536

Půdorysna, y, f. = první průmětna či
vodorovná p-na = rovina, na níž se půdo-
rys tělesa objevuje, die erste o. horizon-
tale Projectionsebene. Jrl. I. 4., Šand. Náv.
k rýs. 4.

Půdorysný. P. mappa (= plán), Stč. Zem
385., rovina, průmět, vzdálenosť, stopa, prů-
sečník. NA. V. 49., 50., 54., 55.

Půdostálý, bodenstet. P. rostliny. Sl. les.

Půdování. Potiskování látek p-ním. Vz
KP. VI. 257.

Půdověda, y, f., Terrainkunde, f. Čsk.

Půdovní = pozemkový. P. knihy. Mor.
Knrz.

Pudpudákati. Slepice p-ká (když má
snésti vejce). Mor. Brt.

Pudrovaný. Dyž sem byla pannó, cho-
dívali za mnó černovocí chlapci s p-nó
hlavó. Šš. P· 290.

Puf, poff! Rk.

Pugilár, u, m. = tobolka. Slov. Hdž. Čít.
112. Vz Pudilářík.

Puha, y, f. = klacek (n. něco podobného).
Ej ale chytím puhu (na tebe). Slov. Zátur.

Puhlý = široký, vastus. Ž. pod.

Půhon. P. k soudu dvéře otvírá. Vš.
Z p-nu někoho propustiti. Let 286. P. čer-
vený (Rubens), černý (niger), zelený (viridis),
bielý (albus), modrý (flaveus). Vš. 552. nn.,
115., 168., 206., 224., 227., 228., 252., 294.,
295., 334., 335., 347., 421. O p. vz Výb. I.
975., Mtc. mor. 1891. 10. P. o dědictví, 976.,
o zástavy, 977., o hlavu a o únos, 977 ,
o zlato, o kobylé pole, o dluh a základ,
o dluh s listem, 980., o škody. 981. P. na
nejvyššího úředníka, Vš. Jír. III. 9., z od-
boje, III. 22., zvláštnosť některých p-nův.
III. 24. O p. cf. Kn. dr. XLIX., XLI, XLIII,
XLVII., Vš. Jir. 39., 41., 44., 46., 102.-118.,
124., 129., 131., 133., 138., 145., 153., 155.,
464., 465, Zříz. zem. Jir. 117., 118., 471.,
472., 698., Jg. H. 1. 737.

Půhončák, a, m. — půhončí. U Olom.
Šd.

Půhončí, vz Komorník.

Půhonný. P. přísaha, Klägereid. Lpř.
Knihy p-né a nálezové, libri citationum et
sententiarum. Vyd. V. BRandl. V Brně 1872.
Cf. Jir. Mor. 20., 77. — P., Rügen-. P.
zvon. Posp.

Puhoř, e, m.. Rybník na Novohradsku.
BPr.

Puhoveda, y, f., Metaphysik, f. Loos.

Puhovice, e, f., der Schildknopf, Schauer-
mannsknopf (im Seewesen). Šm.

Puch. Cf. Mkl. Etym. 268., List. fil.XIV.
407., 416.

Puch = puchárna. U Klenče. BPr.

Púcha, y, f. = dřeň, duše ve dřevě jme
novitě v bezovém. Slov. Rr. Sb. = P. =
púka, duše v brku. Slov. Hdž. Čít. 178.

Puchatka, y, f. P. kadeřavá, carragheen,
Knorpeltang. Sl. les. Cf. Rstp. 1077.

Puchavcový nerost, Zeolith, Gmelinit,
m. Šm.

Puchavec, Kuphonspath. Vz Kuphon-
spath v Nz, Chdt. 8.

Púchavina, y, f. = púchlá, zpouchlá role,
půda. Slez. Šd.

Pucher, vz List. fil. XIV. 408. Cf. baba-
luma (2. dod.), gagor, grmanec, húsar, húser,
křampulec, křapáč, měchura, okurče, oubor,
ouborek, puchjer, řimpuch, ropouch, roup,
roupa, rumpál, rúpa, skořavice, spuchlík,
trudy, vaček, zlatenka, znetvořený.

