550

ráčí. Hus II. 169. (23.). — co. Móž činiti,
což ráčí. Hus II. 48. (190.). — s inft. Arch.
II. 257., Umuč sv. Jiří v. 479., Výb. I.
597 , Výb. II. 10, 16, 18., 1251., BR 21.
b., Zjev. sv. Brig., Hr. ruk. 225., 229., 365,
377.. Mst. v. 23 , 915., AlxB v. 226. (HP.
77.), Št. Kn. š. 51, 43., Sv. ruk. 176., Hus
II. 191., 212., III. 70 — komu. Když je
člověk z sebe, ráčí mu i nebe. Us. Tč.

Račkovať = lézti jako rak, račkati. Slov.
Rr. Sb.

Račký, kriechend, schleichend. Slov.
Beru.

Ráčlovati, rhatschen. Vz R (dod.).

Ráčna, y, f. = oblouk na kružný ne-
bozez. Mor. Rgl.

Račov, a, m., z Radešov, Radšov. Mus.
1889. 162.

Račovice z Radoěovice. Mus. 1889. 163.

Rad = řad. Slov. — R., vz Radoslav
(dod.).

1. Rád. Komp. radše, Moravci řkou obu-
těji radši, Čechové dobří raději, okolo Pern-
šteina říkají rajši Bl. 275. R. = ochotně.
Rád to chci zpósobiti. Kar. 115 — R. =
s libostí atd. R. to slyším, věřím; Neví,
co by ráda. Us. Čo nebolo, to byt môže,
len sa majme rádi. Ps. sl. On ťa má rád,
dyž ťa ešče nemá. Brt. L N. II. 72. Mějte
se tu rádi (= s Bohem); Ať nás mají rádi
(ať nám dají pokoj)! Us. Tkč. Mnozí rádi by
české knihy zatratili. Št. Kn. š. 3. (4., 7.).
Sv Prokop nechtě rád opatem býti. Hrad.
8. a. (Vz List. fil. 1886. 411). Co rádi či-
níme, to rádi mluvíme. Us. Bž. Krt v do-
brých lukách rád ryje, vlk na ovce rád
vždy vyje. Alx. — jak. Měli se rádi, až
k smrti, Sá., nad míru, Dch., ukrutně. Us.
Má ho rád jako pěsť na tváři, jako jiskru
na ruce, jako sůl v očích, Lpř., jako pa-
zdeří v prdeli, Us. Holk., jako své vlastní
oko v hlavě. Dch. Ráda tě mám ako tá
kalina slnko a rosičku. Bl. Ps. 12. Má ho
rád jako valach hříbě, jako kocour koťata,
Us. Tkč., jako vodu v žaludku, jako zajíc
buben. Us. — R. čemu býti. Sú rádi ho-
sťom; Zastřelil sem korotvu, tej sem byl
radši než zajícovi. Us. Brt. D. Takť by
rádi byli jich dobrému jako tvému. Št. Kn.
š. 87. (69., 156) To jsem tomu nerada.
Us. Byli jsme jim rádi poznavše jich dobrý
úmysl k nám. Har.— R. bych s infiniti-
vem. To bych se nerad dožrať; Rád bych
pomocť; Rády by to dostať. Val. Brt. L. N.
I. 225 (II. 357.). Rada bych sa vydať, ale
ma nik' nechce. Sl. ps. 327. — R. = oby-
čejně. O čem se večer mluví, o tom se
rádo snívá. Us. Tkč. — Kompar. Roky
jdú a krasa sa pominie, preto každé dievča
radšej za muž ide. Sl. ps II. 1. 72. Radše
bez božie milosti budú; Radějše; Každý
měl by raději s pravdú odsúzen býti, než ..
Št. Kn. š. 30, 80., 20. Radějšé přinutkej
je Ib. 149. 22. Máme sě radějšé domnieti,
že . . Hus II. 270. (I. 371.). Malují v do-
miech zlé radějšie nežli dobré. Hus I. 371.
To život rozmnožovalo raději (= spíše) než
zmenšovalo. Kom. Lab. 116.

