551

(Mus. 1888. 330.). Všeckna naše myšlení a
rady. Pož. 58. S nimi v radu všel. Výb. II.
1331. Nechoď tam, kdež rady mají, doniž
tebe nezvolají. Sv. ruk. 197. Což s múdrú
radú činíš, v své se škodě méně viníš. Ezp.
965. Měj o to dobrou radu s múdrými. Št.
Přijde čas, přijde r. Us. Veliké věci potře-
bují veliké rady. Sb. uč. R. zvířat. Vz Sbn.
822., Jir. Ruk. II. 161. — R. = poučení.
Lepší dobrá r. než peníze. Us. Šd. Vyšla
r. z velkého hovada (špatná). VSlz. I. 236
Radou na Janka uhoditi (marně někomu
raditi). Mor. Knrz. Radou jeho všechno
činil. V. Toť jest moje r.; Ač budeš mé
rady střieci. Anth. On tu radu přije milě;
N'umě sobě dáti rady. Alx. Toho má mu
pomocen býti skutkem i radou. Št. Nemohú
sobě rady dáti; Podle rady ďábelské. Št.
Kn. š 87., 20. Někdy babská r. lepší než
desíti doktorů. Us. Tkč. Za takovou radu
vyseru se ti na hlavu (o tu nestojím). Us.
Ničím tak rádi neplýtváme jako svou radou.
Exc. Přišel sem, aby mi dal z toho dobrou
radu. Hr. ruk. 383. Jest veliký hřiech zlá
r. o blížniem bez jeho vědomie. Hus I. 234.,
379. Na světě není tak zlého jako r. muže
lstného; Jistá škoda v lestnej radě. Ezp
1352., 1353. R. otce synovi Vz Výb. I.
910. nn., Sbn. 249. Z brzké rady pochází
želení. Výb. II. 936. — Cf. Kn. rož. 133 ,
Jg. H. 1. 738. Rada: Iz, kaj ľudě jeďú;
seď, kaj ľudě seďú; stůj tam, kaj se stává;
dávaj, kaj se dává; zpívaj, kaj se nuďú;
uč se, kaj se učí; mluv tam, kaj se ptává;
spi tam, kaj se spává. Slez. Šd. — R. =
osoby atd. Zemská školní, zemědělská rada.
Us. Své šlechtice jměj v svej radě. Anth.
I. 3. vd. 34. R. biskupská, papežská. Hnoj.
R. větší = konšelé. Vz Wtr. Obr. 633. —
R. = způsob, běh. Neví, jakou radou by se
z toho dostal. Us. Msk. — R. = ochranná
meta při hře v míč. Já jsem v radě; Skočil
do rady. Us. Rgl. — R., y, m., os. jm. Pal.
Rdh. I. 125.

Řada = více věcí atd. Ř. časová, pro-
storová, Dk. P. 54., kříženina, návoj, osnova,
řetěz, rozvoj, rhythmus řad (představ); řady
soustředěné; ř. se změtí n. zmotá. Dk. P.
38., 40., 41., 46.—48. R. metrická. Dk.
Poet. 248. Ř. přípitků. Vlč. Hodná ř. let;
po celou řadu let. Us. Dch. Dlouho již
z řady živých zmizeli. Zr. Ř. zvídek, dvoj-
násobná (dvojřad); V řady — v pravo v bok!
Reihen rechts um! V řady stup! Reihen
marschirt auf! Z řady odpadej! Reihen fallt
ab! Čsk. Má tři chlupy devíti radami (holo-
brádek). Us. Kf. — Ř. = místo v řece, kde
přes mělčiny voda rychle proudí. Vrše na
ryby kladou se tam, kde jsou řady. NA.
IV. 121. — Ř. v math. Ř. bodová, Zpr.
arch. VIII. 107., číslová, padající, daná
(hlavní, původní), čtvercová, součtová, po-
lynomická. Šim. 6., 164., 167.—169., 187.,
188. — Ř. v lučbě. Ř. acetylenová, Šfk.
Poč. 505 , akrylová, 503., benzolová, 510.,
elektr. napnutí, 221., elektrickochemická,
223, kyseliny (mléčné, 443., šťavelové 447.),
methylenová, 505., methylovodíková, 508.,
homologická, 377., 393., oxalová, 485., oxy-
octová. 480. — Ř. = řádka. Vz Řádek.

Radaňský potok v Písecku.

Radášek, ška, m. = rarášek. Us. Nov.

Radavice, e, f. = rorejk. U Nové Paky.
Hlr.

Rádce. Cf. Gb. Ml. I. 94. (sklonění). Od
svých rádci. Št. R. má povědieti pravdu
tomu, komuž radí, užitečnú. Hus I. 234.
Rádce — zrádce. Us. Tkč.

Rádcovský, Rathsherrn-. Lpř.

Radčice v Litoměř. Vz Pal. Rdh. II.
403.

Raddota (!) = rada. Utvořil Rosa.

-řadě, -reihig. Jednořadě trnatý, dvojřadě
chlupatý atd. Vz Rst. 481.

