538

Pukél, u, m. = boule, Beule, f. Měl za
uchem taký p. Slez. Šd.

Pukéta, y, f., z fr. = kytice, Strauss,
m. Val. Vck.

Pukl, a, m. = kozel. Smrdí jako p.
U Rokyc, u Kdyně. Fč., Rgl — P. = dudy.
Dudák hraje na pukla. U Kdyně. Rgl. Na
Klat. BPr.

Pukla = bývalý rybník u Místka, nad
nímž jest pahrbek s kaplí mariánskou. Škd.

— P. = puklička. Vařili to pod p-čkou,
aby jim nikdo do kaše nenadrobil (tajili se
s tím). Šml.

Puklář, e, m. = dudák. U Domažl. Jrsk.
Vz Pukl (dod.).

Puklatý = vypouklý, erhaben; gebuckelt.
Sl. les., Rst. 480. P-tá = pole u Rojšína.
BPř.

Pukléř = štít. Ž. kl. (330.) P-řem ne
přemoženým jsa zasloněn. Výb. I. 583. Hrál,
meč, p. nosiechu. Alx. V. v. 399. (HP. 10.)

Pukléřka. Cf. Rstp. 1833.

Pukléřovitý, schüsseiförmig. Vz Rst.
480.

Puklice = nástroj hudební, talíře, či-
nelly. Us. — P., lecanium, hmyz. Vz Brm.
IV. 667. — P., e, m., os. jm. Arch. VII.
718., D. ol. II. 426. P. ze Vztuh Jan, † 1482.
Jir. Ruk. II. 158. — P. ze Vztuh Ondř. Mus.
1846. 163.

Pukličkatý, kleinbuckelig. Rst. 480.

Pukličník, a, m., Beckenschläger, m.
Rk.

Puklina. Cf. Mkl. Etym. 258., List. fil.
XV. 171. P. zemská, Stč., zdi. Čch. — P-nka

— knoflík, na nějž věší kabát. U Přerova.
Bkř.

Puklinatý = puklami zdobený.

Pukly, pl., m. = dudy. Vz Pukl (dod.).
Řvn. 290.

Puknouti. Cf. Mkl. Etym. 258. — abs.
Až srdce puká. Dch. Ječmen puká. KP. V.
243. Aj začala tam jatelinka p. (ze země
pučeti). Brt. P. II. 321. — co: tabák (kou-
řiti). Mor. Hrb. Obr. 245. Cf. Puk. — čím.
Obilí zralostí puká. Hlk. P. zlostí. Kká.
Td. 158. — kde. Na keři poupě bujně
puká. Kyt. 1876. 80. Pak v ní nemělo srdce
p! Sá. Led na řece puká. Us. Triesky na
ňom (na ohni) pukajú (praskají). Slov. Orl.
II. 157.

Pukohlavý, vz Cibulohlavý. Rst. 480.

Pukol, u, m., lagerstroemia, Lager-
stroemie, f., rostl. Vz Rstp. 561.

Pukolovitý. P. rostliny, lagerstroemieae:
pukol, řasnoch. Vz Rstp. 561., 556.

Pukonosný, vz Cibulonosný. Rst. 480.

Pukopupen, u, m., vz Cibulopupen. Rst.
480.

Pukoun (!), u, m. = granát (v dělostřel.).
Utvořil Pohl nebo Rosa.

Pukovitý pupen, pupen cibulovitý, Brut-
Zwiebel, Knospenzwiebel. Nz., Rst. 480.

Pukový, vz Cibulový. Rst. 480.

Půl. Ano se ho (sv. Vavřince) puol
upeklo. Št. Kn. š. 31. Půl ze stroma, půl
ze svině (kartáč). Slez. Šd. — O půl páté
hodině; K půl šesta stům; Po půl čtvrtu
zlatém. Bž. 143. — Tvůj bratříček leží
v poli, má noženky na dvě půli. Sš. P. 174.

Pochopiv ho v půly nesl ho do povětří.
Výb II. 1638. — Cf. Jir. Nkr. 68. P. s or-
dinalii vz v List. fil. 1886.385. — Přívlastek
adjektivní shoduje se se jménem určeným
v pádě, čísle i rodě. Avšak při jménech
půl a čtvrť přívlastek nepojí se se jmény
těmito, nýbrž se závislým na nich genitivem
na př. Dobré půl hodiny, dobré čtvrť míle.
Celého čtvrť léta jsme čekali. Tedy šp.:
dobrá půl hodiny atd. Brt. S. 3. vd. 16. 1.

Pulatý, ého, m., os. jm. Arch. IV. 209.

Půlbosák, a, m., Sandalmönch, m. Rk.

Půlčík, u, m. = půl žejdlíku. Us. Šd.

Půldenár, u, m. Črm. 16.

Půldne. Cf. Mkl. Etym. 256. Ještě to p.
buď doma. Us. Fč.

Pulec. 1380. P., hlaváč, palohlavec, pa-
nohlavee, paohlavec, prček, špulán, špulec.
P. rodí se ze žabích peřin. Brt. O dětech,
které neumějíce plovati na mělku rukama
po dně chodí, jakoby plovaly, říká se, že
mačkají pulce. U Zbirova. Lg. — P. =
vranka, cottus, ryba. Cf. Brm. III. 3.66.—
P. mořský, ostrea. 14. stol. Mnč. — P., os.
jm. D. ol. VII. 55. — P. = rybník u Cer-
honic. BPr.

Pulej, pulegium. Byl. 15. stol.

Půlek, lku, m. = půlka, zvl. půl krej-
caru. Us. BPr.

Půleň, lně, f. = rovník, aequator. Kod.

Pulena, y, f. a m. = hlupák, hloupá
osoba. Slez. Šd.

Půlenka, y, f., targionie, Targionie, rostl.
Vz Rstp. 1824.

Půlenkovitý. P. rostliny, targionieae:
půlenka Rstp. 1824.

Pulgroň = hora v pohoří karpat. na
Mor. Škd.

Pulgýr, u, m., rostl. V Podluží. Brt. L.
N. II. 20.

Půlhák. Výb. II. 1494., Wtr. Obr. 268.

Půlhodinný, halbstündig. P. spánek. Us.
Pdl.

Půlhranol, u, m. P. zvětšující, zmenšu-
jící. Čs. math. X. 231.

Půlhranolový Spektroskop. Čs. math.
X. 231.

Pulice, ves. Arch. I. 530. Vřaděno za
Pulkař.

Půlící, halbirend. P. bod. Mj , NA.

Puličky, zašlá ves. D. ol. VII. 796. Vřa-
děno za Pulkař.

Pulidery = kalhoty, plundry, Plunder-
hose, f. Slov. Orl. III. 19., Syt. Táb. 255.

Pulina, y, m., os. jm. P. N. 1822. Vz
Jg. H. 1. 616.

Půlina, y, f. = kruhovka, houska. V Bu-
děj. Jdr., Vik.

Půlinka, y, f. = trojník. U Richmb. Dšk.

Pulír, a, m. = ožralec, darebák, Säufer,
Lump. U Místka. Škd.

Pulj, e, f. = Pulja.

Pulja, vz Půle.

Pulk. Cf. Rstp. 1525.

Půlka. List. fil. 1886. 177. Cf. Rumplík
(dod.) — P. = poloviční nota. Us. Pdl. —
P. = bataillon (!). Pohl.

Pulkava Přibík z Radonína, farář a děje-
pisec, † okolo r. 1380. Vz Tf. H. 1. 33., Pal.
Rdh. II. 470.—486., Vlčk. 69., Bačk. Písm.