2. Rád, u, m. = řád. Slov.

Řad. Cf. Mkl.Etym. 276. Zřiďte se v řad,

herstellt euch! Čsk. Jedna panna byla ot-
dána řadem za sedm mužóv. Št. Kn. š. 90.
Papíry na řad, à ľordre. Kzl. 219. Zaplaťte
na řad p. Jos. Holečka. Skř. Počkej, aby
si neišel vedľa radu (nežebral). Slov Orl
IX. 247. — Ř. v hospodě. Šenkýři na řady
dávají. Výb. II. 1430. — Ř. = hřada. Ko-
hút s řadu sletěv v smetech sedí. Ezp
227. — Ř., = trubovod. Ř. rozváděcí, od-
padací. Zpr. arch. XI. 20. Ř. trubní, Röhren-
tour, f. Krost. — Ř.., a, m., os. jm. Pal.
Rdh. 1. 125.

Řád — třída. Ř. hlodavců, svišťounů,
datlů, dravců, brouků, motýlů atd. Brm. I.
2. 285., II. 440., 485., 555., IV. 29., 370. —
Ř. = stav. Je z chudého řádu. Us. Neor.
Královského řádu byli. Výb. II. 18. Deva-
tero řádův andělských. Hlv. Z chlapského
řáda nikoli i jedneho v česť nevoli. Anth.
I. 3. vd. 34. Jakéhož by koli řádu byl. Vš.
Jir. 21. Devět řádů lidských: Přijíti k vět-
šímu řádu; É. pánů světských, obecných
dělných lidi. Št. Kn. š. 2., 42., 119. (72.,
182.). — Ř. = rozměření věci atd. Cf. List.
fil. X. 89., Jg. H. 1. 738. Ř. vojenský = sou-
hrn předpisů pro vojsko. Vz S. N. XI. 91.
Ř. krmení, NA., přirozený, nadpřirozený,
Hlv., vozní, Fahr-, společenský, Osv., jízdní,
studijní, disciplinarní. Us. Pdl. Kteří k řádu
nestáli, ty trestal. Abr II. 273. Lepší by
řád mezi lidem byl. Kol. 4. Při zahájení
soudu ř. zachovati. Žer , Mus. 1883. 364.
Nedrží řádu od p. Ježíše vydaného; Má
býti ř. v milování. Hus II. 204., 371. (400.,
424.). Kde není hlavy, tam není řádu. Us.
Tkč. — Ř. = obřad. Ř. mešní, bohoslu-
žebný, církevní, svatý. Hnoj. 238. — Ř. =
právo. Ř. odúmrtní. Kř. 59. Nebral před
se nic mimo ř. a právo. Wtr. exc. — Ř. =
správa. Ř. zemský, vz Ukaz. 35., 37. Řády
zemské král. čes. v 2. polov. 13. stol. Vz
Pal. Rdh. II. 99.-117., Mus. 1831. 302.-321.
Ř. práva zemského v Čech. z 2. polovice
14. stol. Vz Pal. Rdh. II. 215., Mus. 1861.
236., Jir. Ruk. II. 161 Strč. řád soudní.
Vz Pal. Rdh. II. 146. nn., Mus. 1835. IV.
399., Jg. H. 1 738. Ř. horní atd. Vz Jg.
H. 1. 738. — Ř. v math. Mnohoúhelníky
prvého řádu, řádů vyšších. Jd. Geom. I. 22.
Spojování číslovek vyššího řádu s číslov-
kami řádu nižšího. Křn. 3. vd. 48. Ř. čáry;
Křivá čára n-tého řádu; Parabola vyššího
řádu. Vnč. 21., 48. (79., 99.).— Ř. = způ-
sob, běh, Žádným řádem. Us. Pdl. Bijte se
šlechtickým řádem. Kká. Td. 139. Kdyby
kletva prošla svým řádem. Št. Kn. š. 28.
A tiem řádem vezmú radosť plnú v nebe-
siech. Hus II. 192. — Ř = sloh stavit. Ř.
sloupový, dorický, ionický, korinthický,
složený čí římský. NA. I. 27., 160. — Ř.,
Orden Ř. kotillonový. Us. Pdl. — Ř. =
náčiní, nářadí. R. hospodářský. Val. Brt.
Riadu strieborného bolo velmi mnoho. Koll.
Zp. II. 128. — Ř. = řad, die Zeche. Aby
žádného pití na řád nedávali. Let. 311.,
464. Půjdu, až ř. zaplatím, co jsem propil.
NB. Tč.

Rada = radění se. Radu s někým vzíti.
BO., Alx., Hus III. 100., Výb. II. 41. Vzali
radu o něm, kterak by ho zahubili. Drk.