533

Pšanový = jáhlový. P. kaše. V Plzeň.
Vor., Rgl.

Pšenice, triticum. Sv. ruk. 322. Na Mor.
místy slove žito. Brt. P. jednozrná, t. mo-
nococcum, Einkorn, n., dvojzrná, t. dicoc-
cum, anglická či aegyptská, t. turgidum
(Rstp. 1757.), drobnozrná starověká, t. vul-
gare antiquorum, Moldova (od Molda ve
Skotsku pěstovaná), urtobská, francouzská,
hladká, horská, letní, Kv. 1869. 112., Osv.
VI. 588., Us. Pdl., arabská, Rstp. 1757.,
astrachanská, 1757., indská, 1708., složená,
valašská, vousatá. 1757. Cf. Mllr. 107., 113.,
List. fil. XV. 166. Aby v srdcích svých
duchovní p-ci shromáždili. Št. Kn. š. 4.
Není tej p-ce, v kterej koukol není. Us.
Tč. Z té p-ce nebude mouka. (Cf. Z toho
ječmene nebudou kroupy. Z toho mraku
nebude déšť.) Šml. V trh i p-ci prodati.
Smil. Pšenička nedbá, zdali pátek nebo
svátek. Při dvojím světle nesej pšenice, je
snětivá (když svítí slunce i měsíc). U Kr.
Hrad. Kšť. Rak a p. zároveň do zrna rostou.
Us. Bž. Cf. Sbtk. Rostl. 304., 306., Rosc.
108. Strojní zařízení mlýna k mletí p-ce.
Vz KP. V. 663. nn. Hádanka o pšenici.
Vz Kvítek, Km. 1886. 785., Brt. D. 160. —
P. koňská = oves. Šml. — P. turecká neb
saracenská. Ler., Rstp. 1708.

Pšenička, Kuhweizen. Vz Rstp. 1156.,
Sbtk. Rostl. 20., 317.—318., Mllr. 19., 62.,
66., 82. — P. y, m., os. jm. P. Jos., prof.
při čes. vyšší realce v Karlině, nar. 1847.
Vz Tf. H. 1. 194.

Pšeničko, Hirsegras, m., die Waldhirse.
Vz Rstp. 1733., Mllr. 62.

Pšeniční úředník = hospodářský? Mus.
1883. 471.

Pšeno. Cf. Rst. 1721., List. fll. XV. 166.
Nasypati drůbeži pšena. SI. p. 216. Kde je
mnoho opichačů, tam je málo pšena. Koll.
St. 69.

Pšipolnica. Vz Sbtk Rostl. 25., 269. —

Pšíti = píchati, zastr. Cf. List. fil. XV.
165.

Pškáti. Ani nepškne, ani nešpetá, ani
nemrká (je ticho). Brt.

Pšocher, chra, m. = psochař (nadávka).
Slov. Sb. sl. ps. I. 116.

Pšola, y, m. = člověk slabý, slaboch.
Dá-li se slabý do silného, říkají: Ty pšolo!
Val. Vck.

Pšorka, y, m. = hubený, slabý (nadávka),
ein hagerer, schwacher Mensch. Val. Vck

Pšova, vz Pšovka.

Pšované = český kmen v sever. konči-
nách Čech. Šmb. S. 1. 312., Šf. Strž. II. 464.

Pšovany = Pšov. Šmb. S. I. 312.

Pšovka. Arch. VII. 620.

Pštelbuch, u, m., z něm. Bestellbuch.
Wtr. Obr. 328.

Pštolung, u, m., z Bestallung. Wtr. Obr.
310. 327

Pštros. Cf. Brm. II. 204., Hlb. H. str.
XXXIII. (rejstř.).

Pštrosilka, pstrošinka, y, f., Spatzen-
strauch, m. Rk.

Pštroska, y, f. = Pštrosova zahrada
u Vinohrad, dříve Křížovka. Řvn. 118.,
Rk. Sl.

Pštrosovitý, straussartig. Stč. Zem. 834.

