Předchozí (551)  Strana:552  Další (553) |
|
|||
552
|
|||
|
|||
Radim, ě, f., vz Boleslav, Chrudim, List.
fil. 1882. 124., Pal. Rdh. I. 130.: z R-mi. - R, a, m., vz Radoslav (dod.). Radimír, a, m., vz Racek (dod.). Cf.
Pal Rdh. I. 125. Radín, a, m., Raden, ves v Krnovsku.
Šd. Radina, y, f., míst. jm. Půh. II. 127.,
199. Radiometr = vážky na světlo. ZČ. III.
22 Radírka, y, f., Radirgummi, n. Us. Pdl.
Radislav = Racek. Vz Racek, Raclav
(dod.). Raditi. — abs. To je, babo raď (= to
jsou nesnáze). Č. T. Tkč. — komu. Kdo nemóže r. sobě, neporadí ani tobě. Mor. Tč. Kdo se (= si) r. nedá, darmo pomoc hledá. Slez. Šd. Snáze jinému než sobě r. Sb. uč. Nelze nic lepšího býti, ktož sám sobě můž r. Sv. ruk. 201. Už si radíme jeden druhému (pomáháme). Brt. D. 259 — k čemu. Neradil bych ti k ní (abys ji sobě za ženu vzal). Sá. — se. Kdo se radí, ten nezavadí. 1667. Mus. 1880. 563. — se koho. Ľudí sa raď a svojho rozumu sa drž. Slov. Orl. IX. 247. — se s kým v čem. Sá. — komu nač. Čert mi na to radil. Wtr. exc. — se kde: v radě. Lpř. — jak: dobře. Mž. 8. Neb jinak vedlé písma božieho rádce radí. Hus I. 270. — komu v čem. Velmě jest těžko kněžím r. v slibech. Hus I. 269. Řaditi co k čemu. Us. J. Lpř. — k čemu
jak. Sloupy se řadí k sobě po dvou. Hdk. — se kam. V levo, v pravo se řaď! Links, rechts herstellen! Čsk. — s kým = mlu- viti, hovořiti. Mor. Brt. D. 259. Řáditi proti někomu. Dch. — kdy.
Smrť nelítostně ř-la v tomto roce v řadách našich. Us. Pdl. Radka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.
Radko, a, m. = Gerhard (sv.). Šd., Kld.
Řádkovací secí stroj, Dibbelvorrichtung,
f. NA. IV. 80. Vz násl. Řádkovadlo, a, n. = řádkovací stroj.
Rk. Řádkovaný; -án, a, o. Ř. setba. Us
Pdl., NA. Řádkovati. — abs. Ěepa již ř-je (v řád-
kách vyrůstá). Us. Wrch.— co: brambory (v řádkách sázeti, okopávati). Us. Rgl., Tkč Radkovice z Radichovice. Mus. 1889.
165. Řádkový. Ř. dlažba, Dch., secí stroj
(řádkovací), Us., psaní, spojení veršů. Dk Poet. 249., 299. -řádkový, vz -řádečný.
Radl, a, m., os. jm. Jg. H. 1. 617., Jir.
Ruk. II. 161. Řadlí (1) = ritus. Pohl.
Radlice. Mkl. Etym. 225. R., vomer. Sv.
ruk. 321. — R. = míst. jm. u Hunčovic na Ostrav. Pk., Wrch. Radličkovati = radličkami pracovati.
Čce. Tkč. Radličnospodinový, vomerobasilaris.
Radlinský, ého, m, os. jm. Šb. Dj. ř.
281., Pyp. K. 474., Rk. Sl. |
Radliti = rádlem orati. U Velehrad. Rgl.
Rádlo. Mkl. Etym. 225, Št. Kn. š. 136.
— R. = trakař bez. řebříčku (na hnůj). Us. Rjšk — R., a, m., os. jm. Jg. H. 1. 617. Rádmluvný, gern sprechend. Slov. Té.
Radněj, radněji = raději. Netrhej ju ty
sám, r. sa opytaj. Koll. Zp. I. 143. Volím r. Ppk. I. 196. (22., 23.). Bylo mu radněji držeti se příkladu. Tk. III. 446. Radní kosť. Vz Návní. R. dům, vz Rad-
nice. Radnice římská. Vz Vlšk. 61., 63, 107.
R. v Čechách v 15. a 16. stol. Vz Wtr Obr. 473. — R. = stojíce v kostele, ve které pp. radní sedají. Čt. Tkč. — Z R-ce. Vz Jir. Ruk. II. 161. Radník, u, m. = salát polní širokolu-
penný. Rt. Radný. Krnd. 148. a., Sv. ruk. 392. Při-
mlouvajíc se slovy radnými. Ruk. Mus. 1884. 240. Kak mám srdce radné, však mám tři věci nesnadné. Alx. Anth. I. 3. vd. 32. — komu. Máme sobě radni a pomocní býti. Výb. II. 401. Věřím, že mi raden budeš. Arch. IV. 7. — komu čeho. Aby toho sobě radni byli. Let. 240. Máš mi toho raden býti. Arch. VIII. 154. — komu při čem, v čem. Aby radni a pomocní byli při běžných věcech; Že jim v tom radni a pomocní chtie býti. Výb. II. 1414., 1415. Řádný. Oka řádné viděnie. Hus II. 425.
Radobýl, a, m. = hora. Řvn. 162.
Radobyt, u, m., Belveder. Šm. Neujalo se.
Radodal, a, m., der gern gibt. Rk.
Radogost, a, m., bůh ctěný na Radhosti.
Hý. Ss. Radohostinský obyčej, gastfreundschaft-
lich. Koll. IV. 73. Radohostinství. Koll. III. 268., IV. 198.
Radohostivosť, i, f. = radohostinství.
Koll. III. 258. Radohošť, ě, m. = rybníček u Nedvězí.
Pdl. Radoch, a, m., vz Radoslav (dod.).
Radomluvnosť, i, f., Sprechlust, f. Dch.
Radomyšl, e, f., od Ra-sla. Pal. Rdh.
I. 131. R., městečko v Písecku. S. N. XI. 92. Radon, a, m., vz Radoslav (dod ).
Radonín, a, m. Z R-na. Vz Jg. H. 1.
617. Radonosný, ßovkrjyOQOt;.
Radořečník,a, m., der Redselige, Schwät-
zer. Koll. Zp. I. 99. Řadosklípkatý, seriatim cellulosus. Rst.
209 , 482. Radoslav, vz Raclav. Skráceně: Rad,
Radeč, Radim, Radoch, Radon, Radosta, Radoš, Radota, Radún, Radúš, Rach, Racho- vec. Mus. 1889. 161. Radosměška, y, f. Vký.
Radosník, a, m. = radostník (koláč).
Slov. Rr. Sb Radosť. Ž. wit. 249. Synonyma: potě-
šení, rozkoš, útěcha, vytržení, veselosť. Vz Mus. 1845. 551. Mají po r-sti; S r-stí, recht gerne. Us. Dch. Nevie od radosti, kde mu hlava. Rr. MBš. To je pro něčí r. Tkč. To jsou r-sti (= neštěstí a p.)! Jedno dítě — |
||
|
|||
Předchozí (551)  Strana:552  Další (553) |