Pucheř, ves v Čásl. S. N. XI. 83.

Puchéřina, y, f, měchýř, die Blase.
Nosí tabák v p-ně. Laš. Tč.

Puchéřiti se. Blasen bekommen.

Pucherka, y, f., eine Buchart, v Buděj.
Šm.

Puchka, y, f. = rána. A puchky jemu
(Kristu) dávachu. Drk. 161. b.

Puchký. Prsť je sypká a p-ká. Slov.
Hdž. Šlb. 50. — Cf. Mkl. Etym. 268.

Puchlina. List. fil. XIV. 408., XV. 173.

Puchmajer Ant. Jarosl., naR. ⁷/11. 1769.,
† 1820. farář. Vz Tf. Hl. 1. 98., 99., 104.,
105., 176., 179., 186, Bačk. Písm. I. 52.,
187., 190., 217., 931,. Slavín IV. 368. nn., Jg.
H. 1. 616., Šb. Dj. ř. 2 vd. 280., Pyp. K.
II. 345., Tf. Mtc. 295., Zl. Jg. 17.—19., 42,.
47, 97., 100., 107., 109., 112., 129, 145.,
183., 185., 190., 208., 219., 416., 418., 419.,
List. fil. VIII. 253., Rk. Sl.

Puchmajerka, Puchmírka, y, f. = sam.
u Radnic. BPr.

Puchník, a, m., os. jm. P. Mik., arci-
bisk. pRaž. f 1400. Výb. II. 1618 — Pal.
Děj. II. 283., Mus. 1880. 460.

Puchno, a, n., Schwüle, Brennhitze f.,
mor. Rk. — P., adv., schwülig, mor. Tpl.

Puchnouti. Cf. Mkl. Etym. 268. — čím
več. Horkou vodou puchne škrob v maz.
Kk. Fys. 80.

Púchobrody, dle Dolany. Z P-brod.
Arch. III. 514.

Puchol. Cf. Brm. I. 2. 23.

Pucholist, u, m., ticorea, die Ticorea,
rostl. Vz Rstp. 274.

Pucholovitý ssavec. Vz Ott. III. 442.

Pucholusk, u, m. baptisia, Baptisie, f.,
rostl. Vz Rstp. 350., Ott. II. 267.

Púchov. Z P-va Zikm., 1520.—1584. Vz
Šb. Dj.ř. 2.vd. 280., Tf. H, 1. 73., Jg. H. I.
616., Jir. Ruk. II. 157., Mus. 1878. 433,
1884. 304. — Z P-va Jan, kanovník. 1554.
Vz Jir. Ruk. II.157., Mus. 1884. 304., 1831.
438.

Puchovací smíšenina. NA. IV. 159.

Puchování, n., das Pochen. NA. IV. 159.

Puchovaný; -án, a, o, gepocht. P. ruda,
kal, mlýn, moučka. NA. IV. 159. Vz Pu-
chovati.

Puchovitý, dunstig, moderig. Šm.

Puchratka. Vz Rstp. 1856., Rosc. 59.,
Mllr. 48.

Puchřec, vz Pucher. P. semenný,

+, Samenschwiele, f. Sl. les.

Puchrovitý. P. slívy. Vz Pucher.

Púchý = pouchý. Hdž. Šlb. 56.

2. Puchýř. Cf. Mkl. Etym. 257., Šrc.
128, Slov. zdrav., List. fil. XIV. 407., Ples-
gúr, Pleskúr, Plusgier. P-řek na. rohovce,
Cornealbläschen, výlevcový, haemorrha-
gisches Bläschen. P. zárodkový, vesicula
germinativa (Purkynii), Keimblase. Nz. lk.
P. plodový ve vejci ptačím. S. N. X. 179.
— P. dutina v litině, Gussblase, f. Hř. —