564

aushaken. U hasičů. Jdr. exc. S ř-ku str-
čiti. Let. 433. Dělá si řebříček do nebe
(činí dobrodiní). ČT. Tkč. Hádanka. Mám
taký rebrík, čo do neba dočiahne (dým).
Slov. Rr. MBš. — Ř. řada čárek za pivo.
Má v hospodě ř. Má už hodný ř. Us. Tkč
— Ř. u vozu = řebřina. — Ř. = skřipec.
To mluviti chci, bych se na ř. dostati měl.
Wtr. exc. — Ř. = jesle. Je sucho, nebude
co dáti za r. Us. Tkč. — R. = dáseň. Dáti
za ř. (vložiti bago t. j. tabákový cumel za
dáseň); Má za žebříkem (žvýká bago).
U Slavkovic. Knrz — Ř. v botan , mille-
folium. Byl. 15. stol Cf. Rstp. 896., Rosc.
129., Schd. II. 282., Mllr. 8.

Řebříkovitý, leiterartig. LObz. XVII.
13.

Řebříkový, Leiter-. Ř. hák, Khl., příčka,
skoba, šachta, věšák. Hř.

Řebřina u vozu má bidla a mečíky, ně-
kdy z předu nosy. Tkč. Ě. má dvě grefiny,
mezi nimiž jsou meče. Ř-ny spínají se v předu
i v zadu glamem či rozponem. Lušně (lišně)
připevňují se k hořejší části grefin hašpami
n. řetízky. Dobytek jako ž-ny (hubený).
Čce. Tkč. — Ř-ny = řebřinový vůz. Jeli
v ž-nách. Us. Tkč. Strojili hubu do řebřin
a odjeli v prknech (v korbě = dělali si ve-
liké naděje, ale sklaplo jim). U Kr. Hrad.
Kšť. — Ř. = veliká, neobratná ženská. To
je ž.! U Kr Hrad. Kšť. U Jižné. Vrů.

Řebřiňák, u, m. = řebřinový vůz (s dlou-
hými řebřinami; fasuněk či vůz fasuňkový
má krátké řebřiny). Tkč., Rgl.

Rebrinie, n., polypodium mas, Němc.,
Bartol.; mochna, husie mydlo, strieborník,
potentilla anserina. ZObz. XXI. 266.

Řebřinka, y, f., alicularia scalaris, Leiter-
moos, n. Posp. — R = žena (žertem). Slov.
Rr. Sb.

Řebřinovec, vce, m. = řebřiňák. Kos.

Řebro. Cf. List. fil. 1878. 207., Mkl. Etym.
274. a. Ž. krční, Hals-, nepravé, costa spu-
ria, pravé, c. vera, volné, c. fluctuans. Ktt.
exc. Ako za jedno rebro viseť ako za oboje
(vše jedno). Slov. Zátur. Vyjal žebro z boku
jeho. Sš. P. 38. Budú ti rebra lámati. Sl.
ps. Šf. II. 136. Za rebra si nabral (byl bit).
Slov. Mt. sl. I. 98. Ten koník blejská že
brama (je hubený), ale dobře tahá. Us. Kšť.
Raději chci za ž. viseti, než bych si ho
vzala. Sk. Nemá pod ž. (co jísti). Us. Kšá.
Vzal ho pod ž. (dal mu štulec). Žebra by
mu spočítal (je hubený). Us. Tkč. — Žebra =
čásť zvířete, die Wand. Škd. - Ř. listů =
každá podélná čárkovitá žebrovitá vyvý-
šenina zvl. na listech a plodech. Čl. Kv.
XXX. Cf. Rst. 527., Kk. 26., 196., Schd II
190., 324., Žebro. Ř listní, Blattrippe, f. Šp.
— Ř. klenební. Zpr. arch. VII. 75.. NA. I
50. Ř. lodí. čsk. Ř. mostní, Jochband, n.
Nz. Ř. koše, nůše. Us. Ř. okenní (v chrámu).
Zl. Praha. Ř., die Windsprosse, -scheide
beim Windrad. Nz. Plát u lopaty bývá
po délce sesilen žebrem. Šand II. 46. —
Ř. = krkoška, krátká dřevěná ohnutá trou-
bel valašská (z jalovcového dřeva). Us.
Džl., Rgl., Jrsk., Tkč.

Řebrobránicový, phrenicocostalis.
Řebrohrudní, costosternalis. Nz. lk. Ř.
klouby.

Řebroklíčkový, costoclavicularis. Nz. lk.

Řebromečovitý, costoxiphoideus. Nz. lk.

Řebroobratlový, costovertebralis. Nz
lk. Ř. klouby.

Řebropříčný, costotransversalis. Nz. lk.
Ř. klouby.

Řebrotrnový, costospinalis Nz lk.

Řebrovatěti, žebrovatěti = hubeněti. Čce.
Tkč.

Rebrovec, vce, m. = řebřiňák. Slov.
Zátur.

Řebrovní, vz Žebrovní.

Řebrový, Rippen-. Ř. hrb. Nz lk

-řebrý, vz -žebrý.

Řebýrko, vz Řebro.

Rec = rci, sage. Rec, nevesta si či panna ?
Slov. Phľd. V. 61. (III. 3. 212 ).

Recar, u, m. = jablko. Mor. Brt.

Recense o knihách hl. čes. Vz Ukaz.
80.94.

Recepce, e, f., z lat., Reception, f. R.
římského práva (přijetí ho v 15. a 16. stol.).
Exc.

Recess, u, m. = ústupek, zvl. od smlouvy.
Rk. Sl.

Řeci = řku. U Místka. Škd. Vz Říci.

Recidiva, y, f Vz Slov. zdrav. 328.

Recipient vývěvy. Cf. Schd. I rejstř.

Reciprokalní či sdružený determinant.
Zh. 20.

Reciproký. R. spirala parabolická. Vnč.
74

Recitat, u, m. R. hudební. Dk.

Recitativo secco. Cf. Mlt. 91.

Řecko. Cf. Rk. Sl.

Řeckoobřadní chrám. Koll. IV. 65.

Řecký. R. seno, cf. Rstp 360, Mllr. 107.,
máta, víno. Cf. Mllr. 104., 99

Recontra, vz Rekontra.

Reconvalescence, e, f. = pozdravování
se z nemoci.

Reconvalescent, vz Rekonvalescent.

Recordace. Nastupování úřadu oslavo
váno mimo to zpěvem a hudbou. Žáci za
to dostávali r-ci (20 gr.). Orth. Nástin dějin
jindřichohrad. I. 34.

Recť = říci.

Recta via, lat., rovnou cestou, přímo.

Recte = rcete Vz Říci. Slov. Phľd. V.
52.

Rectocele = vychlípení se konečníku.
Vz Slov zdrav. 329.

Řeč = mluva. Řeč matčina nejlíbeznější.
Hkš. Mezi řečí prohodil. Nz. O tom práve
ide reč. Slov. Ht. Sl. ml. 175. Kde sú lidé,
tam je ř., kde sú ženské, ešte věč. Val.
Vck. Ř. skonati Št. Kn. š. 150. Pak mezi
jinou řečí odpoviedá řka. Ib. 67. Ř. o ně-
čem pozdvihnouti. Ib. 45. Mluví, aby ř. ne-
stála. Šml. A mnoho o tom bylo řeči. Chči
608. Do řeči se dáti. Har. Nestojí to ani
za ř. Hnšk. V řeči se másti, zajíkati; V řeč.