562

Raýman Bohusl., docent na čes. technice.
Vz Tf. H. 1. 190., 193.

Rayt, a, m., os. jm. Vz Jg. H. 1. 617.

Raz - = roz-. Cf. List. fil. IV. 297.

Ráz = udeření. R. kladiva, Včř., lisovní,
Pressstoss, Šp., tepny, blesku, Kká., větru,
Dch., hmot při setkání se jich, vz MS. 39.,
pružný, nepružný, soustředný či centralní,
výstředný či excentrický, přímý, šikmý;
směr rázu. ZČ. I. 260., 256 , 257. — R.
vody. ZČ. I. 342. Rázy vycházející páry,
Schläge des Auspuffdampfes. Šmr. 147. —
R. = jednou. Byl sem tam ráz. Lepší ráz
chvála Bohu, než dvakrát dá-li Bůh; Majú
raz tolik. Brt. D. 260. Kúříme (topíme) dva
razy dňa. Mor. Brt. D. Ráz — dva, Eins —
zwei! Commando. Cf. Brt. D. 175. - Rá-
zem = na-, pojednou. R. vše se proměnilo.
Vrch. R. něco skončiti. Schlz. — V raz.
Má milá zahojí v jeden r. (najednou). Brt.
P. 87. — Co raz — kdykoli. Co raz tam
přídu, nikdy néni doma. Mor. Vhl. — R.
mince, Münzfuss. R. konvenční, rakouský,
dukátový. NA. IV. 53. Mince ušlechtilého
rázu. Let. 390. — Mill. 77., 78. (Cf. Jir.
Mor. 51.). = R. = druh, způsob, povaha.
R. vědecký, poesie; Znělka vyžaduje r. a
protiráz myšlénky, Dk., starobylosti, pů-
vodnosti, Tf., tonu, Mj. 214, národa, KB.,
národní. Celkový r. něčeho. Us. Pdl. Dáti
něčemu nějaký r. J. Lpř., Mour. Paní ži-
vého a veselého rázu; Otázky praktického
rázu. Šml. Rozmluva rázu zcela osobního.
Osv. I. 203. — R., der Theil, welchen der
Weber auf einmal schlichtet. Šp. — R. =
hromada. Vzal jsem jednu z knížek, jichž
tam ležel ráz po ruce, a ukázal jsem mu
ji. Obz. 1888. 127.

Razba, y, f. = ražení. Kzl. 150

Razca, e, f. = rasca. Slov. Syt. Táb.
258., Let. Mt. sl. X. 1. 47.

Razcovica, e, f. = kmínka (kořalka);
kmínová polévka. Slov. Zátur.

Razcový = rascový. Slov. Zátur.

Razebna, y, f., Prägeanstalt, f. Dch.

Razga, y, f. = rozha. Slov. Razgy =
listnaté stromky zoťaté, keď sú trochu
dlhšie. Hdž. Čít. 192. Cf. Pavúza (dod.) —
Roll. St. 60.

Razgať = bíti. V Podluží. Brt. D. 260.

Razi, vz Raditi.

Razit. Razit nic nepros, ale ...; Razit
vzdaj oběť mým Bohóm. Pass. mus. 410.,
436.

Raziti. Cf. Mz. v List. fil. XVI. 173. —
co čemu: nový směr. Osv. — kam. To
slunce razí dnes do zad, brennt. Mor. a
slov. Šd. — na koho = podoben býti.
Razil trošku na vás. Val. Brt. D. 260.

Razítkový, Stempel-. R. barvy. Us.
Pdl.

Razivý = zasmrádlý. Us. Hý.

Razkosom = různě. Slov. Paul. Tóth.

Řazlavička, y, f. = vroubkovaná pentle
na kloboucích. U Kobylí. Hrb. Obr. 21.

Rázně = hodně, notně. R. ho uhodil.
ČT. Tkč.

Raznica, e, f., Schlagmaschine, f. Slov.
Loos.

Rázno = rázně. R. něco spravovati. Kal.
Ústřed. mat. 1886. II 132.

Ráznosť povahy. Šmb. S. II. 213.

Ráznouti, vz Raziti.

Rázný. R. blud, chyba, Šf. Strž. I. 250,
rým, Dk. Poet. 406., odpověď, čin, skutek,
zakročení, Us, chtění. Šml.

Rázodatný. R. tvary: v lesi, na pařezi,
v Řími. Jir. Mor. 34.

Rázojevný, typisch. Rk.

Razostroj, Stossmaschine Nz.

Rázovitosť, i, f. R. povahová. Vch. Ar.
15.

Rázovitý, charakteristisch.

Rázovka, y, f., vz Rázuvka.

Rázporok, rku, m. = rozporek. Slov.
Ssk

Rázrázem = ráz na ráz.

Razstriga, y, f. = mnich z řádu vyob-
covaný. Slov. z rus. Zbr. Lžd. 81., 121.

Rázsvit, u, m. = svítání, Morgendäm-
merung. Slov. Dbš. SI. pov. I. 261.

Rázštep = rozštěp. Slov. Nár. nov. IV.
č. 43.

Raztoka = kotlina. Vck. Nalezajíce
v tamních horách a r-kách bezpečný útulek.
Brt. L. N. I. 167. — R. = roztoka, Wasser
scheide. Výšina táto tvorí r-ku riečky Sla-
tiny, Syhby, Opolu . . . Let. Mt. sl. VI. 2.
6. — R. = pramének, pokud teče horským
údolím; jak vyjde z lesa do pole, sluje po-
tokem. MzO. 1890. 129. — R-ky = vrch
v Mal. Hontu. Ib.

Rázuvka, rázovka = křesací hubka, která
od rázu chytá, t. j. která jedním křesnutím
chytá. Slez. Šd.

Rázvora = rozvora. Slov. Ssk.

Raž = rež, žito, Roggen, m. Slov. (místy).
Zátur.

Ráž = kulička. Kroupy pršely jako ráže.
Petr Vok. — R., Energie usw. Je v ráži
(= má chuť, odvahu k něčemu: je podna-
pilý). Us. Kšť., Tkč., Rjšk. Přišel do ráže.

Řažábek, bka, m. = jeřábek pták. Arch.
VII. 87.

Rážda = roždí. R. sbierať. Slov. Lipa,
Dbš. Sl. pov. I. 231., Hol. 380.

Rážďať, strahlen, glänzen. Tam na ko-
zube rážďa. Slov. Dbš. Obyč. 37.

Raždie, n. = roždí. Slov. Ssk.

Ráždina, y, f. = rážďa. Slov. Zátur.

Ražebný náklad = ražebné. Nz.

Ražeň, žně, m. = rožeň. My držíme r.,
cudzí jedia pečienku. Slov. ZObz. XXI. 113.

Ražení štol. NA. IV. 134.

Ražený. R stříbro, zlato, gemünzt, Us.
Lpř. — kde. Šachta v hornině r-ná. NA.
IV. 140 — proč. Medajle r-ná k oslavě
něčí. Mus. 1880. 391.

Rážeti, vz Raziti.

Rážkonoš, e, m. = rážkonošec, Kugel-
flechte, f., rostl. Cf. Rážek. Vz Rstp. 1842.

Rážkonošovitý. R. rostliny, sphaero-
phorei. Vz Rstp. 1842.

Rážlivý = řeřavý. R. uhlí. Mor. Vhl.

Ražno = ražně. R. čísti. Dch. Také mor.
Brt. D. 260.

Ražný = režný. R. múka, Kornmehl, n,
Slov. Zátur. Cf. Raž.