Radec, vz Rádce. — R. = Hradec. Us.

Rgl.

Radecký, ého, m., os. jm. Vz S. N., Rk.
Sl.

Radeč od Radka Pal. Rdh. I. 132. Cf.
Radoslav (dod.). — R. či Rač = lesnatý
hřeben u Rokycan. Krč.

Řádeček, vz Řádek.

-řádečný, -zeilig. Dvoj-, čtverořádečná
strofa. Nz.

Radegost, a, m. Vz Zbrt. 290., Radhost

Raděj, e, m., os jm. Pal. Rdh. I. 125.

Radějov u Strážnice. Nejdou-li ve Stráž-
nici hodiny dobře, říkají: Hodiny ukazují
jako v R-vě na kostele nebo, že jdou podlé
radějovských. Proč? O tom vz v Sbtk.
Krat. h. 198

Radek, dka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
125., Arch. VIII. 76.

Řádek. Dejte mi jen dva řádky (písma)
od něho a já vám ho přivedu na šibenici.
Kardin. Richelieu. Přinésti si pár řádků
(něco písemného). Us. Tkč. — Cf. Řada,
Řádka. — Tanec na řádky. Vz Zavádka.

Rádelní. Vyvalil oči jako r. kolečka.
Kos.

Řaděnosť, i, f., Gereihtheit, f. Dk. Poet.
317.

Radešov, Rodisfurt, ves v Chebsku. Cf.
S. N. XI. 91.

Radhosť = sbírka menších čes. prací
Palackého Fr. Vz Pal Rdh. III. 257.

Radhosťka, y, f. = dýmka, hůl z Rad-
hostě. Šd.

Radhošč, Radhošt od Radhosta. Pal.
Rdh. I. 132. — Radhošt, Radhoscht, ves
u Vys. Mýta. S. N. XI. 91.

Radhošťky, pl., f. Arch. VIII. 456.

Radiační body. Stč. Zem. 257.

Radialní soustava kanalisace. Nár. listy.

1. Radič od Radíka. Pal. Rdh. I. 132. -
R., os. jm. D. ol. I. 326., Jg. H. 1. 617.,
Jir. Ruk. II. 161.

Radihosť. V MV. nepravá glossa. Pa.
45. R. dle Šmb. S. I. 292. a S. N. VII.
164. = bůh válečný (rat = boj).

Radík, a, m., Gaudentius. Kld. Rok. V.
200.

Radikal. Cf. Šfk. Poč. 23., 379., 412.,
469., Schd. I. 278., 376.

Radikand = odmocněnec. Hra.

Radikovaný = vsazený, radicirt. R. živ-
nosť. Pr. tr.

