544

Puškařík, a, m., os. jm. Arch. VII. 640.
Puškařství. České p. Vz Mus. 1845. 398.
nn.

Puškáš, e, m. = puškostřelec. Dážď
p-šom na koni navlažil pušný prach. Sl. let.
II. 61.

Puškin, instr. P-nem (P-ným jest ne-
české). Gb. v List. fil 1886. 388.
Pušklín, u, m., Armkeil, m.
Puškočist, u, m., Büchsenräumer, m.
Puškonosný. P. mlaď, gewehrtragend.
Vaj. T. m. 84.

Puškový. P. zámek, NA. III. 92., koule
Arch. VII. 429.

Puškvorec. Cf. Rstp. 1654., Ott. I. 135.,
Rosc. 105., Mllr. 8.

Pušpan. Sv. ruk. 320. b. Cf. Rstp. 1357.,
C. Kn. š. 299., Mllr. 26.

Pušťadlo. Ler., Sv. ruk. 317. a.

Pušťák, u, m. P. u statív soukenických.
Vz Klebetnica. — P. = výhon, odnož. Na
Plas. BPr. — P., a, m. = loupežník. Jir.
Obr. 45.
Púšťať = pouštěti. Slov. Rr. Sb.

Púštědník, a, m. = púštadlník, fleboto-
mator. Sv. ruk. 317. a.

Puštěný. člověk z otroctví na svobodu
p-ný. Us.

Puštice, jm. míst. Arch. III. 490.

Puštička, pyxidium, spirium, Deckel-
frucht, f. Nž., Rosc. 72.
Puštík, sova, Kieder, m. Cf. Brm. II. 99.

Puštovka, y, f., Thurmfalke, m.Slov. Rb.

Pušvorec = puškvorec. Slov. Rr. Sb.

Put, u, m., poutce, sinciput. Sv. ruk. 313
— P. = cesta. Slov. Biel. Hh. 6. Vz násl.

Púť, i, f. = cesta, iter. Na p. jda. Ev.
olom. 327.

Puta, putěnka. List. fil. XIV. 406. Chodí
jako puta. Us. Rgl.

Puta, pl., n. = pouta. Slov. Mor. Vhl.
Sivé oči, sivé, vy ste moje p. Koll. Zp. I.
74.

Půta, Puota, y, m., os. jm. Výb. II 805,
Pk. Npj. 85., Pal Děj. IV. I. 306. P. z Lichten-
burka. Mus. 1884. 528. P. z Ryžmberka.
Vyb. II. 1474. P. z Častalovic. Výb. I. 1037.,
II. 380.

Půtah = domnění. On má atd. Mus. 1874.
512. — P. = potah. Šf. III. 208. a j. tam.
Nitřní p. osob a částí. Tš.

Puťák, a, m. = sýc obecný. Šír. Pt.

Puťalička, puťalinka, y, f. = kořalka.

Putalka, y, f. = puta, 1.

Putaný. Nikdy jsme hloupějších, leni-
vějších, opilejších, nestatečnějších a p-něj-
ších neviděli. Pal. Děj. V. 1. 54. Pozn.

Putař, e, m. pltař. Cf. Puť. 2. Pk. Ps.
22.

Puteal (z lat. puteus, studně) = obrubeň
studně, zvl. je-li ozdobná. S. N. XI. 83.

Pútečko, vz Pouto. Sš. P. 138., Koll.
Zp. 365 a j.

Putěnka, vz Puta 1.

Putička, y, f., vz Puta 1. — P. = malá
ženská. Us.

Putitarka, y, f. = nadávka špatným
ženám. Val. Vck.

Putika, y, f., z fr. = kořalna. Us. Holk.

Putin, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 28.

Putinka, y, f., vz Putina.

Půtka = svár atd. Cf. Mkl. Etym. 368.
Mnoho slov a půtek, ale skutek utek. Dch.
Měli spolu půtku řečí hanlivú. NB. Tč. 243.

— P. = boj Půtku se smrtí míti Dik. II.
41. P. pěstní. J. Lpř. Šrůtky a půtky. Jrsk.

Půtkaření, n., Guerillakrieg. Čas. Čech.

Pútko, a, n., posud na Slov. Daj si koně
do pútka. Koll. Zp. I. 325 — P. = čásť
dud Vz Brt. N. p. III. str. XL.

Půtkokladce, e, m. = kdo s vyššího
místa potykače k půtce pobízí, ô áymvo-
&érfj?. Sš. II. 178.

Půtkosoudce, e, m., ó ßqaßtvq, ßgaßev-

týi. Sš. II. 178.

Putlactvo, a, n. = darebná toulka. Slez.
Šd.

Putlovati = nakládati. Led do chladiče
p. Zpr. arch. IX. 42.

Putna, na Val. nosačka, na Laš. šlová
putna. Brt. Cf. Šle (putna s kšandami). Šrc.
307. P. na 3 konve. Us. — P. = kulatá
hlídka na hradě v Michalovicích. Rvn. 542.

