554

Raffinovna, y, f. = rafinerie. Us.

Rafice, e, f., Rausch, m. Má r-ci. Us.
Rgl.

Rafíček, čku, m. = rafika, Rk.

Rafičiti = rafikou psáti. Mor. Tč.

Rafije. Jazyk je r. neb péro ducha sv.
Hus I. 263.

Rafijka = rafika. Št. Kn. š. 134. 39.

Rafika minutová, hodinová. Šim. 105. —
R. = trafika. V Podluží. Brt.

Ratiovati = kůži do kulata přistřihovati
(u rukavičkářů). Us.

Rafnouti co = chytiti. Us Ktk., Holk.,
Nov., Kšť., Phľd., Brt. D. 259. — R., ra-
pnúť = udeřiti. Val. Brt. D. 63. — R. =
kousnouti. Pes ho raf do lejtka, raf po
něm. Us. Rgl.

Ráfový, Reif-, R. železo. Us. Pdl.

Rafús, a, m. = Rafael. Arch. I. 178.

Ragáč, e, m., míst. jm. u Hulína. Pk.

Ragáčový. Ta hore som išla v r-vom
venci a dolu som prišla v klepnovanom
čepci. Koll. Zp. I. 137.

Ragadia, e, f. = rozsedlina, rozpukání
rtů. U Místka. Škd.

Ragan, a, m. Šel chudý, měl dudy, on
si nu ně pískal. Šel ragan, měl čagan, vše-
cko mu to ztřískal. Pk. Ps. 103.

Ragout = směs mas, ryb a zelenin. R.
brzlíkové, ledvinkové, jatrové, rybí, smr-
žové atd. Hnsg.

Ráhati = skřečeti (o vodních ptácích).
Čch.

Ráhnička, y, f. = tkaloun u trávnice.
U Modletína. Neud.

Ráhno. Vz Mkl. Etym. 272. — R. (šp.
místo kopí). Vký.

Ráhnoví, n. = všecka ráhna. Mour.

Rahoj, e, m. R. veliký, falco sacer, Gross-
falke, m. Sl. les.

Raholina, y, f. = rašelina. Rk.

Raholiti se s kým, k někomu = licho-
titi se. Neor.

Rahor, a, m , herodius, dravý pták. Jel.
Cf. List. fil. XVI. 164., 178.

Ráhynko, a, n. Hra fazolemi na r-ka.
Vz Km. 1887. 391., Brt. Dt. 204.

Rach, a, m., Rack, eine Krümmung im
kleinen Flusse. Šm. — R., a, m. = Radim.
Kld. Rok V. 200. — R., vz Radoslav. —
Rach, rach, rach (volání na prasata)! Us.
Rgl.

Racha jest znamenie, jímž člověk ukáže
hněv srdečný: nosu ukřivenie n. úst atd
Hus II. 285.

Rachala, y, vo. a f., nadávka. Slez. Šd.

Rachati = rachlati. Řetěz rachá! Slez.
Šd. — R. se v čem = přehrabovati se.
U N. Kdyně. Rgl.

Řáchati = bičem práskati. U Kyjova.
Brt. D. 259.

Rachejtle, e, f. = divoká ženská. U Kr.
Hrad. Kšť.

Rachel, e, f., os. jm.

Rachétla, rachométla, y, = stará děvka.
Val. Vck., Brt.

Rachialní bolesti v kříži. Vz Slov. zdrav.
326.

Rachiotom, u, m., Wld

Rachle, e, f. = stará, nehezká ženská.
To je r.! U N. Kdýně. Rgl.

Rachlička, y, f., Schelle, f. Rk. Vz
násl.

Rachlík. Zvuk r-ků rozléhal se krajinou.
Rais 63.

Rachnatý = rapnatý, chrastavý. R. žaba.
Val. Brt. D. 259.

Rachocení, n., vz Rachotiti. Kam se
hrabeš, staré r. (o starém ženichu). ČT.
Tkč.

Rachométla, vz Rachétla (předch.).

Rachot. List. fil. XVI. 164. (Mz.). R.
hromový, Mj., vozů, Osv , strojů, Vrch.,
bouře, Mkr., bubnů, bitvy, bitevní. Čch. R.
Vz Slov. zdrav. 326.

Rachota = práce. Us. v Podskalí v Praze.
Herm. Pr. z. 3. — R. = člověk starý, vetchý.
To je stará r. Us. ČT. Tkč.

Rachotina = chatrné stavení. Sdl. Hr.
VII. 247.

Rachotiti = pracovati. V Podskalí. Herm.
Pr. z. 1. Vz Rachota (dod.).

Rachotivý, vz Rachotný. Šm., Rk., Loos.

Rachotno = plno rachotu. Tu zvučno
a r. Orl. X. 358.

Rachovec, vce, m., vz Radoslav.

Rachovné, ého, n., Rechenpfennig, m.
Slov. Bern.

Rachtaba, y, m., os. jm. Vz Jg. H. 1.
617., Jir. Ruk. II. 162.

Rachtačka, y, f. = řehtačka. U Rokyc.
Fč. Jinde : řachtačka. Sá.

Rachtati = řehtati. U Rokyc. Fč. Jinde:
řachtati. Sá.

Rachtavý, klappernd. Rk.

Rachyt-is, y, f., die Rückgratskrümmung.
Cf. Slov. zdrav. 452.

Rais, a, m., os. jm. Cf. Jg. H. 1. 617.

Ráj. Slovo to prvotně znamenalo říši
jasných oblak. Šmb. S. I. 304. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. — R. = nebesa. Za-
bleskne-li se z čista jasna, nahlížeti lze
v otevřený r. Us. Dch. Jest v ráji = ze-
mřel. Us. Bdl. R. duše. Vz Jir. Ruk. II.
162. — R. = rozkošná věc. Plné stáje vedou
v ráje. Bž. exc. — R. = pěkné udolí u Za-
šové. Pk.

Raja, e, f. = rajka. Brm. II. 2. 449., 745.

Rajcech, rajscech, u, m. = cech všech
řemesel v některém místě, která tam zvlášt-
ního cechu nemají. Čce. Tkč.

Rajčák, rajčiak, rajštiak, u, m. = rajské
jablko. Slov. Rr. Sb., Let. Mt. S. X. 1. 47.

Rajčanka, y, f. = řeka na Slov. ZObz.
XXIV. 223.

Rajčovina, y, f. = červená koža v Rajci
na Slov. vyrábaná. Rr. Sb.

Rajda, y, f. = běhna. Us. Rgl. — R.,
y, m. a f. = člověk rajdavý. Slez. Šd.

Rajdák, u m. = rédovák, mor. tanec.
Brt.

Rajdati. Cf. Glajdati, Gramlati se, Šan-
ta ti se.

Rajdavý. Cf Grlajdavý, Gramlavý, Šan-
tavý.

Rajdovák, u, m. = rejdovák tanec. Zlin-
aky. Brt.

Rajdovati = rejdovati. Mor. Šd.

Rájek, vz Ráj.