546

Pýř, vz Pýr. Cf. List. fil. XV. 162. —
P., e, m. = netopýr. Mor. Brt.

Pyramidalnosť, i, f. Tš.

Pyramidový = pyramidalní. Strpž.

Pýřání, n. = pýření. Rk.

Pyrantimoničnan, u, m., v lučbě. Šfk.
Poč. 199.

Pýrati se. Cf. Zapýrati se.

Pýřavka. Mllr. 107.

Pyren, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 287.,
Šfk. Poč. 570.

Pýreň, rně, f. = perna. NA. IV. 82.

Pyrenchinon, u, m., v lučbě. Vz Rm
II. 287.

Pýření, favilla, pýř (popel řeřavý) 15.
stol. Cf. List. fil XV. 162. — P. = chmýří.
P. pod nosem. Na hořejším rtu vyráželo
mu teprve p. Tbz.

Pýřenice = polospálená sláma zo striech
slamou krytých v čas požiaru vetrom za-
nášená; jinde na Slov. pláchy, na Mor. pá-
pení. Slov. Rr. Sb.

Pýřeti. List. fil. XV. 162.

Pyret-us, a, m., řeka Prut. Vz Poras
Šf. Strž. I. 549.

Pyrheliometr, u, m. = stroj na mě-
ření žáru slunečního. Stč. Zem. 502.

Pýří světla, Nrd., sněhu. Čch.

Pýřičkatý, schwachflaumhaarig. Rst. 481.

Pyridin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 222.,
Šfk. Poč. 571., Slov. Zdrav. 452.

Pyridinový. P. kyselina, zásady. Vz
Rm. II. 224., 222.

Pýřina. Cf. Mkl. Etym. 269., List. fil.
XV. 162.

Pyripalič, e, m., IlvQHpkeyéd-ow. Lšk.

Pyrit, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 344.

Pýřiť sa = zlostí se nadouvati. Mor.
Brt. D. 259.

Pýřitý popel = létavý, Flugasche, f. SI.
les.

Pyroboran, u, m. P. sodnatý. Vz Ott.
IV. 368.

Pyrocinchomeronový. P. kyselina. Vz
Em. II. 224., List. fil. XV. 162.

Pyrocitronový. Vz Smahlocitronový
(dod.).

Pyrofor, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
239.

Pyrofosfat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
183.

Pyrofosforečnan, u, m., Pyrophosphor.

Pyrofosforečný. P. kyselina, Pyrophor-
säure. Nz.

Pyrogallol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
97., Šfk. Poč. 545., Slov. zdrav. 452.

Pyrogallový. P. kyselina, Pyrogallus-
säure, f. Sl. les.

Pyrogallolfthallein, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 256.

Pyroguajacin, u. m., v lučbě Vz Rm.
II. 370.

Pyrohroznový. P. kyselina. Vz Rm. I.
483.

Pyrokatechin, u, m. Vz Rm. II. 85,
Šfk. Poč. 534.

Pyrokol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 600.

Pyrol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 599.

Pyrolusit, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
344.

Pyromekonový. P. kyselina, Pyromekon-
säure, f. Nz.

Pyromelitový. P. kyselina. Vz Rm. II.
196.

Pyrop. List. fil. XV. 163.

Pyroslizský. P. kyselina. Rm. I. 586.

Pyrotechnik, u, m., Pyrotechniker, m.
Us. Pdl.

Pyrotelegraf, u, m., Pyrotelegraph, m.
Šmb.

Pyrovinný. P. kyselina. Vz Rm. I. 514.

Pýrovitý, mit Gauchhaaren besetzt. Rk.

Pýřovka, vz Pýřavka. Us. Rgl.

Pýřovský. Hleďte ho, jaký to pýř p-ský !
Vz Pýřiti se (v dod.). Brt. D. 259.

Pyroxen, u, m. Vz Chdt. 10.

Pyroxylin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
577 , Šfk. Poč. 518., Schd. I. 397.

Pyrrhotin, u, m. = kyz magnetový, ne-
rost. Šfk. Poč. 344.

Pyrrhus Jiřík. 1520. Jir. Ruk. II. 159.

Pyrrol, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 519.

Pyrta, y, f. = lesní cesta jen myslivcům
známá. Slov. Němc. VII. 74.

Pyseček, čku, m., zdrobn. pysk, zobák.
P čky k zpívání otvírali (ptáci). 1504.

Pysk, pyseček. Cf. Mkl. Etym. 270. P.
lidský. Svalstvo pysků, Lippenmusculatur.
Srostění pysků, concretio labiorum. Exc.
Nemám mléka ani co by pysky smočil,
svlažil. Us. Hnšk. Hledáš-li zisku, nelituj
pysku. Brt. — P. = ústa (s příhanou). P.
jak potáč. U St. Jič. Vhl. Má p. (tlamu, hubu,
odmlouvá rád). Slez. Šd. — P. motýlů,
brouků. Kk. Mot. 3. a Br. 3. — P. = stydký
úd. Krevní nádor stydkých pysků, Blut-
geschwulst der Schamlippen, odchlípení
pysků děložních, ectropium uteri. — P.
v bot. = medník, die Honiglippe der Orchi-
deae. Nz. Kozí p. dlouhoobalný, aethusa
cynapium, Hundspetersilie, f. Sl. les.

Pyskač, e, m. = kdo pyská, hubuje.
U Místka. Škd.

Pýskala, y, m. = kdo se v jídle pýská.
U Star. Jič. Vhl.

Pýskati = pokáleti. Vypýskal na ten
obrázek kde jakú barvičku (vybarvil). Val.
Brt. D. 259. — kde. Za Kom. polož: Lab.
58., 112.

Pyskatokvětý, lippenblüthig. Sl. les,,
Rst 481., Rosc. 134.

Pyskohltánový, labiolaryngeus.

Pyskopatrový. P. štěrbina, Lippengau-
menspalte. Exc.

Pyskoun. Cf. Brm. III. 3. 176. — P. =
kdo má veliké pysky, nevypařenou hubu,
hubáč. Pyskún pyskuje celý den. Slov. Rr.
Sb.

Pyskovati = hubovati, nadávati, schel-
ten. Vz Pyskoun (dod.). Mor. a slez. Wrch.,
Šd. — koho z čeho VSlz. I. 40.

Pyskový. P. červeň, Lippenroth, n. —
P. polívku dostati, ausgeschimpft werden.
Us. Tč.

Pyskula, y, f., die Keiferin. Laš. Tč.

Pystíček, čku, m., demin. k pysk. Č.
Kn. š. 162.

Pyšček, ščku, m. = pystíček. U Místka.
Škd.