561

Rašina, y, f. = příložní pravítko k rý-
sování. V N. Brodě. Brnt., Semer.

Rašiti. Vz Mz. v List. fil. XVI. 170. Vše
raší v květ a ku blahu. Vrch. — se. Vi-
nice se raší. 15. stol.

Raška = stará kráva. Maso ze staré
rašky. U Kdyně. Rgl. — R. = stará žena.
Měla matka dceru rašku, kúpila jí na krom-
rašku, na kromrašku zelenú, by ji měla
oblečenú. Pís. slez. Šd.

Raškov z: Vraškov. Mus. 1889. 165.

Raškovec, vce, m. = les na Ostrav.,
Rothkelchenwald, m. Wrch.

Rašmati = nezvedeně trhati, ničiti. Slov.
Zátur. Nápr. 125.

Rašovice u Uhlíř. Janovic. Nikde ne-
měli o posvícení tolik drobové polívky
jako v Rašovicích. Jak to? Vz Sbtk. Krat.
h. 94.

Rašple, u Místka rašpla, liší se od pil
níku. R. má zuby jen jednou sekané, špi-
čaté, které neřežou jako zuby pilníku, ný-
brž trhají. Vz Včř. Z II. 49. R. plochá,
kulatá, polokulatá. Us. Pdl.

Ráštěp, u, m. = rozštěp, paroh, paro-
šina, houseník. R-pom stromy obírati. Slov.
ZObz. XXIII. 99.

Ráštovna, y, f. Slov. V studnách a
mlýnských r-vnách. Let. Mt. S. VIII. 2. 27.

Rať. Čf. Ratice, Ratka.

Rátačka, y, f., Berechnung, f. Slov.
Phľd. IV. 473.

Ratafije, e, f. = slazená lihovina s ovoc-
nou šťavou. Vz KP. V. 597.

Rataj rolník, colonus. Sv. ruk. V. II.
230 , Sv. ruk. 321., Št. Kn. š. 157. 33. Jako
r. někdy v déšť a u vítr seje, však mu se
dobře urodí. Hus III. 185. — R. = ná-
dvorník. Ezp. 3091.

Ratajčík, a, m., zdrobn. rataj. Děj. Čá-
slavě 179.

Rataje. Sedlák z Rataj je přede žněmi
z Raté a po žních z Rataj. Vz Sbtk. Krat.
h. 199.

Ratají, n. = popluží, Meierei, f. Šd.

Ratajna. Mají tam jako v Ratejně. Us.

Raták, a, m. Ratáci = převzdívka oby-
vatelům v Moutnicích na Mor., poněvadž
zpívajíce vyplňují si neznámá slova písně
hlaholem ,ratará'. Brt. v Osv. 1884. 31.

Rátanie, n. = počítání. Slov.

Rataza, znak v písmě. Vz Šf. III. 196.

Ratej, e, m. = rataj. Rk.

Rateň, tně = hrad nad Labem za Ka.
menem král., Königstein. Pal. Děj. I. 2. 223.

Rathosť, vz Radhosť (dod.).

Rathous. Snad nepůjdeme na r. (= se
soudit) Us. Tkč. — Ev. olom. 263., 264.

Ratibor, os. jm D. ol. I. 281., Mus. 1889.
168 Cf Racek (dod.).

Ratiboř. Tys stará R. (tys starý jako
R.). Slez. Šd. — Z R-ře Jiljí, františ. 1505.
Cf Jir. Ruk. II. 162.

Ratiborský, ého, m. Arch. VIII. 447.

Ratice. Cf. Mkl. Etym. 273. Posměšně
také o lidech: Ten má r. Val. Vck. — R,
pl. f. = nemoc ovčí, Klauenkrankheit. Val.
Brt. L. N. I. 187.

Ratihosť či Rathosť = obecný bůh války
Vz Vrch. Pr. 42.

Ratík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

Ratimír, a, m. Pal. Rdh. I. 125. Vz Ra-
cek (dod.).

Ratinka, y. f. = polní plocha u Berouna.
Krč.

Ratinovati = čechrati. Mz. v List. fil.
XVI. 171.

Ratiplod, u, m , lonchocarpus, rostl. Vz
Rstp. 374.

Ratisko. Udeřil ho r-kem aneb ostě-
pištěm. NB. Tč. 108.

Ratislav, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
125. Cf. Racek, Raclav (dod.)

Ratiš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 125.

Ratiště. Alx. V. v. 1263. (HP. 31.), Mkl.
Etym. 273., Mz. v List. fil. XVI. 171. R.
ma císař německých zemí, ale hrot jest
v Paříži. Výb. II. 595.

Ratištník, a, m. Mz. v List. fil. XVI 171.

Ratiti. Mz. v List. fil. XVI. 171. Boj ten
boží když se ratil, na Němce se vietr
obrátil. Výb. II. 308.

Ratka, y, f Cf. Rať. Vtáky majú na
nohách rozčezné (rozdělené) prsty, ktoré
sa lapky alebo ratky menujú; pluváky
majú ratky blanou spojené. Slov. Hdž. Čít.
178. Cf. Rať, Ratice.

Ratková, é, ť., míst. jm. v Uhřích.

Ratník, a, m. = kopinník. Vký.

Raťobořiti = bojovati (raťmi). Vký. Vz
násl.

Raťoborstvo, a, n. Vký. Zbytečně m.:
bitva.

Rátoč, e, f. Na Váhu, na Váhu, šumná
koupel je to, viděli jste kačky na r-éi této?
Hdk. C. 192.

Raťodělstvo, a, n. Vký. Šp. m.: válečný
čin.

Ratolesť, v Dolsku a slov. ratoresl, ra-
torasl. Ratoresl. Ev. olom. 206. a j. Cf. Jir.
Mor. 51., Mkl. Etym. 226. Ratorasly, pal-
mes. Sv. ruk. 321., 320. a. Svěcení r-stí na
květnou neděli, Palmenweihe, f. Dch. Tam
jim spásy kyne r. Čch. Bs. 88. — R. = pe-
čivo ve způsobě ratolesti. U Libunce. Ja-
kubec.

Ratolístka, vz Ratolesť.

Ratoliště m.: tratoliště. Rgl.

Ratorasl, vz Ratolesť.

Ratslav, a, m., vz Raclav.

Rattkay Jiří. Pyp K. I. 164.

Rautenkranz Jos. (Rautovský) 1776.—
1817., farář. Vz Tf. H. 1. 99., 186., 198.,
Kritická příloha k Národ. listům 1864.
129.—136., Tf. Mtc. 5., 7., 14., Šb. Dj. ř.
281., Pyp. K. II. 380., Mus. 1888. 469.,
Ryb. Křísit. 66. nn, Ryb. v Osv. 1876.
188—193., Ryb. v Mus. 1867., Jg. H. l.
617., Zl. Jg. 34., 129., 133., 135., Bačk.
Písm. I. 78., 220., 931., Bačk. Př. 136, Rk.
Sl.

Rava, y, f., vz Riava.

Řava = křik. Ta dělala řavy. U Do-
brušky. Vk.

Řaviti. U Dobrušky. Vk.

Rayman Frant., 1762.—1829., děkan. Vz
Tf. H. 1. 104., Jg. H. 1. 617., Šb. Dj. ř. 282.,
Bačk. Písm. I. 931 (177., 109.), Blahověst
1883. 471.—476. (Al. Dostál), Rk. Sl.