558

Randový oblek. Slov. Dbš. Sl. pov. I.
259. Cf. Randiarka (dod.).

Randulatý = chocholatý. R. slepice.
U Počát. Jdr.

Randulka, y, f. = chocholka slepice
U Počát. Jdr.

Ranec. Každý má na tom světě svůj r.
(své starosti). Us. Dch. Přišel sem s ra-
nečkem (neměl nic) a teď je boháčem;
Složil by to všecko do ranečku (své jmění);
Seber svůj r. a jdi; Točí se tu jako v ranci
(neobratně). Tkč. Ve mlýně neradi melou
rance (trošky). — R. = břicho. Sotva ten
r. unese; Nacpi si ten svůj r. Us. Tkč.

Ránečko = ráno. Sl. pov. III. 90.,

Ránečnice = sumka, nábojnice. Čsk.

Raněk, Vz Ranka dod.

Ranění. O r. vz Vš. Jir. 465.

Raněný. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 426. —
kde: na rozumě (potrhlý, zmatený). Us.
Vck.

Ráněti, vz Raniti, 2.

Rangas, a, m. = nadávka. Slov. Mt. S.
I. 117., Dbš. Obyč. 45.

Ranhojič v Římě (starém). Vz Vlšk. 280
R. v 16. stol. slul barvíř. Wtr. Obr. 585.

Ranhojičský. R. operace, výkon. Us.

Ranhojičství, n., Chirurgie, f. Čs. lk.
Klinické r.

Raní, vz Raný. Šf. III. 576.

Raníčko, a, n., demin. k ráno.

Ranie. Za r. = časně ráno. Hr. ruk. M.
247., D. 158.

Raniny, pl. f. = raňajky. Slov. Lipa I.
271., 367., Zbr. Hry 46., Loos.

2. Raniti koho na čem. Těžce jej ranil
(Buob) na zboží, na lidech i na synu. Št.
Kn. š. 160.

Rank, u, m., z něm. Rang. Jste oba
jednoho ranku (darebové). Čce. Tkč. — R.,
a, m., os. jm. R. Jos., nar. 1833., registrator
archivu města Prahy. Vz Tf. H. 1. 179.,
201., Šb. Dj. ř. 281., Bačk. Př. 104., 151.,
Pyp. K. II. 269., Tf. Mtc. 223. - R. Karel,
nar. 1838., spisov. Vz Šb. Dj. ř. 281. —
Mistr. Vojt. R. Vz Mus. 1890, 276.

Ranka. Ezp. 1558., Brt. Ps. II. 334.

Ranko, a, m., os. jm. R. či Raněk Vojt.
Vz Tf H. 1. 27., 28.

Rankov, ves v Kladsku. Arch. VIII. 377.

Ránky, pl., m. Každé pondělí dívky
chodily na r., to jest na rané předení od
půl noci až do světla. VSlz. I. 158.

Ranlékařský, vz Ranhojičský.

Ranlékařství dobytčí, veterinäre Ch.,
homoeopatické, napravující, orthopedisch,
ochranné, conservativ, operující, operativ,
tvořivé, plastisch, u ženských chorob, gy-
naekologisch, výzkumné, experimentale Ch.
Ktt. exc.

Ranná (mše). Vz Raný.

Ranně, vz Raně. Vlč., Kká.

Ranní, vz Raný. Ranní od ráno, ranný
od rána. Vm. v Km. 1884. 327. Cf. Ranný
2., Raný. Podle Mkl. Slovníku je obojí
způsob stejně správný (rant, rantnt, ra-
nbnb), ranní (ranný) i raní (raný); zvykem
však je psáti ranní i ranný. Km. 1886.
201. R. záře, Šf. Strž. II. 402., nebe, sou-

mrak, šero, Šml., Lpř., jídlo, Dch., rosa,
vítr, Mcha., oblek. Hrts.

2. Ranník. Cf. Mllr. 9. — R. = ranní
noviny, Morgenblatt, n. Rgl. — R., a, m. =
kněz, který sloužívá ranou mši. Slov. Tay.
Bš. 89., 107.

1. Ranný. R. šrám, livor vulneris. Ol.
pror. 20. 30. R. bolesť. Ezp. 1954. R. lé-
čení, Wundbehandlung, mázdřivka, -di-
phtherie, nakažení, porušení, -verderbniss,
obvaz, -verband, sprcha, -douche, výměšek,
-secret, ztrnutí, -Starrkrampf. Ktt. exc.

2. Ranný, na Mor. místy: skorý. Brt. D.
259. R. dárek. Hdk. Seděli v ranném po-
tazu až do nešporu. Tč. exc.

Ráno, adv Mkl. Etym. 273. Práce da-
řívá se krásně, vstaneš-li hned ráno časně.
Sb. uč. R. vstav pracuj, sic jinak bys zas
ležel. Hkš. Kdo se r. směje, večer pláče.
Us. Noc chval ráno a den večer. Brt. exc.
— R., subst. Za rána se staral. Us. Když
už bylo na r. Er. P. 487. Od bílého rána
neměl nic v ústech. Šml. Nedospí rána (má
krátké spaní). Jako od večera do rána
(krátce). Us. Tkč. Za rána za rosy nejlepšie
sa kosí. LObz. XVII. 149. Do čeho r. vstává?
Do starších et. Brt.

Ranocel. Cf. Mllr. 80.

Ránorodý, frühgeboren. Lšk., Lpř. R.
záře. Koll. III. 79.

Ranostaj, e, m. = hranostaj, kolčava.
Mor. Brt. D. 259.

Ránostaj, e, m. = kdo časně vstává.
Slez. Šd. Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 57.

Ránostal, a, m. = hranostaj. V Podluží.
Brt.

Ranoša, e, f. = kráva velmi červená.
Mor. Brt. Vz Ranula (dod.), Ranuša.

Raňounký = velmi ranní, raný. R. rosa.
Č. Kn. š. 361.

Ranovati se = říkati často: Rány boží!
Ten se naranuje! U Kr. Hrad. Kšť.

Ránovitý, wund. Kúpel na r. nohy. Let.
Mt. SI. X. 1. 42.

Ranožír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.125.

Ranšpurk, a, m., Rabensburg, ves v Ra-
kousích.

Rant. Mnohých nadělal rantů prosou i ve
verších. Č. Kn. š. 312. — R. = okolky,
drahota. Nedělej ranty. Us. Kšť., Rgl.

Rantiti se také = zlobiti se, randiti se.
Us. Rjšk.

Ranula, y, f. = ranoša (dod.). Mor. Brt.

Ranúšek. V MV. nepravá glossa. Pa. —
R., ška, m., os. jm. Mor. Brt.

Raný. Mkl. Etym. 273. Drž se raného
vstávání. Sv. ruk. 205. Ranného setí a mla-
dého ženění ještě nikdo nelitoval. V Do-
mažl. Němc. Raná světlosť. Alx. V. v. 1284.
(HP. 31.).

Ranyšl, e, m. = rýnský (zlatý), ein Gul-
den. Mor. Rgl.

Rap, u, m. = spěch, pilno. V tem rapě
(v téj rapě) sem zapoméł; Rapem, rapkem
= honem. Laš. Brt. D. 259., List. fil. XVI.
167.

Řap. Cf. Mkl. Etym. 275.

Rapa, y, f. = spěch. Vz předcház. Rap.

Rapačka, y, f. = hrklávka. Brt. Dt. 300..
Dlž.