Předchozí (549)  Strana:550  Další (551) |
|
|||
550
|
|||
|
|||
ráčí. Hus II. 169. (23.). — co. Móž činiti,
což ráčí. Hus II. 48. (190.). — s inft. Arch. II. 257., Umuč sv. Jiří v. 479., Výb. I. 597 , Výb. II. 10, 16, 18., 1251., BR 21. b., Zjev. sv. Brig., Hr. ruk. 225., 229., 365, 377.. Mst. v. 23 , 915., AlxB v. 226. (HP. 77.), Št. Kn. š. 51, 43., Sv. ruk. 176., Hus II. 191., 212., III. 70 — komu. Když je člověk z sebe, ráčí mu i nebe. Us. Tč. Račkovať = lézti jako rak, račkati. Slov.
Rr. Sb. Račký, kriechend, schleichend. Slov.
Beru. Ráčlovati, rhatschen. Vz R (dod.).
Ráčna, y, f. = oblouk na kružný ne-
bozez. Mor. Rgl. Račov, a, m., z Radešov, Radšov. Mus.
1889. 162. Račovice z Radoěovice. Mus. 1889. 163.
Rad = řad. Slov. — R., vz Radoslav
(dod.). 1. Rád. Komp. radše, Moravci řkou obu-
těji radši, Čechové dobří raději, okolo Pern- šteina říkají rajši Bl. 275. R. = ochotně. Rád to chci zpósobiti. Kar. 115 — R. = s libostí atd. R. to slyším, věřím; Neví, co by ráda. Us. Čo nebolo, to byt môže, len sa majme rádi. Ps. sl. On ťa má rád, dyž ťa ešče nemá. Brt. L N. II. 72. Mějte se tu rádi (= s Bohem); Ať nás mají rádi (ať nám dají pokoj)! Us. Tkč. Mnozí rádi by české knihy zatratili. Št. Kn. š. 3. (4., 7.). Sv Prokop nechtě rád opatem býti. Hrad. 8. a. (Vz List. fil. 1886. 411). Co rádi či- níme, to rádi mluvíme. Us. Bž. Krt v do- brých lukách rád ryje, vlk na ovce rád vždy vyje. Alx. — jak. Měli se rádi, až k smrti, Sá., nad míru, Dch., ukrutně. Us. Má ho rád jako pěsť na tváři, jako jiskru na ruce, jako sůl v očích, Lpř., jako pa- zdeří v prdeli, Us. Holk., jako své vlastní oko v hlavě. Dch. Ráda tě mám ako tá kalina slnko a rosičku. Bl. Ps. 12. Má ho rád jako valach hříbě, jako kocour koťata, Us. Tkč., jako vodu v žaludku, jako zajíc buben. Us. — R. čemu býti. Sú rádi ho- sťom; Zastřelil sem korotvu, tej sem byl radši než zajícovi. Us. Brt. D. Takť by rádi byli jich dobrému jako tvému. Št. Kn. š. 87. (69., 156) To jsem tomu nerada. Us. Byli jsme jim rádi poznavše jich dobrý úmysl k nám. Har.— R. bych s infiniti- vem. To bych se nerad dožrať; Rád bych pomocť; Rády by to dostať. Val. Brt. L. N. I. 225 (II. 357.). Rada bych sa vydať, ale ma nik' nechce. Sl. ps. 327. — R. = oby- čejně. O čem se večer mluví, o tom se rádo snívá. Us. Tkč. — Kompar. Roky jdú a krasa sa pominie, preto každé dievča radšej za muž ide. Sl. ps II. 1. 72. Radše bez božie milosti budú; Radějše; Každý měl by raději s pravdú odsúzen býti, než .. Št. Kn. š. 30, 80., 20. Radějšé přinutkej je Ib. 149. 22. Máme sě radějšé domnieti, že . . Hus II. 270. (I. 371.). Malují v do- miech zlé radějšie nežli dobré. Hus I. 371. To život rozmnožovalo raději (= spíše) než zmenšovalo. Kom. Lab. 116. 2. Rád, u, m. = řád. Slov.
