557

Ramenovřetenní, brachioradialis R.
sval, b musculus, kloub, articulatio b. Vz
Ort. IV. 546.

Ramenový. R. svícen, Armleuchter, m.,
Nf., réví. KP. V. 167.

Ramenozápěstní, brachiocarpeus. R.
kloub.

Ramenýš, e, m. Presl.

Rameš, e, m , os jm. Arch. I. 176., 249.,
III. 417., D. ol. I. 517. — R. Václ., 1599.,
bakalář. Vz Jir. Ruk. II. 162., Jg. H. 1.
617., Mus. 1888. 458.

Ramhofský z Ramhofu Jan Jindř., rada
† 1760. Vz Jir. Ruk. II. 162, Jg. H. 1. 617.,
Mus. 1880. 358.

Ramingtonka, y, f. = druh ručnice za-
dovky, Remingtongewehr, n. S. N. XI. 104.

Ramo, a, n., Rahmstuck, n., v horn.

Rámotí Herm Pr. 7. 47. Také na Mor.
Rgl.

Ramotiť = zandati, zastrčiti tak, že ne-
lze nalézti. Zaramotiť knihu. Rgl.

Rámoví, das Rahmwerk. Sp. Cf. Mz.
v List. fil. XVI. 167.

Rámoviště, ě, n., der Rahmhof beim
Tuchmacher. Dch.

Rámový. R. pila, Us., železo (rámovka),
Rahmeisen. Hř.

Rampa = výstup, výjezd z města na
násep vedoucí. NA. III. 149. R. nakládací
(náspí na nádraží) Zpr. arch.

Rampach, a, m., les u Myšlechovic. Pk.

Řampák, u, m. = veliká tlustá luska
Čce. Tkč.

Rampatý = rapatý. ČT. Tkč.

Rampl, a, m. = veliký silný kůň
U Sadské. Kšť.

Rampouch = střechýl. Cf. Mz. v List.
fil. XVI. 167., Střechýl. Na Opav. štrumpel,
Brt, laš. střempel. Byl jak r. u střechy
(ztuhlý). Herm. Pr. z. 6. — R. = díra do
sklepa, Luftloch, n. Šd. — R., a, m. = člo-
věk zmrzlý, neohrabaný. U Bydž. Kšť.

Rampuch, u, m. z Rahmenbogen, m.,
Nische, f. Cf. Rampouch. Stojí jak svatý
v rampuchu. U Místka. Škd.

Rampucha, y, f. = rozponka, Rapunzel.
U Místka. Škd.

Rámusiti = rámus dělati. Herm. Pr. z.
93.

Rána, die Wunde. R. bodná, sečná,
střelná. Vz Slov. zdrav. 327. R. nožová,
Št. Kn. š 184., hnisavá. Dutina, průduch
či dučej, kraj, otvor, odměšek rány. Nz. lk.
Psi rány lízali. Us. Sš. P. 20. Rány hojí
lid slepičím sádlem. Us. Niť nemá se nad
ranou svázati, nýbrž jen zkroutiti, jinak
by se nehojila. Mus. Dajž mu ránu až do
hrotu Výb. II. 33. Čas rány hojí; Je samá
rána; Dobrý pes se z rány vylíže. Us. Pkč.
- R. = udeření. R. do větru, Lufthieb, do
peřiny (marná práce). Dbv. K ráně napřá-
hnouti; Ránu meče sraziti. Dch. Dal mu
velikú ránu. Výb II. 33., 44. Vyšpuliti ně-
komu ránu (vlepiti, udeřiti ho). U Kr. Hrad.
Kšť. Vyskočil mu z rány. Wtr. exc. To jsou
rány jako do hovada! Necítí svou ránu
(ruku = bije neuvažuje); Ten si dělá z rány
(= nebojí se); Ten hoch nevychází z rány
(je pořád bit); R. od svého (příbuzného)

