Předchozí (567)  Strana:568  Další (569) |
|
|||
568
|
|||
|
|||
Řechot, u, m. = veliký smích. Us. Tkč.
Řechota, řechotka, y, f. = řehtačka. Mor.
Brt. Dt 300., Brt. D 142. Řechotati = řehotati. Mor. Pk. Ps. 7.
Řechotka, y, f. = řehtačka. Mor. Vck.
Řechotník, u, m., vz Řehtačka.
Rechtorka, y, f. = rektorka, učitelka.
Slov. Bern. Rechtorství = rektorství. Bern.
Řěchu rytieři, dixerunt. Mus. 1887. 225.
Řechýňati = mnoho a rychle mluviti,
klábositi, vaditi se. Val. Brt. Cf. Rehýňať. Reicheusteinský. R. hory. Vz Osv. 1885.
205. Reichert, a, m. — R. Václ., dr. a ma-
gistr. rada v Praze. Vz Tf. H. 1. 184., Rk. Sl., S. N. Reichl, a, m. — R. Vinc. Jg. H. 1. 618.
Reichscech, u, m. R. hrnčířů, tesařů a
zedníků. Melichar. Monogr. Unoště. 34. Reichsdorf u Přísečnice. Proč si tam
dali dělať živého spasitele? Vz Sbtk. Krat. h. 84. Reil, a, m. — R. Alb., kněz. Jg. H. 1.
618. Reiner Václ. Slavín II. 203.
Reinsberg Jos., dr. a prof. lékař. fakulty
české university. Reismann † 1728. Jg. H. l. 618., Jir. Ruk. II. 168.
Reisová, é, f. — R. Marie. Bačk. Př. 17.
Reit, u, m. = ryt, mařena, rostl. Vz Mllr.
90. Reitinger, gra, m. — R. Petr, nar. 1806.,
učitel. Vz Jg. H. 1. 618. Rej světa, tonů, představ, Vrch., žití,
plamenů, vln, Kk., mraků, Osv., květný (květin), Čch., Bludiček, duchů. Us. Pdl. Divoký r. duchů. Ntr. VI. 81. Rejčart = úrok z úroků. V 16. stol.
Wtr. Obr. 180. Vz Ryčart. Rejčena, y, f. = rejka, rejkuša, bledo-
červená kráva Na mor. Kopan. Brt.. Rejčný = řiečný. Ž. wit. 249.
Rejd. Vzal do rejdu = rychle vůz otočil
Č. T. Tkč. Rejda, y, f. Těsto tuhé jako r. U Ro-
nova. Rgl. Rejdění. Vz Rejditi. Po čas r. v těch
stranách Němců. Šf. Strž. II. 395. Rejdiště. Universita stala se v 15. stol.
r-štěm hádek náboženských. Mus. 1880 476. — R. v Praze = za křížovn. klášterem Vz Národ. listy 1885. č. 22. Rejdivý ples. Čch. Sl. R. výtrusy řas.
Hg. 193, SP. II. 99. Rejdna = běhna ženská. Čce. Tkč., Ft.
Rejduouti si = podováděti si. Cf. Rej
diti. Rejdný, geschickt. U Humpol. Krjk.
Rejdovák, u, m. = silný hřeb, okolo
něhož se přední kola i s nápravou otáčejí. NA. IV. 153. Rejdování vozem, lodí, pluhem. Us. Pdl.
Rejdovati za muziky v kole (tančiti).
Us. — kde s čím. Ona že prý v domě se vším rejduje (vše řídí). Sk. Črty. 7. Rejdovný, lenkbar. Rk.
|
Rejent, a, m. R. na Litvi správce kan-
celláře a písař výroků. Kká. Td. 372. Rejestrůjce, e, m., Anordner des Chor-
tanzes. Lpř. Rejevůdce, e, m, Reigenführer. Lpř.
Rejfina, y, f., rejfink, u, m., Schwung-
báum, m. Rk. Rejhan = veliký neohrabaný člověk. U Kr.
Hrad. Kšť. Rejhanec, nce, m. = čára někde vyrytá.
Cf Rýha. Tkč. Rej holiti = hubovati. Nár. listy.
Rejiště, ě, n., der Tanzplatz. Lpř.
Rejiti, sich tummeln, hüpfen, tanzen. Rej,
sluníčko, rej, hory doly krej. Pís. Arch f. slav. Philol. VII. 4. 635. Rejka řebříková = mečík, Leiterlatte,
f. Sl. les. — R., vz Rejčena (dod.). Rejkavý = sivý. R. vůl. V Podluží.
Brt. D. 260. Rejko, a, m. = bledočervený vůl. Mor.
Brt. Rejky, pl., m., míst. jm. u Ohrozimě. Pk.
Rejna, y, f., z Rinne = žlábek. U So-
běsl. Šb. Dial. = R. = Regina. Sdl. Hr. VII. 286 Rejnčík, u, m., rheinischer Gulden. Rk.
Rejnek, nka, m., Rheinvogel, m. Mz.
v List. fil. XVI. 179. Rejnička, y, f. = uzká ulička. U Nové
Kdýně. Rgl. Rejniti, wühlen. Dch.
Rejnok ryba. Cf. Brm. III. 3. 404.-407.
Rejovník, a, m., Reigentänzer, m. Lpř.
Rejpucl, u, m. = točenka, pečivo z žitné
mouky. Menší chléb z válcovitého kusu těsta s konci dovnitř stočenými. Na Plzeň. Brtv. U Slaného. Fč. 1. Rejsek jest prý jedovatý a kravám
vemena užírá. Us. Rejsniti = nectnou hubou se otírati, po
někom se voziti, někomu na cti utrhati a p. On po mně rejsní. Cf. Rejsna. U Pard. Jbl. Čce. Tkč., Rgl Rejsovati = na barvených vejcích nožem
ozdoby vyškrabovati. Us. Nov., Rgl. Rejstr, u, m. = rejstřík Kom. L.
Rejstříkovati = rozličných rejstříkův
u varhan n. u harmonia užívati. Us. Pdl. Rejstříkový, Register-. R účet, Šp.,
mechanismus. Rejstrovati = registrovati, ins Register
eintragen. Soud. kn. opav. Rejší, vz Rád.
Rejšina, y, f, Schlaglineal, n. Rgl.
Rejska, y, f. = pěšinka ve vlasech. ČT.
Tkč. Rejšpanky, pl., f. = tříska. U Richm-
burka. Dřk. Rejt Cf. Mkl. Etym. 282.
Rejtar, vz Rejthar. O jeho ozbrojení vz
ve Sbor. hist IV. 273. Rejvančiti = po světnici popocházeti.
Rgl. Rek. Cf. lat. rex, celt. rix, gojt. reiks. Šf.
Strž. I. 73. — R. = psí jm. Škd., Vlchř. 1. Řek. Kmen řek tvarem řeknúť — řeknuł
přestupuje do třídy II. Jenom na Opav. vyskytuje se řec, řeku, řek — řekla, řeka (přech.). Brt. D. |
||
|
|||
Předchozí (567)  Strana:568  Další (569) |