Pšunda, y, m. = pobuda, tulák, povaleč.
Mor. Knrz.

Pšundati se = toulati se, povalovati se.
Mor. Knrz.

Pšuta, y, f. = špatná věc, karta a p.
U N. Kdyně. Rgl.

Pšvžť! Volání na psa Mor. Brt.

Ptactvo v mor. národ. písních. Vz Brt.
N. p. III. str. LXXXIV. P. české. Vz Ukaz.
36., Dr. Vl. Šír. V Praze 1889. P. škodlivé.
Us.

Ptáče, pullus, Ž. wit. 83. 4., Ezech. 14.,
Deut. 11. Vezme-li kdo mladé p. z hnízda
do ruky a zase je tam vloží, to samice
z hnízda vyhodí, dle jiných je mravenci
sežerou. Us.

Ptáček = pečivo. O masopustě pekou
se ptáčky ze šiškového těsta. Hnsg., Rgl.
— Ptáčky = jídlo z telecích jater, z tele-
cího masa. Hnsg. — P. = stračka, rostl.
Mor. Brt. — P. = kokrhel, der glatte Hahnen-
kamm, Wiesenklapper, rostl. U N. Bydž.
Kšť. — P. = pyj (v dětské řeči). Us. Kšť.,
Rč. — P., jm. zvonu v Litoměřicích. Wtr.
Obr. 439. — Ptáčky = peníze. P-čky mu
brzo vylítají. Us. Hnšk. — P., os. jm. Výb.
II. 1203. — Vz Pták.

Ptačí mluva. Vz Brt. Dt. 42. nn., Osv.
1881. 563., Kv. 1868. 198. a jména jedno-
tlivých ptáků. Tam chybělo enom p. mléko
(bylo všeho hojnosť). Val. = P. perspek-
tiva. Mus. 1880. 19. — P. roztoč, Vogel-
milbe, f. Šp. — P. jazyk, Vogelzunge, ná-
činí dělostřelecké v podobě ptačího jazyku
připevněné na kulaté žerdi, jehož se k vy-
tahování náboje z hlavně dělové užívá. S.
N. XI. 82. — P. noha, vz Rstp. 386., zob,
ib. 1034., Rosc. 130., Mllr. 61., chléb, Mllr.
111., třešně. 83.

Ptačincovitý. P. rostliny, alsineae. Nz.
Vz Ptáčnicovitý, Rosc. 139.

Ptačinec, stellaria. Cf. Rstp. 127., Mllr.
10.

Ptáčka, y, ptáčnice, e, f. = hruška. Mor.
Brt.

Ptáčkovna, y, f. = pozemky u Písku.
BPr.

Ptáčnice = třešeň, Rstp. 480., hruška.
Ib. 516. — P. = střelnice. Nemá jinde stří-
leti kromě u p., kteréžto místo od staro-
dávna k tomu jest nařízeno a vyměřeno.
Zbrt. 121.

Ptáčnicovitý. P. rostliny, alsineae: ple-
vel, kolenec, ptačinec, písečnice, rožec. Vz
Rstp. 125., Ptačincovitý (nahoře).

Ptáčník. Šimona Judy (²⁸/10.) vezeme
p-ka do boudy. Zlinsky. Brt. — P. = ostříž
a krahujec. Šír Pt.

Ptačovský, ého, m., os. jm. Rgl.

Ptačstvo, volatilia. Ž. wit. 77. 27.

Ptaj, e, m. = ptaní, žebrání, žebrota,
das Betteln. Mor. Sd.

Pták. Cf. Mkl. Etym. 269., Šrc. 39.—40.,
Hlb. U. str. XXXIII. (rejstř.). P. na Mor. a
Slov. vz : Vtáča, Vtáčacie, Vtáčátko, Vtáček,
Vtáčenec, Vtáčenička, Vtáčí, Vtáčicko, Vtá-
čik, Vtáčuriatko, Vtáčurienka, Vták. P.
pěvci, cf. Brm. II. 2. 120., lesní, 403., zemní,
122. P. stonče, vz Lopače. P-ci drahokamoví,