543

gr. m. Mus. 1880. 227. — o čem. O pokání
žádného hříšníka p. nemáme; My sami ne-
jednou o svém životě pouštíme. Sš. — co
se kam (komu). P. koho ke komu, Pass.
480., hněv na stranu, Mst., loď, se na moře,
Lpř., prosby k někomu, Kyt. 1876. 51., na
někoho kletbu, Světz., hrůzu, Kká., šturm,
Let. 204., hady, Hus I. 231., se v boj. Us.
P. něco mezi lid. Ebr. Pustil ji do polo-
vice (dal jí připsati polovici statku). Prk.
Po zve-ři do lesů se pustil. Pož. 130. Juž
chtěl vzmachem ránu pustiť na kořeny.
Vrch. V šírý svět nohy p. Koll. Zp. I. 40.
Pustil mu blechu do ucha. Rr. MBš. Oheň
pustil v zemi; Ďábel pustil jed závisti v jich
ruku. Št. Kn. š. 51., 3. Na rúcho mé pustili
jsú vraži. Ž. wit. 21. 19. — kudy. P. se
mořem. Lpř. Myšlénky oknem p. Šml. —
odkud, od čeho. Vlk se z temna houští
na kořisť pouští. P. někoho z náručí, Hdk.,
z uzdy, Lpř., z vězení, Us. Pdl., z péče,
z své moci, od sebe. Št. Kn. š 88., 91.,
157. P. od tancóv. Št. Osud svoje závaží
po slepu pouští z ruky všemocné. Vrch.
Od svých škod p. 1532. Mus. Lazebník
lidem krev z rukú púščie. Hr. ruk. 403.
Od ženy p. Žer. 320. Svět z očí a mysli p.
Kom. Od světské cti p. Pass. mus. 467.
Huol ratolesť od sebe p-la; od díla p. Pass.
768 , 815. Všie věcí p. něco s mysli. Št.
Kn. š. 75. — se več: v závod, Lpř., s ně-
kým v dišput. Vlč. — co, se jak. O závod
pouštím se proti němu. Lpř. Mé domlouvání
pouštěl s oblaky. Šml. Po provaze se dolů
p. Posp. Po vodě (tělo sežžené) pustímy.
Sv. ruk. 127. — kdy koho: při zkoušce.
Us. — co proč. Pustil duši na spasení
(lidu). Sv. ruk. 185. — se do čeho (jak
s kým). P. se s někým do tance, do boje,
do sporu, Sá., Lpř., do vyjednávání. J. Lpř.
P. se do díla s chutí, zostra. Sá. — se za
kým = běžeti za ním. BR. II. 140. b. —
zač nač. Otroci za věrnou službu puštěni
jsou na svobodu. J. Lpř. — po kom. Žena
už po něm p-la (nedoufala, že se vrátí).
Mor. Brt. D. 259. Vůdcové moji po mně se
pustivše dostihli mne. Kom. Lab. 106.

Pústka = pustina. Výb. II. 38. Bude
dóm jich v pústku. BO.

Pustkovec, vce, m., ves u Plesné v Opav.
Šd.

Pustlý šat (který barvu pustil). Us. Kšť.

Pustnutí, n., das Wild-, Oedwerden.
Kzl. 308.

Pusto mu okolo srdce. Dch. Dnes tlusto
a zítra p. Us. Do pusta vše zhubiti. Němc.
Bylo tam ticho a pusto. Tbz.

Pustodol, u, m., das Pusterthal in Tyrol.
Šm.

Pustoněmý, öde und stumm. P. tichosť.

Pustopustý, ganz öde. P. noc. Mcha.

Pustoryl, Pfeifenstrauch, m. Cf. Rstp.
581., Rosc. 161., Mllr. 78.

Pustorylovitý. P. rostliny, philadel-
pheae: pustoryl. Vz Rstp. 580., Rosc. 161.

Pustošedý, öde und grau. P. mlha. Čch.
Mch. 36.

Pustošina. Vojna je cesta do p-ny. Koll.
Zp. I. 389.

