559

Rapák, u, m. = druh zemčat. Na Slov.
— R., a, m. = mandelík. U Nekmíře v Plzeň.
Šír. Pt.

Rapálí, n. = místa hrbolatá. Cesta vede
samým rapálím. U Star. Jič. Vhl.

Rapaňa = nadávka ženským. Slov. Dbš.
Obyč. 45.

Rapanda, y, f. = hubatá, svárlivá žena ;
silná, tlustá žena. U Chudenic. Rgl.

Rapatač, e, m. S fukačkou, striekačom,
novým r-čom. Slov. Čkžk. I. 23.

Rapatý = drsný, hrubý, hrbolatý, rauh,
grob. Mor. Vck., Vhl., Brt. D. 259.

Rapavec, vce, m. = rapavý. List. fil.
XVI. 163.

Rapavý, blatternarbig. Mkl. Etym. 282.,
Mz. v List. fil. XVI. 167. R. tvárička. Sb.
sl. ps. II. 1. 110. R. líčko. Koll. Zp. II. 113.
(L 77 , 78.). Také na Mor. Mřk., Hrb. —
R = drsný, rauh. Na r-vej zemi sa chlieb
rodí. Slov. Mt. S. I. 122., R. MBš. — R.
žába. Vz Žába.

Rapčanie, n. = rapotání. R. mlýna.
Slov. Orl. VI. 264.

Rapek, pku, m. Vz Rap (dod.).

Rápek = cívka u konvice. Mkl. Etym.
275. A ti (velicí) kalichové měli sú u sebe
čiepky aneb řápky (al. cievky a řpajlky;
lévky, řepeilky), po nichž krev boží do
menších kalichóv býváše nalévána. Arch.
VIII. 327. Kalich s řápkem býval na přijí-
mání laiků. Wtr. Obr. 465.

Rapeň, pně, m. = něco rapatého, ba-
chratého. Mor. Brt. Hádanka. R. sedl na
peň. Ty rapňu, ja tě napnu, až ty pukneš
(visací zámek). U Vyzovic. Šd.

Rapér, u, m. = rapír. Koll. IV. 237.

Rapiař, e, m. Vedle pamětních kněh
jsou nejdůležitější r-ře listů poselacích.
Arch. pam. 1877. 805.

Řapíček, čku, m. = větvička řapíku, vz
Řapík. Rst. 482.

Řapíčkatý= řapíčkem opatřený, gestielt.
Rst. 482.

Řapičný, blattstielständig. Vz Rst. 482

Řapík. Cf. Rosc. 11., 12., Slb. XLV.,
Schd. II. 189., Rst. 482.

Řapíkatý. Cf. Rst. 482., Slb. XLV.

Rapíkový = řapíku náležející, Blatt-
stiel-. Rst. 482.

Rapírovati, z fr. = žíly a mázdry z masa
odstraňovati. Hnsg.

Rapitati = utíkati, laufen. Laš. Brt. D.
259.

Rapkáč, e, m. List. fil. XVI. 168.

Rapkadlo, a, n. = řehtačka, rapotačka.
Slov. Ntr II. 24., Mt. S. I. 192.

Rapkem, rapky = rychle. U Brušperka.
Mtl.

Řápnouti = rapnouti, křápnouti. Us.
Kšť.

Rapnút. Mor. Brt. D. 63., 259.

Rapontík, u, m., rostl. Vz Mllr. 88.

Rapoš, e, m. = rapavec. List. fil. XVI.
167.

Rapotač, e, m. Mz. v List. fil. XVI. 168.

Rapotačka, y, f. Mz. v List. fil. XVI.
168.

Rapoták, u, m. = tragač. Mor. Brt. Dt.

300.

Rapotati, také mor. Brt. Cf. List. fil.
XVI. 168 (Mz.).

Rapový. R. lázeň. Nz., Nz. lk.
Raprcajk, u, m. = rachotina, haraburdí.
Čce. Tkč.

Raptulář, e, m. Cf. Mz. v List. fil. XVI.
168.

Rapucha, y, f. = svízel v obilí. Mor.
Brt., Mkl. Etym. 282 R, rochea, Rochee,
rostl. Vz Rstp. 657. — R. = trať u Vse-
tína. Vck.

Rapuchnatý R žába (ropucha). Mor.
Kopan. Brt. L. N. II. 175.

Rapulář, e, m., Rapulare, n. Šp.

Rapuncka, y, f., Rapunzelsalat, m. Laš.
Wrch.

Rapuša, e, f. = kvaka (řepa). Mor. Šd.

Rapyta, y, f. = veliká a silná ženská.
U Kr. Hrad. Kšť.

Rara, y, m. = bylinorubec pták. Brm. II.
2. 648.

Rarach, vz Rarášek.

Rarášek, šku, m. = vítr, jenž prach do
víru točí. U Zbrasl. Lg. Kdo do r-šku
vkročí, oteče. U Kr. Hrad. Kšť. = R. —
čert. Šf. III. 194. Synonyma: Ďábel, ďas,
čert, rarášek. Vz Mus. 1845. 549. R. = duch
zlý, který hospodáři svému opatřuje peníze,
obilí a jiné věci, jež sousedům krade; Kdo
r-ška stále při sobě nosí, mívá štěstí při
rozmanitých hrách; R. odnáší náhle snopy
s pole, nebo všechno obilí rozhází zvláště
lidem lakomým; Komu r. škodí, nechť si
udělá na květnou neděli ze svěcených ko-
čiček křížek a zastrčí jej na špejchaře do
trámu; bude míti pokoj. Us. Kšf. Cf. Mz
v List. fil. XVI. 169, Zbrt. 203. Slovákům
jest r. = bůžek štěstí a neštěstí při hrách,
losování, zisku. Jest maličký tak, že scho-
vává se do měšce, do truhly atd., Koll. Zp.
I. 414. Je v něm rarach zašitý. Us. Šd. Cf.
Sbtk. Rostl. 159., Zbrt. 290. Hra na r-ška:
Děti škubajíce trávu zpívají: Trhám, trhám
hrášek, přijde na mne r-šek; r-ška se ne-
bojím, kravičku si podojím. Tu přiběhne r.
a koho chytí, ten musí býti r-škem. ČT.
Tkč.

Raroh. Cf. Brm. II. 578., Vrch. Pr. 105 ,
Mkl. Etym. 271., List. fil. XVI. 168. Reptá
na vše jako r. Cf. Er schimpft wie ein
Rohrspatz. Dch Pověry o něm vz v Mus.
1853. 486. — R-hy = rozličné nezpratné
věci, Slov. Rr. Sb.; vedlejší větve, Neben-
äste, Slov. Ssk.

Rarohový, horodii. R. dóm. Ž. wit. 103.
17.

Rárohy, pl., m. = harabouzí Val. Brt.
D. 259.

Rárož, e, f. = rárožina, raždie, trockenes
Reisig. Slov. Sýt. Táb. 254.

Rarožané = Bodrici. Šf. Strž. II. 608.

Rárožina, y, f., vz Rárož (dod.). Syt.
Táb. 251., Sokl. II. 537.

Ras = pozadný, výtažný, piterka, mor.,
Bkř., dráč, dřáč, dřík, drda, daša, šerha,
kaděra, pastýř, opravač. Brt. D. 259. Cf.
Mz v List. fil. XVI. 169., Wtr. Obr. 407.,
469., dralo. Slov. Loos. Maso jako od rasa

482*