568

Řechot, u, m. = veliký smích. Us. Tkč.

Řechota, řechotka, y, f. = řehtačka. Mor.
Brt. Dt 300., Brt. D 142.

Řechotati = řehotati. Mor. Pk. Ps. 7.

Řechotka, y, f. = řehtačka. Mor. Vck.

Řechotník, u, m., vz Řehtačka.

Rechtorka, y, f. = rektorka, učitelka.
Slov. Bern.

Rechtorství = rektorství. Bern.

Řěchu rytieři, dixerunt. Mus. 1887. 225.

Řechýňati = mnoho a rychle mluviti,
klábositi, vaditi se. Val. Brt. Cf. Rehýňať.

Reicheusteinský. R. hory. Vz Osv. 1885.
205.

Reichert, a, m. — R. Václ., dr. a ma-
gistr. rada v Praze. Vz Tf. H. 1. 184., Rk.
Sl., S. N.

Reichl, a, m. — R. Vinc. Jg. H. 1. 618.

Reichscech, u, m. R. hrnčířů, tesařů a
zedníků. Melichar. Monogr. Unoště. 34.

Reichsdorf u Přísečnice. Proč si tam
dali dělať živého spasitele? Vz Sbtk. Krat.
h. 84.

Reil, a, m. — R. Alb., kněz. Jg. H. 1.
618.

Reiner Václ. Slavín II. 203.

Reinsberg Jos., dr. a prof. lékař. fakulty
české university.

Reismann † 1728. Jg. H. l. 618., Jir. Ruk. II. 168.

Reisová, é, f. — R. Marie. Bačk. Př. 17.

Reit, u, m. = ryt, mařena, rostl. Vz Mllr.
90.

Reitinger, gra, m. — R. Petr, nar. 1806.,
učitel. Vz Jg. H. 1. 618.

Rej světa, tonů, představ, Vrch., žití,
plamenů, vln, Kk., mraků, Osv., květný
(květin), Čch., Bludiček, duchů. Us. Pdl.
Divoký r. duchů. Ntr. VI. 81.

Rejčart = úrok z úroků. V 16. stol.
Wtr. Obr. 180. Vz Ryčart.

Rejčena, y, f. = rejka, rejkuša, bledo-
červená kráva Na mor. Kopan. Brt..

Rejčný = řiečný. Ž. wit. 249.

Rejd. Vzal do rejdu = rychle vůz otočil
Č. T. Tkč.

Rejda, y, f. Těsto tuhé jako r. U Ro-
nova. Rgl.

Rejdění. Vz Rejditi. Po čas r. v těch
stranách Němců. Šf. Strž. II. 395.

Rejdiště. Universita stala se v 15. stol.
r-štěm hádek náboženských. Mus. 1880
476. — R. v Praze = za křížovn. klášterem
Vz Národ. listy 1885. č. 22.

Rejdivý ples. Čch. Sl. R. výtrusy řas.
Hg. 193, SP. II. 99.

Rejdna = běhna ženská. Čce. Tkč., Ft.

Rejduouti si = podováděti si. Cf. Rej
diti.

Rejdný, geschickt. U Humpol. Krjk.

Rejdovák, u, m. = silný hřeb, okolo
něhož se přední kola i s nápravou otáčejí.
NA. IV. 153.

Rejdování vozem, lodí, pluhem. Us. Pdl.

Rejdovati za muziky v kole (tančiti).
Us. — kde s čím. Ona že prý v domě se
vším rejduje (vše řídí). Sk. Črty. 7.

Rejdovný, lenkbar. Rk.

Rejent, a, m. R. na Litvi správce kan-
celláře a písař výroků. Kká. Td. 372.

Rejestrůjce, e, m., Anordner des Chor-
tanzes. Lpř.

Rejevůdce, e, m, Reigenführer. Lpř.

Rejfina, y, f., rejfink, u, m., Schwung-
báum, m. Rk.

Rejhan = veliký neohrabaný člověk. U Kr.
Hrad. Kšť.

Rejhanec, nce, m. = čára někde vyrytá.
Cf Rýha. Tkč.

Rej holiti = hubovati. Nár. listy.

Rejiště, ě, n., der Tanzplatz. Lpř.

Rejiti, sich tummeln, hüpfen, tanzen. Rej,
sluníčko, rej, hory doly krej. Pís. Arch f.
slav. Philol. VII. 4. 635.

Rejka řebříková = mečík, Leiterlatte,
f. Sl. les. — R., vz Rejčena (dod.).

Rejkavý = sivý. R. vůl. V Podluží.
Brt. D. 260.

Rejko, a, m. = bledočervený vůl. Mor.
Brt.

Rejky, pl., m., míst. jm. u Ohrozimě. Pk.

Rejna, y, f., z Rinne = žlábek. U So-
běsl. Šb. Dial. = R. = Regina. Sdl. Hr.
VII. 286

Rejnčík, u, m., rheinischer Gulden. Rk.

Rejnek, nka, m., Rheinvogel, m. Mz.
v List. fil. XVI. 179.

Rejnička, y, f. = uzká ulička. U Nové
Kdýně. Rgl.

Rejniti, wühlen. Dch.

Rejnok ryba. Cf. Brm. III. 3. 404.-407.

Rejovník, a, m., Reigentänzer, m. Lpř.

Rejpucl, u, m. = točenka, pečivo z žitné
mouky. Menší chléb z válcovitého kusu
těsta s konci dovnitř stočenými. Na Plzeň.
Brtv. U Slaného. Fč.

1. Rejsek jest prý jedovatý a kravám
vemena užírá. Us.

Rejsniti = nectnou hubou se otírati, po
někom se voziti, někomu na cti utrhati a p.
On po mně rejsní. Cf. Rejsna. U Pard. Jbl.
Čce. Tkč., Rgl

Rejsovati = na barvených vejcích nožem
ozdoby vyškrabovati. Us. Nov., Rgl.

Rejstr, u, m. = rejstřík Kom. L.

Rejstříkovati = rozličných rejstříkův
u varhan n. u harmonia užívati. Us. Pdl.

Rejstříkový, Register-. R účet, Šp.,
mechanismus.

Rejstrovati = registrovati, ins Register
eintragen. Soud. kn. opav.

Rejší, vz Rád.

Rejšina, y, f, Schlaglineal, n. Rgl.

Rejska, y, f. = pěšinka ve vlasech. ČT.
Tkč.

Rejšpanky, pl., f. = tříska. U Richm-
burka. Dřk.

Rejt Cf. Mkl. Etym. 282.

Rejtar, vz Rejthar. O jeho ozbrojení vz
ve Sbor. hist IV. 273.

Rejvančiti = po světnici popocházeti.
Rgl.

Rek. Cf. lat. rex, celt. rix, gojt. reiks. Šf.
Strž. I. 73. — R. = psí jm. Škd., Vlchř.

1. Řek. Kmen řek tvarem řeknúť — řeknuł
přestupuje do třídy II. Jenom na Opav.
vyskytuje se řec, řeku, řek — řekla, řeka
(přech.). Brt. D.