— P. = čes. tanec. Škd.
Putnička, vz Putna.

Pútník, a, m. = peregrinus. Ž. kl. (330.).

Putování, vz Jg. H. 1. 737.

Putovati odkud kam. P. z místa na
místo. Us. P-val robenek od otce. Sš. P.
11. P. k p. Bohu. Hus I. 355. — proč:
za výdělkem. J. Lpř.

Pútový zámek = na púto, visutý. Mor.
Brt.

Putra. Říkání. Panímáma stlúkala, pes
jí snědl putru: Počkaj, mrcho chlupatá, já
ti ocas utnu. Km. 1886. 628. — P., y,
m. = putrohoš. Slov. Šd.

Putřička, y, f. = čerstvé máslo (putr)
v pacalkách (upácaných kouscích) na drobný
prodej upravené. Mor. Šd.

Putroh, u, m. = břicho. Slov. Dbš. Obyč.
42.

Putrohoš, e, m. = břicháč. Slov. Dbš.
Obyč. 42.

Putrový. P. jablka (nakyslá). Mor. Vck

Putyfarka = putifarka. Val. Brt.

Putýnka, y, f., vz Putna.

Putyra Cf. Mkl. Etym 268. P. = bezuchá
dřevěná nádoba na 20—30 litrů vydojeného
mléka, žinčice. Val. Brt., Vck. Slov. Rr.
Sb. Cf. Bačůvka.

Putýrka, y, Putyrky, pl., f. = paseky
na Vsacku. Vck.

Půvabně, vz Půvabný. Osv.

Půvabnosť, i, f., die Anmuth. Posp.

Půvalek, lku, m., vz Poval. Rgl.

Puvík, a, m. = sýc obecný. Šír Pt.

Původ = příčina. Síly, které jsou p-dem
výjevů. Mj. 2. — P. = počátek. P. hříchů.
Pož. 375. P. všehomíru, soustavy sluneční.
Stč. Zem. 264. P. z něčeho míti. Hus III.
302. — P., a, m. = žalobník. Cf. Vš. Jir.
53, 108, 128., 465., Zříz. zem. Jir. 119.,
472., 698., Cor. jur. IV. 3. 1. 424., IV. 3.
2. 437.

Původce a původ vyjadřuje se a) instru-
mentalem, vz Brt. S. 3. vd. 60. d. 1. P.;
b) pády předložkovými. Ib. 75. 1.

Původiště. Šf. Strž. I. 41., 78., II. 431.,
Dch., J. Lpř.



