Rajenek — Rakovina.

555

Rajenek, nku, m. = rájek. Slov. Phľd.

IV. 461.

Rajhrad. Cf. List. fil. XVI. 163. (Mz.).

Rajka. Cf. Brm. II. 2. 443.—452.

Rajko, a, m. = nadávka. Dbš. Obyč.
44., Sb. sl. ps. I. 116.

Rajkovice ves. Arch. I. 531.

Rajmovati = rymovati. Us. Tkč.

Rajna, y, f. = klevetnice. Slov. Rr. Sb.

Rajnošek, ška, m., os. jm. Šd.

Rajovec polož před Rájovka. — R.,
macropus, ryba. Brm. III. 3. 158.

Rájovka = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

Rajrati. Sami zahálejí rajrajíce a těm
to vydrou. Rokyc. Postilla. Mus. 1879. 204.

Rajská, é, 1., os. jm. — R. B. Vz Jg.
H. 1. 617., Bačk. Písm. I. 931.

Rajsky, paradisisch. Kos.

Rajsky dvůr = v klášteřích chodby okolo
ráje (paiadisus), okolo zahrady čtverhranné,
otevřené, od ní sloupy klenutí podporujícími
odloučené. Zb. — Dal. 35. — R. chvojka,
Mllr. 57., zrna, 11., jablko, 34., 38., 99.,
jadérka, 11., kořen 99.

Rajšták, vz Rajčák.

Rajt = prohánka. Máme mnoho práce,
to bude r. U Kr. Hrad. Kšť. — R. = způ-
sob. Budeš-li tiem rajtem viece psáti. Krnd.
96.

Rajta, y, f. = jméno černé hrubé feny.
Mor. Brt.

Rajtarka, y, f. = rejtharka. Slov. Bern.

Rajtarský = rejtharský. Slov. Bern.

Rajtarství, n. = rejtharství. Slov. Bern.

Rajtlík, u, m., Spannknebel, m. Slez.
Šd.

Rajtlíkovati = rajtlíkem zatahovati. Slez.
Šd.

Rak. V MV. 23., 45. Cf. Brm. IV. 2.
20.—29., 34., 53., Frč. Geol. 63., 65., 69.,
71., 104., Rk. Sl. R. má nejchutnější maso,
když pšenice kvete. Us. Kšť. Prach z raků
smíchaný se zaječím sádlem přikládají py-
tláci na rány. Kšť. Má ruce jako r. (červené
od zimy). Brt., Dch. Volněji rak z břehu
hledí, než když již ve čbáně sedí. Ezp.
2838. — Pověry o raku vz v Mus. 1853.
489. — Hádanka. 1. Má to červený kabá-
tek, chodí to vždy nazpátek. 2. Černý do
koupele, červený z koupele. Brt. Dt. 147. —
R. planý = vodoměrka bahenní, hmyz.
V Podluží. Brt. — Račíček = pavouk rako-
vitý v starých knihách, žere hmyz. Kram.
Sl. — R. nemoc. Vz Rakovina (dod.). —
R. = syr. Sýr z raka je nejlepší. Val. Vck.,
Brt. — R. = čes. tanec. Škd. — R. = ko-
ření. Mllr. 27. — R. = os. jm. Let. 515.,
Mus. 1880. 28.

Rakan, a, m. = psí jm. Skd.

Rakancia, e, f. = lov raků. Slov. Phľd.

V. 293.

Rakař. Vz Er. P. 402.

Rakatové. Od nich mají jm. Rakousy a
nikoli od hradu Rakez, Rakouz, nyní Rötz.
Šf. Strž. II. 348.

Raketle, reticulum, Ragetlein = sítko
při hře míčem. Zbrt. Hry 260.

Raketník, a, m., Raketeur, m.

Rakev. Cf. Mkl. Etym. 272. Svrchní r.,
Uibersarg, m. Rakev zdvihnouti (mrtvého

z domu). Dch. Nesehnali ani na r. Us. Jrsk.
Sbírá-li babička po cestě dříví, říká se:
Sbírá si na r. U N. Bydž. Kšť. Červený
dnes jako růže, zítra v rakvi ležeť může.
Sb. uč. R. každého změří. Bž. exc. — Há-
danka. Kdo mne dělá, ten mne nechce; kdo
mne má, spí na vždy lehce. Slez. Šd.

Rakia, e, f. = slivovice. Horvát. Šd.

Rakomor, u, m., croton, Krebsblume, f.
Rk.

Rákon, a, m. = jamajský medvěd. Mz.
v List. fil. XVI. 166.

Rákos. Cf. Rstp. 1734., Sbtk. Rostl. 18.,
Mllr. 18., 49., Rosc. 108., španěl. 106 , List.
fil. XVI. 166.

Rákosí, vz Rákos. Rstp. 1735. — R. =
čes. tanec. Škd.

Rákosiště. Vz Rst. 482.

Rákosištný = na rákosišti rostoucí. Rst.
482.

Rákoska, villa u Libně. Pdl.

Rákosní, vz Rákosný.

Rákosnice, nonagria, Rohreule, f, mo-
týl Brm. IV. 1. 436., Kk. Mot. 220.

Rákosníček, donacia. Cf. Brm. IV. I.
202.—204., Kk. Br. 261.—263

Rákosník pták. Cf. Brm. II. 2. 224. až
247, 745., Hlb. Rejstřík XXXIII., Bahní.
Jak volá r. ? Vz Svrběti (dod.). — R. rostl.
Cf. Dlj 61. — R., rybník v Písecku.

Rákosný. R. trám, Pcl. 96., drát, hřebík,
Us. Pdl., antilopa. Hlb.

Rakoš, e, m. = hranice cihel. Laš. Brt.
D. 259.

Rákoš = křik. Cf. Mkl. Etym. 280. -
R. = vrch u Velehradu. Vck. — R. = ve-
liká hromada ovec. Val. Vck.

Rákošit = sněmovati. Slov. Phľd. VII.
83.

Rakousko. ,Kdyby R-ska nebylo, musili
bychom přičiniti se co nejdříve o utvoření
jeho', pronešeno bylo za předpokládáním,
ba za nepochybnou důvěrou, že ve spolku
tom osvobozených národů napotom pano-
vati má i bude spravedlnosť. Pal. Rdh. III.
14., 179., 208., 300. O poměru Čech i Ra-
kouska k říši německé. Vz Pal. Rdh. III.
10 —17. — Cf. Rk. Sl.

Rakouský. Idea státu rakouského. Vz
Pal. Rdh. III. 158.—230. —R. = městský.
R. moda. Val. Vck.

Rakousy. Cf. Šf. Strž. I. 65., 531., Rk.
Sl.

Raková na Mor. Tam umřel Pámbíček
až 4. dne. Vz Sbtk. Krat. h. 198.

Rakové, ého, n., les u Zašove. Pk.

Rakovec, vce, m. = míst. jm. v Malém
Hontu na Slov.; pole u Lahačovic.

Rakovice. Tam nosí kostelník se svou
ženou faráře v truhle do kostela. Vz Sbtk.
Krat. h. 199.

Rakovina nemoc, Carcinoma. Nauka o ra-
kovině, Carcinomatologie. R. dělohy, Uterus-
carcinom, konečníku, prsu, střev, žaludku.
Vz Slov. zdrav. 326., 327. R. boubelovitá,
Cystenkrebs, brdečková, carcynoma papil-
lare, cévnatá, c. teleangiectoides, černěn-
kovitá, c. melanoides, čočkovitá, c. lenti-
culare, dělohy, c. uteri, dřeňová, c. medul-
lare, dvanáctníková, c. duodenale, hlenovitá,