552

Radim, ě, f., vz Boleslav, Chrudim, List.
fil. 1882. 124., Pal. Rdh. I. 130.: z R-mi. -
R, a, m., vz Radoslav (dod.).

Radimír, a, m., vz Racek (dod.). Cf.
Pal Rdh. I. 125.

Radín, a, m., Raden, ves v Krnovsku.
Šd.

Radina, y, f., míst. jm. Půh. II. 127.,
199.

Radiometr = vážky na světlo. ZČ. III.
22

Radírka, y, f., Radirgummi, n. Us. Pdl.

Radislav = Racek. Vz Racek, Raclav
(dod.).

Raditi. — abs. To je, babo raď (= to
jsou nesnáze). Č. T. Tkč. — komu. Kdo
nemóže r. sobě, neporadí ani tobě. Mor.
Tč. Kdo se (= si) r. nedá, darmo pomoc
hledá. Slez. Šd. Snáze jinému než sobě r.
Sb. uč. Nelze nic lepšího býti, ktož sám
sobě můž r. Sv. ruk. 201. Už si radíme jeden
druhému (pomáháme). Brt. D. 259 — k čemu.
Neradil bych ti k ní (abys ji sobě za ženu
vzal). Sá. — se. Kdo se radí, ten nezavadí.
1667. Mus. 1880. 563. — se koho. Ľudí
sa raď a svojho rozumu sa drž. Slov. Orl.
IX. 247. — se s kým v čem. Sá. — komu
nač. Čert mi na to radil. Wtr. exc. — se
kde: v radě. Lpř. — jak: dobře. Mž. 8.
Neb jinak vedlé písma božieho rádce radí.
Hus I. 270. — komu v čem. Velmě jest
těžko kněžím r. v slibech. Hus I. 269.

Řaditi co k čemu. Us. J. Lpř. — k čemu
jak. Sloupy se řadí k sobě po dvou. Hdk.
— se kam. V levo, v pravo se řaď! Links,
rechts herstellen! Čsk. — s kým = mlu-
viti, hovořiti. Mor. Brt. D. 259.

Řáditi proti někomu. Dch. — kdy.
Smrť nelítostně ř-la v tomto roce v řadách
našich. Us. Pdl.

Radka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

Radko, a, m. = Gerhard (sv.). Šd., Kld.

Řádkovací secí stroj, Dibbelvorrichtung,
f. NA. IV. 80. Vz násl.

Řádkovadlo, a, n. = řádkovací stroj.
Rk.

Řádkovaný; -án, a, o. Ř. setba. Us
Pdl., NA.

Řádkovati. — abs. Ěepa již ř-je (v řád-
kách vyrůstá). Us. Wrch.— co: brambory
(v řádkách sázeti, okopávati). Us. Rgl.,
Tkč

Radkovice z Radichovice. Mus. 1889.
165.

Řádkový. Ř. dlažba, Dch., secí stroj
(řádkovací), Us., psaní, spojení veršů. Dk
Poet. 249., 299.

-řádkový, vz -řádečný.

Radl, a, m., os. jm. Jg. H. 1. 617., Jir.
Ruk. II. 161.

Řadlí (1) = ritus. Pohl.

Radlice. Mkl. Etym. 225. R., vomer. Sv.
ruk. 321. — R. = míst. jm. u Hunčovic na
Ostrav. Pk., Wrch.

Radličkovati = radličkami pracovati.
Čce. Tkč.

Radličnospodinový, vomerobasilaris.

Radlinský, ého, m, os. jm. Šb. Dj. ř.
281., Pyp. K. 474., Rk. Sl.

Radliti = rádlem orati. U Velehrad. Rgl.

Rádlo. Mkl. Etym. 225, Št. Kn. š. 136.
— R. = trakař bez. řebříčku (na hnůj). Us.
Rjšk — R., a, m., os. jm. Jg. H. 1. 617.

Rádmluvný, gern sprechend. Slov. Té.

Radněj, radněji = raději. Netrhej ju ty
sám, r. sa opytaj. Koll. Zp. I. 143. Volím
r. Ppk. I. 196. (22., 23.). Bylo mu radněji
držeti se příkladu. Tk. III. 446.

Radní kosť. Vz Návní. R. dům, vz Rad-
nice.

Radnice římská. Vz Vlšk. 61., 63, 107.
R. v Čechách v 15. a 16. stol. Vz Wtr
Obr. 473. — R. = stojíce v kostele, ve
které pp. radní sedají. Čt. Tkč. — Z R-ce.
Vz Jir. Ruk. II. 161.

Radník, u, m. = salát polní širokolu-
penný. Rt.

Radný. Krnd. 148. a., Sv. ruk. 392. Při-
mlouvajíc se slovy radnými. Ruk. Mus. 1884.
240. Kak mám srdce radné, však mám tři
věci nesnadné. Alx. Anth. I. 3. vd. 32. —
komu. Máme sobě radni a pomocní býti.
Výb. II. 401. Věřím, že mi raden budeš.
Arch. IV. 7. — komu čeho. Aby toho
sobě radni byli. Let. 240. Máš mi toho
raden býti. Arch. VIII. 154. — komu při
čem, v čem. Aby radni a pomocní byli
při běžných věcech; Že jim v tom radni
a pomocní chtie býti. Výb. II. 1414., 1415.

Řádný. Oka řádné viděnie. Hus II. 425.

Radobýl, a, m. = hora. Řvn. 162.

Radobyt, u, m., Belveder. Šm. Neujalo se.

Radodal, a, m., der gern gibt. Rk.

Radogost, a, m., bůh ctěný na Radhosti.
Hý. Ss.

Radohostinský obyčej, gastfreundschaft-
lich. Koll. IV. 73.

Radohostinství. Koll. III. 268., IV. 198.

Radohostivosť, i, f. = radohostinství.
Koll. III. 258.

Radohošť, ě, m. = rybníček u Nedvězí.
Pdl.

Radoch, a, m., vz Radoslav (dod.).

Radomluvnosť, i, f., Sprechlust, f. Dch.

Radomyšl, e, f., od Ra-sla. Pal. Rdh.
I. 131. R., městečko v Písecku. S. N. XI.
92.

Radon, a, m., vz Radoslav (dod ).

Radonín, a, m. Z R-na. Vz Jg. H. 1.
617.

Radonosný, ßovkrjyOQOt;.

Radořečník,a, m., der Redselige, Schwät-
zer. Koll. Zp. I. 99.

Řadosklípkatý, seriatim cellulosus. Rst.
209 , 482.

Radoslav, vz Raclav. Skráceně: Rad,
Radeč, Radim, Radoch, Radon, Radosta,
Radoš, Radota, Radún, Radúš, Rach, Racho-
vec. Mus. 1889. 161.

Radosměška, y, f. Vký.

Radosník, a, m. = radostník (koláč).
Slov. Rr. Sb

Radosť. Ž. wit. 249. Synonyma: potě-
šení, rozkoš, útěcha, vytržení, veselosť. Vz
Mus. 1845. 551. Mají po r-sti; S r-stí, recht
gerne. Us. Dch. Nevie od radosti, kde mu
hlava. Rr. MBš. To je pro něčí r. Tkč. To
jsou r-sti (= neštěstí a p.)! Jedno dítě —