, psí kůže, Hundshaut,
f. Šp.

Psovka, psuvka, y, f. = nezrostlé, malé,
nepodařené obilí. Slez. Šd.

Psovodce, e, m. = psovod. Tbz.

Psový. Sbor psov obklíčil mě jest. Marg.
v. 272. P. ruka, canis. Ž. wit. 21. 21.

Psozel, e, m. = psoser. Rk.

Pstrajl, e, m., ryba. J. z Chocně. Knížky
o morních příčinách z r. 1531. Cf. Pstrýl.

Pstřeň = masojed, fistulina, Leberpilz,
m., houba. Vz Rstp. 1919., ZObz. XXIII.
145.

Pstroček, majanthemnm, Schattenblüm-
chen, n. Vz Rstp. 1557., Sl. les.

Pstrohlavec. Štěbetný a rozmarný p.
Koll. III. 108.

Pstros. Cf. Mkl. Etym. 327. V AlxB. v.
193. štrus.

Pstrozelen, u, m., Olivenit, m. Rk.

Pstruh. Cf. Mkl. Etym. 271., Vstruh,
Brm. III. 3. 234., 236., 249., List fil. XV.
166. P. marinovaný, na modro, rosolovaný,
s aspikem, s holland. omáčkou, s majonézem,
a vínem, smažený. Hnsg. Je zdráv jako p.
Šml.

Pstruhař, e, m. = kdo pstruhy pěstuje,
chytá. Čechy I. 116.

Pstružec, žce, m. = pstruh. Phľd. VII.
108.

Pstružík, a, m. = pstruh. ZObz. XXIII.
178.

Pstružná, é, f., méně správně Ostružná,
říčka ústící s levé strany do Otavy pod
Sušicí. BPr.

Pstrý. Mkl. Etym. 271. P. vír žití, Vrch.,
rej, Hrts., sen, Osv., shromáždění, Hdk., pí
skovec, Frč., Stč., křídla motýlí, motýl,
šaty. Us. Pdl.

Pstrýl = pestroš, pestroň, ryba, nejspíš
gobio vulgaris. Vz Jezově. A. Truhlář.

Psuja, vz Psujkař (dod.).

Psuják, u, m., hamelia, Hamelie, f., rostl.
Vz Rstp. 817.

Psujákovitý. P. rostliny, hamelieae:
psuják, obuň. Vz Rstp. 791., 817.

Psujkař, psuja, e, m. = kazič. Laš. Brt.
D. 258.

Psúti, vz Psouti.

Psutý = psí, bídný. P. život. Val. Brt.
D. 258.

Psuvka, y, f., vz Psovka (dod.).

Psyák, u, m. = medový ocet či syrup
zaoctělý s plítou, oxymel aeruginis. Nz. Ik.

Psychofysický, psychophysisch. P. zá-
kony. Mus., Dk.

Psychologický. P. hodnota, možnosť,
nemožnosť, náhled, oprávněnosť, látka, po-
jem, záhada, Dk., román. Mus. 1880. 154.

Psychologičnosť, i, f. Dk. P. = nauka
o vnitřním dění, rozbor vnitřních dějů. Mus.
1887. 543., 544. P. vyšetřuje a sestavuje
zákony, kterýmiž se řídí pochody vniterné.
Dk. P. 1. P. národův. Dk.

Psychologism-us, u, m. Mus. 1887. 544.

Psychosin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
566.

Psychrofor, u, m., z řec. = přístroj
k ochlazení tkani tělesné při zánětu. Vz
Slov. zdrav.

Psychrometrický, psychrometrisch. P.
rozdíl. Stč. Zem. 622., Mj. 147.

Pšacko, vz Páacko.

Pšajucha, y, m. a f. = člověk ošklivý,
darebák, Taugenichts, m. Mor. Vck.

Pšano, a, n. = proso. V Plzeň. Vor.,
Bgl.