Radikovice, dle Budějovice, ves v Kr,
Hradecku. S. N. XI. 92,



	551

	(Mus. 1888. 330.). Všeckna naše myšlení a rady. Pož. 58. S nimi v radu všel. Výb. II. 1331. Nechoď tam, kdež rady mají, doniž tebe nezvolají. Sv. ruk. 197. Což s múdrú radú činíš, v své se škodě méně viníš. Ezp. 965. Měj o to dobrou radu s múdrými. Št. Přijde čas, přijde r. Us. Veliké věci potře- bují veliké rady. Sb. uč. R. zvířat. Vz Sbn. 822., Jir. Ruk. II. 161. — R. = poučení. Lepší dobrá r. než peníze. Us. Šd. Vyšla r. z velkého hovada (špatná). VSlz. I. 236 Radou na Janka uhoditi (marně někomu raditi). Mor. Knrz. Radou jeho všechno činil. V. Toť jest moje r.; Ač budeš mé rady střieci. Anth. On tu radu přije milě; N'umě sobě dáti rady. Alx. Toho má mu pomocen býti skutkem i radou. Št. Nemohú sobě rady dáti; Podle rady ďábelské. Št. Kn. š 87., 20. Někdy babská r. lepší než desíti doktorů. Us. Tkč. Za takovou radu vyseru se ti na hlavu (o tu nestojím). Us. Ničím tak rádi neplýtváme jako svou radou. Exc. Přišel sem, aby mi dal z toho dobrou radu. Hr. ruk. 383. Jest veliký hřiech zlá r. o blížniem bez jeho vědomie. Hus I. 234., 379. Na světě není tak zlého jako r. muže lstného; Jistá škoda v lestnej radě. Ezp 1352., 1353. R. otce synovi Vz Výb. I. 910. nn., Sbn. 249. Z brzké rady pochází želení. Výb. II. 936. — Cf. Kn. rož. 133 , Jg. H. 1. 738. Rada: Iz, kaj ľudě jeďú; seď, kaj ľudě seďú; stůj tam, kaj se stává; dávaj, kaj se dává; zpívaj, kaj se nuďú; uč se, kaj se učí; mluv tam, kaj se ptává; spi tam, kaj se spává. Slez. Šd. — R. = osoby atd. Zemská školní, zemědělská rada. Us. Své šlechtice jměj v svej radě. Anth. I. 3. vd. 34. R. biskupská, papežská. Hnoj. R. větší = konšelé. Vz Wtr. Obr. 633. — R. = způsob, běh. Neví, jakou radou by se z toho dostal. Us. Msk. — R. = ochranná meta při hře v míč. Já jsem v radě; Skočil do rady. Us. Rgl. — R., y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125. Řada = více věcí atd. Ř. časová, pro- storová, Dk. P. 54., kříženina, návoj, osnova, řetěz, rozvoj, rhythmus řad (představ); řady soustředěné; ř. se změtí n. zmotá. Dk. P. 38., 40., 41., 46.—48. R. metrická. Dk. Poet. 248. Ř. přípitků. Vlč. Hodná ř. let; po celou řadu let. Us. Dch. Dlouho již z řady živých zmizeli. Zr. Ř. zvídek, dvoj- násobná (dvojřad); V řady — v pravo v bok! Reihen rechts um! V řady stup! Reihen marschirt auf! Z řady odpadej! Reihen fallt ab! Čsk. Má tři chlupy devíti radami (holo- brádek). Us. Kf. — Ř. = místo v řece, kde přes mělčiny voda rychle proudí. Vrše na ryby kladou se tam, kde jsou řady. NA. IV. 121. — Ř. v math. Ř. bodová, Zpr. arch. VIII. 107., číslová, padající, daná (hlavní, původní), čtvercová, součtová, po- lynomická. Šim. 6., 164., 167.—169., 187., 188. — Ř. v lučbě. Ř. acetylenová, Šfk. Poč. 505 , akrylová, 503., benzolová, 510., elektr. napnutí, 221., elektrickochemická, 223, kyseliny (mléčné, 443., šťavelové 447.), methylenová, 505., methylovodíková, 508., homologická, 377., 393., oxalová, 485., oxy- octová. 480. — Ř. = řádka. Vz Řádek.	Radaňský potok v Písecku. Radášek, ška, m. = rarášek. Us. Nov. Radavice, e, f. = rorejk. U Nové Paky. Hlr. Rádce. Cf. Gb. Ml. I. 94. (sklonění). Od svých rádci. Št. R. má povědieti pravdu tomu, komuž radí, užitečnú. Hus I. 234. Rádce — zrádce. Us. Tkč. Rádcovský, Rathsherrn-. Lpř. Radčice v Litoměř. Vz Pal. Rdh. II. 403. Raddota (!) = rada. Utvořil Rosa. -řadě, -reihig. Jednořadě trnatý, dvojřadě chlupatý atd. Vz Rst. 481. Radec, vz Rádce. — R. = Hradec. Us. Rgl. Radecký, ého, m., os. jm. Vz S. N., Rk. Sl. Radeč od Radka Pal. Rdh. I. 132. Cf. Radoslav (dod.). — R. či Rač = lesnatý hřeben u Rokycan. Krč. Řádeček, vz Řádek. -řádečný, -zeilig. Dvoj-, čtverořádečná strofa. Nz. Radegost, a, m. Vz Zbrt. 290., Radhost Raděj, e, m., os jm. Pal. Rdh. I. 125. Radějov u Strážnice. Nejdou-li ve Stráž- nici hodiny dobře, říkají: Hodiny ukazují jako v R-vě na kostele nebo, že jdou podlé radějovských. Proč? O tom vz v Sbtk. Krat. h. 198 Radek, dka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125., Arch. VIII. 76. Řádek. Dejte mi jen dva řádky (písma) od něho a já vám ho přivedu na šibenici. Kardin. Richelieu. Přinésti si pár řádků (něco písemného). Us. Tkč. — Cf. Řada, Řádka. — Tanec na řádky. Vz Zavádka. Rádelní. Vyvalil oči jako r. kolečka. Kos. Řaděnosť, i, f., Gereihtheit, f. Dk. Poet. 317. Radešov, Rodisfurt, ves v Chebsku. Cf. S. N. XI. 91. Radhosť = sbírka menších čes. prací Palackého Fr. Vz Pal Rdh. III. 257. Radhosťka, y, f. = dýmka, hůl z Rad- hostě. Šd. Radhošč, Radhošt od Radhosta. Pal. Rdh. I. 132. — Radhošt, Radhoscht, ves u Vys. Mýta. S. N. XI. 91. Radhošťky, pl., f. Arch. VIII. 456. Radiační body. Stč. Zem. 257. Radialní soustava kanalisace. Nár. listy. 1. Radič od Radíka. Pal. Rdh. I. 132. - R., os. jm. D. ol. I. 326., Jg. H. 1. 617., Jir. Ruk. II. 161. Radihosť. V MV. nepravá glossa. Pa. 45. R. dle Šmb. S. I. 292. a S. N. VII. 164. = bůh válečný (rat = boj). Radík, a, m., Gaudentius. Kld. Rok. V. 200. Radikal. Cf. Šfk. Poč. 23., 379., 412., 469., Schd. I. 278., 376. Radikand = odmocněnec. Hra. Radikovaný = vsazený, radicirt. R. živ- nosť. Pr. tr. Radikovice, dle Budějovice, ves v Kr, Hradecku. S. N. XI. 92,