	544

	Puškařík, a, m., os. jm. Arch. VII. 640. Puškařství. České p. Vz Mus. 1845. 398. nn. Puškáš, e, m. = puškostřelec. Dážď p-šom na koni navlažil pušný prach. Sl. let. II. 61. Puškin, instr. P-nem (P-ným jest ne- české). Gb. v List. fil 1886. 388. Pušklín, u, m., Armkeil, m. Puškočist, u, m., Büchsenräumer, m. Puškonosný. P. mlaď, gewehrtragend. Vaj. T. m. 84. Puškový. P. zámek, NA. III. 92., koule Arch. VII. 429. Puškvorec. Cf. Rstp. 1654., Ott. I. 135., Rosc. 105., Mllr. 8. Pušpan. Sv. ruk. 320. b. Cf. Rstp. 1357., C. Kn. š. 299., Mllr. 26. Pušťadlo. Ler., Sv. ruk. 317. a. Pušťák, u, m. P. u statív soukenických. Vz Klebetnica. — P. = výhon, odnož. Na Plas. BPr. — P., a, m. = loupežník. Jir. Obr. 45. Púšťať = pouštěti. Slov. Rr. Sb. Púštědník, a, m. = púštadlník, fleboto- mator. Sv. ruk. 317. a. Puštěný. člověk z otroctví na svobodu p-ný. Us. Puštice, jm. míst. Arch. III. 490. Puštička, pyxidium, spirium, Deckel- frucht, f. Nž., Rosc. 72. Puštík, sova, Kieder, m. Cf. Brm. II. 99. Puštovka, y, f., Thurmfalke, m.Slov. Rb. Pušvorec = puškvorec. Slov. Rr. Sb. Put, u, m., poutce, sinciput. Sv. ruk. 313 — P. = cesta. Slov. Biel. Hh. 6. Vz násl. Púť, i, f. = cesta, iter. Na p. jda. Ev. olom. 327. Puta, putěnka. List. fil. XIV. 406. Chodí jako puta. Us. Rgl. Puta, pl., n. = pouta. Slov. Mor. Vhl. Sivé oči, sivé, vy ste moje p. Koll. Zp. I. 74. Půta, Puota, y, m., os. jm. Výb. II 805, Pk. Npj. 85., Pal Děj. IV. I. 306. P. z Lichten- burka. Mus. 1884. 528. P. z Ryžmberka. Vyb. II. 1474. P. z Častalovic. Výb. I. 1037., II. 380. Půtah = domnění. On má atd. Mus. 1874. 512. — P. = potah. Šf. III. 208. a j. tam. Nitřní p. osob a částí. Tš. Puťák, a, m. = sýc obecný. Šír. Pt. Puťalička, puťalinka, y, f. = kořalka. Putalka, y, f. = puta, 1. Putaný. Nikdy jsme hloupějších, leni- vějších, opilejších, nestatečnějších a p-něj- ších neviděli. Pal. Děj. V. 1. 54. Pozn. Putař, e, m. pltař. Cf. Puť. 2. Pk. Ps. 22. Puteal (z lat. puteus, studně) = obrubeň studně, zvl. je-li ozdobná. S. N. XI. 83. Pútečko, vz Pouto. Sš. P. 138., Koll. Zp. 365 a j. Putěnka, vz Puta 1. Putička, y, f., vz Puta 1. — P. = malá ženská. Us. Putitarka, y, f. = nadávka špatným ženám. Val. Vck. Putika, y, f., z fr. = kořalna. Us. Holk. Putin, ě, f., míst. jm. Km. 1886. 28.	Putinka, y, f., vz Putina. Půtka = svár atd. Cf. Mkl. Etym. 368. Mnoho slov a půtek, ale skutek utek. Dch. Měli spolu půtku řečí hanlivú. NB. Tč. 243. — P. = boj Půtku se smrtí míti Dik. II. 41. P. pěstní. J. Lpř. Šrůtky a půtky. Jrsk. Půtkaření, n., Guerillakrieg. Čas. Čech. Pútko, a, n., posud na Slov. Daj si koně do pútka. Koll. Zp. I. 325 — P. = čásť dud Vz Brt. N. p. III. str. XL. Půtkokladce, e, m. = kdo s vyššího místa potykače k půtce pobízí, ô áymvo- &érfj?. Sš. II. 178. Půtkosoudce, e, m., ó ßqaßtvq, ßgaßev- týi. Sš. II. 178. Putlactvo, a, n. = darebná toulka. Slez. Šd. Putlovati = nakládati. Led do chladiče p. Zpr. arch. IX. 42. Putna, na Val. nosačka, na Laš. šlová putna. Brt. Cf. Šle (putna s kšandami). Šrc. 307. P. na 3 konve. Us. — P. = kulatá hlídka na hradě v Michalovicích. Rvn. 542. — P. = čes. tanec. Škd. Putnička, vz Putna. Pútník, a, m. = peregrinus. Ž. kl. (330.). Putování, vz Jg. H. 1. 737. Putovati odkud kam. P. z místa na místo. Us. P-val robenek od otce. Sš. P. 11. P. k p. Bohu. Hus I. 355. — proč: za výdělkem. J. Lpř. Pútový zámek = na púto, visutý. Mor. Brt. Putra. Říkání. Panímáma stlúkala, pes jí snědl putru: Počkaj, mrcho chlupatá, já ti ocas utnu. Km. 1886. 628. — P., y, m. = putrohoš. Slov. Šd. Putřička, y, f. = čerstvé máslo (putr) v pacalkách (upácaných kouscích) na drobný prodej upravené. Mor. Šd. Putroh, u, m. = břicho. Slov. Dbš. Obyč. 42. Putrohoš, e, m. = břicháč. Slov. Dbš. Obyč. 42. Putrový. P. jablka (nakyslá). Mor. Vck Putyfarka = putifarka. Val. Brt. Putýnka, y, f., vz Putna. Putyra Cf. Mkl. Etym 268. P. = bezuchá dřevěná nádoba na 20—30 litrů vydojeného mléka, žinčice. Val. Brt., Vck. Slov. Rr. Sb. Cf. Bačůvka. Putýrka, y, Putyrky, pl., f. = paseky na Vsacku. Vck. Půvabně, vz Půvabný. Osv. Půvabnosť, i, f., die Anmuth. Posp. Půvalek, lku, m., vz Poval. Rgl. Puvík, a, m. = sýc obecný. Šír Pt. Původ = příčina. Síly, které jsou p-dem výjevů. Mj. 2. — P. = počátek. P. hříchů. Pož. 375. P. všehomíru, soustavy sluneční. Stč. Zem. 264. P. z něčeho míti. Hus III. 302. — P., a, m. = žalobník. Cf. Vš. Jir. 53, 108, 128., 465., Zříz. zem. Jir. 119., 472., 698., Cor. jur. IV. 3. 1. 424., IV. 3. 2. 437. Původce a původ vyjadřuje se a) instru- mentalem, vz Brt. S. 3. vd. 60. d. 1. P.; b) pády předložkovými. Ib. 75. 1. Původiště. Šf. Strž. I. 41., 78., II. 431., Dch., J. Lpř.