Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |
|
|||
548
|
|||
|
|||
Q.
|
|||
|
|||
Q. V 2. ř. sh. oprav která v: které. —
Q. = metrický cent. Quadrant, nástroj k vyměřování úhlů.
Q. dělostřelecký. Vz S. N. XI. 85. Quadrat, a, m., os, jm. — Q. Bernard,
nar. 1821., prof. v Brně. Vz Tf. H. 1. 193., Šb. Dj. ř. 281. Quadratický. Q. rovnice. Hra.
Quadratura = postavení oběžnice, v němž
přímka od země k slunci vedená, svírá se směrem, v němž oběžnice na obloze se octla, pravý úhel. Stč. Zem. 169. Quadrivialní předmět. Vz Quadrivium
(dod.). Šbm. S. I. 445. Quadrivium. Musika, arithmetika, geo-
metrie a astronomie sluly ve středověku q. Šbm. S. I. 444. Quaestor. Vz Vlšk. 64., 279.
Quautitovati. Takové jazyky kvantitují.
Dk. P. 335. Quantitující = časoměrný. Q. rhythmus
verše. KB. 2. vd. 2. Quardigie, e, f. Byl ve Vídni fendrych
nad q-gií. Mus. 1888. 384. Quarteron, u, m. (karteron) = ¼ sta.
— Q., a, m. = potomek Europana a terce- ronky n. mestice. Rk. |
Quasievoluta, y, f. = jistá křivá čára.
Cf. Vnč. 50. Quasikasárna = prozatímní kasárna. Vz
S N. XI. 86. Quasinormala, y, f. Vz Vnč. 4.
Quedi-us, a, m., quedius, brouk. Vz Kk.
Br. 97. Quercit, u, m., v lučbě. Vz Sf Poč.
508. Quinar, u, m. Q. trochejský. Dk. Poet.
267. Quinola, y, f. = zastr. hra karetní. Zbrt.
Hry. 220. Quintfagot, u, m. Mlt. 90.
Quintový. Q. kamna. Nár. listy 1886.
29/9.
Quis, a, m., os. jm. — Q. Ladisl., dr. a
advok. v Přelouči, nar. 1846. Cf. Tf. H. 1. 135., 146., Bačk. Př. 45. Quittbrif, quittpryf, u, m. Q. dáti. Půh.
I. 207., II. 108., 222. Chci to ukázati židov- ským q-fem. Ib. II. 45. Quota, y, f. = poměrná čásť.
Quotace, e, f. = vypočítávání podílů,
Quotation, f. Kh. Quotový system Kzl. 251., klíč. Srbený.
25. |
||
|
|||
R. Ŕ.
|
|||
|
|||
Cf. Mkl. aL. 203., Vm. od Mkl. aL. 22., 8.,
Gb. Ml. I. 27. B a ř v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 44. — B se střídá s u: frňák — fuňák (rypák prasecí). Brt. D. — Na Val. má r všude platnosť samohláskovou: vrtel (věrtel). Vz Brt. D. 60. — R se vsouvá. Cf. Šf. III. 468.—473., 496., Brt. D. 110, 65.— B se vysouvá. Cf. Mkl. aL. 296., 297., Brt. D. 111. — Na východní Mor. r na konci slov místy se vokalisuje: věter, cuker, Peter; jinde vsouvají hlásku y. Brt. — Dlouhé ŕ na morav. Val., na morav. Slov., u mor. Kopaničárů: vŕba, popŕchá, zdŕžať. Brt. Ve strč., vz List. fil. X. 107.-109. Cf. Mkl. aL. 186., 210. — Symbolický význam hlásky r. Vz Src. 535.-537. — R slabiko- tvorné (samohláskové). Vz Gb. Ml. I. 22. Takové v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 43. — R prípona. Cf. Gb. Ml. I. 58. — R = real; rs = reales. — R vyslovovati s přídechem hlásky h (rhákovati, rhatschen). Šd. Vz Přiškrhákovati. — Sklonení žen. jmen kmene na r. Vz Kvř. Ml. 59. Ř (psáno rz, vyslovováno rz) z rj. Vz
Šf. III. 565. Břeštivé ř vloudilo se k nám v 13. stol. Pal. Rdh. III. 246. — Ř novo- české, vz List. fil. II. 177., VI. 239., Gb. Ml. |
27. — Ř v strč. jasné a temné. Vz List.
filol. VI. 52. Jeho původ a znění. Ib. X. 108.—109. — Ř se střídá s š: ořklivý m. ošklivý. Na Zlinsku. Brt. — Strč. střídnice za původní rB. Vz List. fil. 1891. 177. nn. — Ř tvrdne v r a) před příponami sk, stvo, stvi, ka, ečka a čik: kovarsky, cebula mor- ska, kramarstvo, havirstvi, tesař — tesarka, kuchař - kucharka — kucharečka, kravař — kravarka — kravarečka, bednař— bednarka, pastyř — pastyrka — pastyrečka, masař — masarčik (učeň, tovaryš řeznický), mynař — mynarčik, pekař — pekarčik; b) ve slo- vesných tvarech: paru, pareš, pare (pářu), horu (hořím), horeš, hore, horalo (Opavsko) — vrešči, trešči (na Frýdecku; c) po různu : nětopyr, krejda (křída) Brt. D. 107. ad 1649. 2. — Cf. Archiv für slav. Philologie von Jagić. II. 333., Ž. wit. 249., List. fil. 1888. 201., Brt. D. 107. -ra přípona. Gb. Ml. I. 58.
Rab = otrok. Čch. L. k. 13., Čch. Evr.
90., Kln.; vězen. Bern. Ráb Václ., 1807.-1838. Vz Tf. H. 1. 113.,
Jg. H. 1. 616., Šb. Dj. ř. 281. Rabačov, a, m, = několik nespořáda-
ných chalup u Břízy (v Hradecku). Je tu |
||
|
|||
Předchozí (547)  Strana:548  Další (549) |