Řad. Cf. Mkl.Etym. 276. Zřiďte se v řad,
|
herstellt euch! Čsk. Jedna panna byla ot-
dána řadem za sedm mužóv. Št. Kn. š. 90. Papíry na řad, à ľordre. Kzl. 219. Zaplaťte na řad p. Jos. Holečka. Skř. Počkej, aby si neišel vedľa radu (nežebral). Slov Orl IX. 247. — Ř. v hospodě. Šenkýři na řady dávají. Výb. II. 1430. — Ř. = hřada. Ko- hút s řadu sletěv v smetech sedí. Ezp 227. — Ř., = trubovod. Ř. rozváděcí, od- padací. Zpr. arch. XI. 20. Ř. trubní, Röhren- tour, f. Krost. — Ř.., a, m., os. jm. Pal. Rdh. 1. 125. Řád — třída. Ř. hlodavců, svišťounů,
datlů, dravců, brouků, motýlů atd. Brm. I. 2. 285., II. 440., 485., 555., IV. 29., 370. — Ř. = stav. Je z chudého řádu. Us. Neor. Královského řádu byli. Výb. II. 18. Deva- tero řádův andělských. Hlv. Z chlapského řáda nikoli i jedneho v česť nevoli. Anth. I. 3. vd. 34. Jakéhož by koli řádu byl. Vš. Jir. 21. Devět řádů lidských: Přijíti k vět- šímu řádu; É. pánů světských, obecných dělných lidi. Št. Kn. š. 2., 42., 119. (72., 182.). — Ř. = rozměření věci atd. Cf. List. fil. X. 89., Jg. H. 1. 738. Ř. vojenský = sou- hrn předpisů pro vojsko. Vz S. N. XI. 91. Ř. krmení, NA., přirozený, nadpřirozený, Hlv., vozní, Fahr-, společenský, Osv., jízdní, studijní, disciplinarní. Us. Pdl. Kteří k řádu nestáli, ty trestal. Abr II. 273. Lepší by řád mezi lidem byl. Kol. 4. Při zahájení soudu ř. zachovati. Žer , Mus. 1883. 364. Nedrží řádu od p. Ježíše vydaného; Má býti ř. v milování. Hus II. 204., 371. (400., 424.). Kde není hlavy, tam není řádu. Us. Tkč. — Ř. = obřad. Ř. mešní, bohoslu- žebný, církevní, svatý. Hnoj. 238. — Ř. = právo. Ř. odúmrtní. Kř. 59. Nebral před se nic mimo ř. a právo. Wtr. exc. — Ř. = správa. Ř. zemský, vz Ukaz. 35., 37. Řády zemské král. čes. v 2. polov. 13. stol. Vz Pal. Rdh. II. 99.-117., Mus. 1831. 302.-321. Ř. práva zemského v Čech. z 2. polovice 14. stol. Vz Pal. Rdh. II. 215., Mus. 1861. 236., Jir. Ruk. II. 161 Strč. řád soudní. Vz Pal. Rdh. II. 146. nn., Mus. 1835. IV. 399., Jg. H. 1 738. Ř. horní atd. Vz Jg. H. 1. 738. — Ř. v math. Mnohoúhelníky prvého řádu, řádů vyšších. Jd. Geom. I. 22. Spojování číslovek vyššího řádu s číslov- kami řádu nižšího. Křn. 3. vd. 48. Ř. čáry; Křivá čára n-tého řádu; Parabola vyššího řádu. Vnč. 21., 48. (79., 99.).— Ř. = způ- sob, běh, Žádným řádem. Us. Pdl. Bijte se šlechtickým řádem. Kká. Td. 139. Kdyby kletva prošla svým řádem. Št. Kn. š. 28. A tiem řádem vezmú radosť plnú v nebe- siech. Hus II. 192. — Ř = sloh stavit. Ř. sloupový, dorický, ionický, korinthický, složený čí římský. NA. I. 27., 160. — Ř., Orden Ř. kotillonový. Us. Pdl. — Ř. = náčiní, nářadí. R. hospodářský. Val. Brt. Riadu strieborného bolo velmi mnoho. Koll. Zp. II. 128. — Ř. = řad, die Zeche. Aby žádného pití na řád nedávali. Let. 311., 464. Půjdu, až ř. zaplatím, co jsem propil. NB. Tč. Rada = radění se. Radu s někým vzíti.
BO., Alx., Hus III. 100., Výb. II. 41. Vzali radu o něm, kterak by ho zahubili. Drk. |
||
|
|||
Předchozí (549)  Strana:550  Další (551) |