	532

	Psoluky, dle Dolany, míst. jm. u Koje- tína. Pk. Psooký, hundsäugig. Lpř. — P. = ne- stydatý. Psoriasis, vz Lupenka. Šel. Psoser. Cf. Rstp. 1182. — P. = merlík všedobr, chenopodium bonus Henricus,Gänse- fuss, m., rostl. Ct. Rstp. 1280., Mllr. 68. Psota. Cf Mkl. Etym. 271. Veliká p. a bída. Let. 59. Psoty a sloty. Us. Život lid- ský psotám jest poddán. Jel. P. nás tady honila (stíhala). Ua. Vck. Pro svou dobrotu vyšel na psotu. Dch. A kdo něvie o p-tě, ať sa len ožéní. Brt. N. p. II. 428. Mladá p. nič neurobí, ale stará. Slov. Rr. MBš. Kdo je na bídě zrozen, i psotě neuteče. Sk. Prší dážď, prší dážď, pomaličky šustí, povedala p., že ma neopustí. Sb sl. ps. II. 1. 20. Staň, sedláče, staň hore, už je p. na dvoře; než sedláček s lůžka slezl, p. byla v komoře; Běží p. přes hory, až jí nožky brněly. Sš. P. 675. Pýcha psotu množí, v dobrém neosoží. Glč. II. 319. Všeliké řemeslo svou psotu nese; Když přijdou v hosti (návštěvou) psoty a třeba jen na tři dni, nebrzo jich čert z domu propustí. Bž. exc. Svú psotu žaluje na se. Št. Kn. š. 237. 2. — P. = špatný pes. Škd. exc. Psotiti s kým = smilniti. Hus I. 195. (Tč.). Psotně, armselig, elend. P. žíti. Us. Psotněti, ěl, ění = psotným se stávati. Hdž. Šlb. 56. Psotník křečový, rousavý či couravý. Sk. Vz Božec v Slov. zdrav., Zbrt. 212. Pověry o p-ku vz v Mus. 1856. 62. Jak zahánějí p., o tom vz v Mus. 1854. 535., Mtc. XV. 186. — P. = nadávka. Ty p-če ! Ezp. 2123. — P. = trakař. V Podluží. Brt. D. 258. Psotninní, n., Blausäure, f. Šm. Psotný, Otters. I. 9. P. život vésti. Us. Němc. P. počasí, Hundewetter, m. Dch. Valaši jsú psotní. Koll. Zp. I. 326. P. panny. Št. Kn. š 61. Psotvářný, hundsköpfig. Vj. Psoun, a, m., cynomys, Prairiehund, m. Brm. I. 2. 315. Psouti je trvám místo psovati, novotvar utvořený podlé praes. psuju. Gb. v List. fil. 1883. 446. Na Val. psúti. Vck., Škd. — koho. Něpsuj ho. Brt. N. p. II. 437. P. lid. Ol. Sir. 36. 11., Hrad. 25. a. Druzí služeb- níci mě psuli (týrali). U Solnice. Vaši chu- dinu přélištně hubí a psuje. Arch. VIII. 59. Psoväč, e, f., pochodí od slova pes, tedy hromadné, značiace ľudí podlých, zlo zaprí- čiňujúcich. Slov. Zátur. — Orl. VIII. 9. Vz násl. Psovať, i, f. = psoväč, Hundsvolk, n. Slov. Rr. Sb. — P., Hundsleben. Šd. Psovati, vz Psouti. Psovina = psina, psí kůže, Hundshaut, f. Šp. Psovka, psuvka, y, f. = nezrostlé, malé, nepodařené obilí. Slez. Šd. Psovodce, e, m. = psovod. Tbz. Psový. Sbor psov obklíčil mě jest. Marg. v. 272. P. ruka, canis. Ž. wit. 21. 21.	Psozel, e, m. = psoser. Rk. Pstrajl, e, m., ryba. J. z Chocně. Knížky o morních příčinách z r. 1531. Cf. Pstrýl. Pstřeň = masojed, fistulina, Leberpilz, m., houba. Vz Rstp. 1919., ZObz. XXIII. 145. Pstroček, majanthemnm, Schattenblüm- chen, n. Vz Rstp. 1557., Sl. les. Pstrohlavec. Štěbetný a rozmarný p. Koll. III. 108. Pstros. Cf. Mkl. Etym. 327. V AlxB. v. 193. štrus. Pstrozelen, u, m., Olivenit, m. Rk. Pstruh. Cf. Mkl. Etym. 271., Vstruh, Brm. III. 3. 234., 236., 249., List fil. XV. 166. P. marinovaný, na modro, rosolovaný, s aspikem, s holland. omáčkou, s majonézem, a vínem, smažený. Hnsg. Je zdráv jako p. Šml. Pstruhař, e, m. = kdo pstruhy pěstuje, chytá. Čechy I. 116. Pstružec, žce, m. = pstruh. Phľd. VII. 108. Pstružík, a, m. = pstruh. ZObz. XXIII. 178. Pstružná, é, f., méně správně Ostružná, říčka ústící s levé strany do Otavy pod Sušicí. BPr. Pstrý. Mkl. Etym. 271. P. vír žití, Vrch., rej, Hrts., sen, Osv., shromáždění, Hdk., pí skovec, Frč., Stč., křídla motýlí, motýl, šaty. Us. Pdl. Pstrýl = pestroš, pestroň, ryba, nejspíš gobio vulgaris. Vz Jezově. A. Truhlář. Psuja, vz Psujkař (dod.). Psuják, u, m., hamelia, Hamelie, f., rostl. Vz Rstp. 817. Psujákovitý. P. rostliny, hamelieae: psuják, obuň. Vz Rstp. 791., 817. Psujkař, psuja, e, m. = kazič. Laš. Brt. D. 258. Psúti, vz Psouti. Psutý = psí, bídný. P. život. Val. Brt. D. 258. Psuvka, y, f., vz Psovka (dod.). Psyák, u, m. = medový ocet či syrup zaoctělý s plítou, oxymel aeruginis. Nz. Ik. Psychofysický, psychophysisch. P. zá- kony. Mus., Dk. Psychologický. P. hodnota, možnosť, nemožnosť, náhled, oprávněnosť, látka, po- jem, záhada, Dk., román. Mus. 1880. 154. Psychologičnosť, i, f. Dk. P. = nauka o vnitřním dění, rozbor vnitřních dějů. Mus. 1887. 543., 544. P. vyšetřuje a sestavuje zákony, kterýmiž se řídí pochody vniterné. Dk. P. 1. P. národův. Dk. Psychologism-us, u, m. Mus. 1887. 544. Psychosin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 566. Psychrofor, u, m., z řec. = přístroj k ochlazení tkani tělesné při zánětu. Vz Slov. zdrav. Psychrometrický, psychrometrisch. P. rozdíl. Stč. Zem. 622., Mj. 147. Pšacko, vz Páacko. Pšajucha, y, m. a f. = člověk ošklivý, darebák, Taugenichts, m. Mor. Vck. Pšano, a, n. = proso. V Plzeň. Vor., Bgl.