nebolí; R. za ránu; Nestojíš mi za ránu.
Us. Pkč. Na ránu = na jednou; Všecko
v raně prodal (v celku); Je ho r. (tělný).
Brt. D. 259. Člověk od rány = rázný, hned
tluče; Jde to od rány = ráz na ráz. Us.
Kšť Škoda rány, která mimo padne. Brt.
Dt. 25. Bitými ranami pokutovati. Vodn. —
R. = neštěstí, zlé, nemoc. To byla r. k srdci.
Us. To byla na nás r., když otec umřel. Us.
Brnt. Boží r. = mor. Výb II 1254., Kar.
118. Rány Mojžíšovy! To ještě není nej-
horší, poslední r. Us. Tkč. — R. = výstřel.
Jakmile koroptve stály za lánu. Šml. Ránu
zpozditi, zamlčeti (nachbrennen, když rána
vyjde teprv potom, když se prach na pán-
vičce vypálil) Starou ránu vystřeliti (dávno
nabitou; po delší době zase jednou tělesně
obcovati). Us. Na ránu někoho vystaviti.
Šf. Strž. II. 126. Co činiti, aby byl kdo
před ranou jist. Vz Mus. 1853. 471. — R.
hromu zaduněla. Vrch. — Na ránu = na-
jednou. Na ránu všecko obilí vymlátiti. Us.

— R. To je r. (nevídáno)!

Raňajkovati = snídati, frühstücken.
Slov. Pokr Pot. I. 109., Loos

Raňajky, pl. f. = snídaní, Frühstück, n.
Slov. Phľd. III. 1. 5. a 6., Dbš. Sl. pov. II.
49., Sl. let. VI. 287., Pokr. Pot. I. 109.

Raňajšia = raný. R. zornička, Koll. Zp.
I. 307., modlitba. Zbr. Hry 142.

Raňajšok, ška, m. Odišli zo stavänia
tohto hugáňa, kde takto na r-šok častujú.
Dbš. Sl. pov. IV. 58. (VI. 31.).

Ráňati, vz Roniti (i dod.).

Rancák, a, m = břicháč. Us. ČT. Tkč.

Rancatěti = břichatěti. ČT. Tkč.

Rancatý = břichatý. ČT. Tkč.

Rancí, f., z fr. rançon, Brandsteuer, f.
Črn. Juz. 60.

Ranconovati, z fr. rançon výkupné =
za výkupné vybaviti ze zajetí nepřátelského.
S. N. XI. 104.

Rančesnek, u, m. = raný česnek, alliaria
officinahs. Rf. Sb.

Rančík, vz Ranec.

Randa, y, f. = tlustá veliká svině. U Ne-
poměřic. Rč. — R. = hadr, Fetzen, m. Slov.
Čože byste mohli krem rand na popelvá-
rovi najsť. Dbš. Sl. pov. I. 317. — Rr. Sb.

— R. = kořalka. R. ho strhla. U Lužan.
Kšť. — R., y, m. os. jm. R. Ant., dr. a
prof. čes. univers. v Praze, vládní rada,
nar. 1834. Vz Tf. H. 1. 182., 183., Šb. Dj.
ř. 281., Bačk. Př. 163. — R. Hippolyt, nar.
1836., kněz. Vz Bačk. Př. 122.

Randavý = otrhaný. Slov. R. chalupa,
kočí, Dbš. Sl. pov. I. 252, VIII. 34., ko-
šela, Čkžk. II. 59. — Rr. Sb.

Raudevoj, e, m., rendez vous. R. drželi
u Bíliny. Mus. 1888. 77.

Randiarka, y, f. Pred zimou chráni jich
r. to jest odev od pása až na členky (kot-
níky) siahájúci, doma tkaný, tak že do hru-
bej konopnej priadze (příze) a osnovy za-
tkávajú handričky zo starých hábov (šatů).
Slov. Dbš. Obyč. 10.

Randiti se = rantiti se (dod.). Us. Rjšk.

Randlice, e, f. = rendlík. Slov.

Randlička, y, f. = stračka květina. Na
jihových. Mor. Brt.

482