Pustošiti po krajích. J. Lpř.

Pustotně = dovádivě, rozpustile. Mark.

Pustoväť, i, f. = pustina, Wüste, f. Slov.
Rr. Sb.

Pustovka, sova. Cf. Brm. II. 2. 95.

Pustovnica, e, f. = poustevna. Slov.
Orl. VIII. 133.

Pustrpalk, a, m., os. jm. Drk. hry 135.

Pustva, y, f., Einöde, f. Slov. Loos.

Pustý. Cf. Mkl. Etym. 267., Ž. wit. 74.
7. P. srdce bez lásky. Osv. Na ulicích jest
pusto. Us. — P. s ponětím nepořádku atd.
P. ples, rejdy, Dch., smích, Nrd., mravy,
Osv., úšklebek. Čch. Paseka ide na pusté
(pustne). Mor. Brt. D. 259. P. kluk (rozpu-
stilý). Mtc. XV. 190. — P. = veliký. P. hlas,
Alb., pláč. Hrts. — P. = špatný, ničemný.
P. darmochléb. Č. Rž. LXXXIII. — P. =
v pustině žijící. P. pelikán, solitudinis,
vrabec, solitarius. Ž. wit. 101. 7., 8. Cf. Pú-
stinný (dod.). — P. Dobrá myslivna u Lan ;
P. Lhota, snad Pustá u Šumberka. D. ol.
V. 72.

Puš, e, m. Z kytek neb pušů husarských.
Sdl. Hr. III. 8.

Puša, Půša, dle Bača, os. jm. D. ol. II.
280., IV. 229.

Púša, aťa, n., Meerschwein, n. Slov. Loos.

Púšč = poušť.

Púšče, desertum. Jenž převedl ľud přes
púšču; mimo púšču. Ž. wit. 135. 16., 67. 8.
P., solitudu, Ž. wit. 54. 8., eremus. 77. 15.

Púščeti = pouštěti. Ev. olom. 307.

Puščin, a, o = Puškovi náležející, dem
Puška gehörig. Přišel na páně P-na člo-
věka o hranice. Páně Puščiným kázáním.
Půh. I. 302., II. 400.

Puščina, y, f. = kus gruntu odprodaný,
puštěný. Laš. Brt. D. 259.— P. = pustina.
D. ol. 64.

Púščinný pelikán, solitudinis. Ž. pod.
101. 7. Cf. Pustý (dod.).

Púščový. P. krása, speciosa deserti. Ž.
pod. 64. 13.

Puše, vz Chýle, os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Pušeti, el, ení = páchnouti. Slov. To čo
páchne, tuší, puší, smrdí. Hdž. Čít. 102.

Puši, puši, teličko (volání na tele). Vz
Mali. Val. Brt. Puši, bazička, na (volání na
jehně)! Nebo: Pušim, pušim, barošku! Val.
Brt.

Pušim, vz předcház. Puši.

Pušistý. Rozčechrané, pusté vlasy. Světz.
1885. 563.

Puška. Cf. Mkl. Etym. 268. P. = nádoba
atd. Tato ti je, mistře, prvá p. Mst. Roze-
dřechu mi s p-mi měch. Mst. v. 86. P. na
masť. Msť. v. 137., Sv. ruk. 333. P. s listy.
GR. Boží tělo v pušce. Arch. VIL 304.
A z té pušky dobyli listu. Hus II. 256. —
P. = ručnice. V husitských válkách zna-
menala p vůbec zbraně střelné. Hrš. P-ky
se jmenovaly : hovorka, chmelík, jaromiřka,
pražka, rychlice, trubačka. S. N. XI. 259.
P. s náražním zámkem, s taženou hlavní či
tažená, se stonkem či stonková, k nabíjení
komorou. NA. III. 102.—106. — P. kloubní
či číška, die Ptanne. Nz. lk. — P. y, m.,
os. jm. P. Jan z Kunštatu. Výb. II. 370.,
391. — Výb. I. 1059., Půh. I. 257., Arch.
VII. 718.

481*