553

pro strach, dvě — pro r. a více jich — pro
starosť. Us. Tkč. Rostl, až byla z něho r.
Tbz. Mám z toho r., jako valach z hříběte
(žádnou). Brt. Spomoziž nám k věčné ra-
dosti. Výb. II. 18. Co nám kruté a nebez-
pečné k snášení bylo, na to s r-stí vzpo-
mínáme. Exc. R. jest průvodkyní ctnosti
a dobroty; Kdo r. jiným kazí, není sám
hoden r-sti. Sb. uč. Dobre mu rohy nevy-
rostou od radosti. Rr. Sb. Proste, aby r.
vaše byla plná; Po r-sti bývá pláč; Což
najviec miluješ, v tom najvěčší r. máš. Hus
I. 310., II. 128., III. 297. Co den, to r., ale
slz neubývá; Když žalosť vrchu dostupuje,
už se r. ohlašuje; Růže při trní se rodí, r.
po žalosti chodí. Lpř. Ani r. věčna, ani
žalosť bezkonečna. Bž. exc. — R. = pole
u Příkaz.

Radosta, y, m., os. jm., vz Radoslav
(dod.). Mus. 1889. 161. — Pal. Rdh. I. 2.
91.

Radostička, y, f. = malá radosť. Us.

Radostiny, pl, f., ves u Byteše na Mor.
Tay. Bš. 75.—78.

Radostiti koho, erfreuen. Sokl. I. 296.

Radostivě, freudig. R. pracovati, trpěti.
Hus II. 70, 173. (180., 252.).

Radostka, y, f.. = smil píseční, helichry-
sum arenarium, Strohblume, f., rostl. Vz
Rstp. 910.

Radostlivý = radostivý. Rk.

Radostník = koláč atd. Němc. III. 319.,
Pokr. Pot I. 108., Sl. ps. 386., Koll. Zp.
I. 243. — R. = křtiny. Dbš. Obyč. 3. —
R. = láhev pálenky. Na jihových. Moravě.
Brt. — R., a, m. = narozené dítě, přícho-
vek, nemluvně. Už nám ten r. zemřel. Slez.
Šd.

Radostno = radostně. Slez. Tč.

Radostný = radost působící. R ohně,
Tk. III. 474., NA. III. 128, událosť. Us
Pdl. — R. = radosť cítící. — z čeho. Byl
z toho r-sten. Arn. 543. — čím. By tiem
král r-sten. AlxV. v. 2014. (HP. 49.). Vezdy
tebú r-stna biech. Hr. ruk. 155.

Řádostopý. Ř. dráha (železničná). Rgl.

Radoš, e, m., vz Radoslav (dod.).

Rádoš, e, m. Skopce kupují řezníci na
páry, vy bývající (ku př. 35tý) je r., jenž
se dává nádavkem. Zlinsky. Brt. D. 259.

Radošovská, é, f. = pole na Vsacku.Vck.

Radošť, z Radohostice, Radostice. Mus.
1889. 164.

Radota, vz Radoslav (dod.).

Radotínský potok u Radotína. Krč.

Radouň asi od Radúna Pal. Rdh. I.135.

Radouš, e, m. = Gaudentius. Kld. Rok.
V. 200. — R. Matouš. Vz Slavín II. 188.

Radovan od Kamenna Mosta. Vz Mus.
1889. 168. — R., hora v Písecku.

Radovanka, y, f. = rybník v Písecku.

Radovati se čemu (proč): něčímu
zdraví, narození, Pass. 302., 275., něčí smrti
pro plen. Št. Kn. š. 168. R-val jsem se jeho
zlému. V. Ps. fol. 184. b. — k čemu. Ta-
ková holka a nesměti k muzice, k čemu se
to raduje (= rovná)? U N. Bydž. Kšť. Ta
zvěř jako pitomá se k ní r-la. Pass. 1395.
R-jí se k zvuku varhan; Když se jest r-val
jako obr k běhu cesty. Hus II. 311., III.

42. — v čem. Avšak neroďte se v tom r.,
že. . . Hus I. 257. — z čeho (jak). R. se
z něčeho upřímně, nelíčeně. Us. Pdl. R-ji
se z toho daru. Žer. Radovali by se z krále
Jiřieho. Výb. II. 748. Neřádně se r-li z moci
pójčené. Hus I. 258 — čím. R. se radostí
velikú, Výb. II. 496, novou, Arch. VIII.
336., pokojem. Kar. 65. — kdy s kým.
Abychom se s pánem Ježíšem po vítězství
(nad ďáblem) r. mohli. Hus II. 95. — proč.
R. se pro poddanie ďáblóv. Hus I. 258. —
o čem. Nemá se r. o neščestí jiného. Výb.
II. 537. — s inft. Raduje se každý angel
tak velikého břemene chopiti. Hus II. 243.

Radovec, vce, m. =jistý druh sýra z pra-
ménků pleteného. V Liptově. Rr. Sb., Pokr.
Pot. I. 111.

Radovesice z: Radovesnice. Mus. 1889.
166. — Cf. Pal. Rdh. II. 402.

Radovič, e = návrší. Pam. arch. I. 285.

Rádoviděný, gern gesehen. Brt., Sl. ps.
289.

Řadovný, ého, m., Rangirmeister, m.
Dch.

Řadový. Ř. koly, Reihenpfahle, Lpř.,
hroby, Ves., sopky, NA., pluk, pěchota,
proud, šik. Čsk., NA. III. 40., 84. Ř. čí-
slovky. Cf. Kvř. Ml. 89.—91., Gb. Ml. II.
95.

Radozpěvný, gesangliebend. Srn.

Rádožil, a, m., ein lebenslustiger Mensch.
Rk.

Rádpil, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 78.

Řadřadem = řad za řadem, eine Reihe
nach der anderen. Hrnuli se ř. Mor. Šd.
Slov. Zátur.

1. Radslav, a, m., vz Raclav. — D. ol.
I. 14.

2. Radslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886.
27.

Radšej = raději. Vz Rád. Sb. sl. ps. II.
1. 71.

Radši = raději. Vz Rád. Vesna 1888.
124.

Radšik = raději. Slov. Sb. sl. ps II. 1.
68.

Raduch, a, m., os. jm. Jir. Ruk. II. 162.

Radún, a, m., vz Radoslav (dod.). —
Arch. II. 494.

Radún ves z: Radujen. Mus. 1889. 165.

Radúš, e, m., vz Radoslav (dod.).

Raduša, e, f. = kráva, kterou má kra-
vařka ráda, červenobíle strakatá. Mor. Brt.

Radvan, a, m. = práč, Raufer; nemotora,
hlupák, unbeholfener Mensch. Val. Vck.,
Brt.

Radyk. Cf. Rstp. 954.

Radyně, od Rad-a. Pal. Rdh. I. 134.

Radýrka, y, f, Radiergummi, n. Mor.
Tč.

Rádzga, y, f. = nadávka ženským. Dbš.
Ob. 45., Mt. S. I 117.

Rafák = veliký zub. Ten pes má r-ky.
Us. Rgl.

Rafantiti něco = kaziti. U Chudenic.
Rgl.

Raffinerie = čistírna i jiných věcí. Us.

Raffinovanosť, i, f., vz Raffinnement.
Mus. 1880. 188.