569

2. Řek, a, m. Vychovávání mládeže a ro-
dinné poměry starých Řeků. Vz Sborn.
učitel. 1859 92. nn. Ř. sjednocený, uniirt,
nesjednocený. Šd.

1. Řeka = řka. Slez. Šd. Vz Řek (kmen),
dod.

2. Řeka, y, f. Vz List. fil. 1878. 207..
Mkl. Etym. 277. Cf. slovan. rěju (teku), čes.
řinu se. Šf. III. 482. Ř. vedlejší na Ostrav.
odnoha. Ř. tichá, prudká, mělká, hluboká,
úzká, široká, křivá, dlouhá, krátká, domácí
atd.; řeka se dme, padá, opadává, chytá
(zamrzá), drží (led), pouští (led), hradí se
(jezem, koly), trhá se, rozlévá se, přelévá
se, zaplavuje, pění se, stoupá, klesá, zanáší
se, vymílá se; ř. trhá, béře, odnáší, dělá
kusy (roste), kouří, ucpává se: Mlýn na
řece; Vody jako v řece (dost); Krajánkové
cestují po řekách a po potocích; Němý
jako ř ; Ř. jednomu bere a druhému dává.
Us. Tkč. Velké řeky ticho plynou, malé
s šumem běží. Us. Bž., Hkš. — Hádanka:

1. Rostu během. — 2. Široká, dlouhá, kam
se bramboráš? Často stříhaná, čemu se mne
ptáš? (Řeka — louka). Brt. Dt. 147., 157

Rekan, u, m. = část tkadlcovského stavu.
Mor. Knrz.

Reklík, u, m. = pečivo. V Domažl. Rgl.
— R. = oděv. Všecko se mi páčí pri Pa-
ludzanovi, čižmy s ostrohami, r. kartunový.
Koll. Zp. II. 380.

Řeklý. Bylo řeklé = řeklo se. Brt. D.

Řekňa. Tak řekňa = tak řka. Mor. Rgl.

Řekobažnosť, i, f., Vorliebe für das
Griechische. Koll. St. 659.

Řekobažný, Vorliebe für das Griechische
habend. Koll. St. 540.

Rekognice. Cf. Zř. zem. Jir. 472., 698.

Rekommandační poplatek, Recomman-
dations-. Pdl.

Rekommandovaně list poslati. Us. Pdl.

Rekommandovaný = doporučený, re-
commandirt. R. list. Us. Pdl.

Řekomyš, Schweifbiber, m. Cf. Brm. I.

2. 466 , Frč. 387.
Rekonstruovati, z lat. = opětně zříditi,

reconstruiren Us. Pdl.

Rekopulace smíšeného manželství. Šrů-
tek.

Rekordace, e, f., z lat. = příležitostní
dar rodičův učitelům dávaný. Sedláček Děj
Čáslavě 166.

Řekošálenec, nce, m.. Liebhaber der
Griechen. Koll. St. 53.

Řekošálenský, das Griechische bevor-
zugend. Koll. St. 52.

Řekoušek, ška, m. Hadrianus císař pro
jazyk řecký Ř-škem nazýván. Ješín k Dal.

Řeková, é, f. = cesta a role v Pusté
Polomi. Šd.

Rekovitý, heldenartig. — R. = rekovský.
R. hruď. Kká. K sl. j. 61.

Rekovný, vz Rekovský. R. píseň, boj,
Kká., síla, Osv., duch, Šmb., zápas Pdl.

Rekrut, u, m. = čes. tanec. Škd.

Rekrutačka, y, f. = rekrutýrka. Slov.
N. Hlsk. II. 207.

Rektascense, e, f., z lat. R. (výstup)
Hvězdy. Stč. Zem. 79.

Rektifikovaný, rectificirt, geläutert. R.
líh. Us. Pdl.

Rektorat, u, m. = úřad rektorův, Recto-
rat, n. R. techniky, university.

Rektoris, a, m. — R. Jiří, 1632-1690.,
jesuita. Cf. Jg. H 1.618., Jir. Ruk. II. 168.

Rektůrek, rka, m — R. Hugo, prae-
monstrat, † 1758. Vz Jir. Ruk. II. 168.

Řeku, vz Rek (kmen; dod.). Ř. se často
do řeči vplítá. Dyby ho, řeku, byl znal,
nebyl by mu, řeku, požčal peněz. V Pod-
luží. Brt.

Rekurrentní vzorec. Stč. Dif. 36.

Rekursní, Recurs-. R. prosba, stolice,
Sl. les, lhůta. Us. Pdl.

Rekvisity, pl., f. = náčiní, Requisiten.
Pohřební r. opatřiti. Vs. Tkč.

Rekvisitní vůz (na rekvisity). NA. III.
101.

Relace. Cf. Vš. 183., 184., Zř. zem. Jir.
473., 698. R-cí ke dskám podlé zvyklosti
učiniti. Bart. 129.

Relata refero, lat. = povídám, co mi
bylo pověděno.

Relativní, -ný, relativ. R. výška tonu,
pojem o tvrdosti, pevnosť, váha, hustota,
Mj., soustava měr, pohyb, ZČ., stáří vrstev
zemských, vlhkosť vzdušní, Stč., počet oby-
vatelstva. Kzl.

Relativnosť, i, f. R. pojmu o tvrdosti.

Relator. Cf. Vš. 465., Zříz. zem. Jir.
472.

Rels, u, m. Důlní r., Grubeneisenbahn
maschine. Hř.

Réma, y, f. = rýma. U Místka. Škd. Cf.
Mkl. Etym. 283. Proti rémě. Jord.

Remca, die Bača, m. = kdo remcá. U Ne-
poměřic. Rč.

Remcati = marně tlachati, reptati. U Ne-
poměřic, Rč., u Košice. Brnt — Vchř.

Remcavý = kdo rád remcá. U Nepomě-
řie. Rč.

Řemdih. V MV. pravá glossa. Pa. 23.
Cf. Mkl. Etym. 275.

Řemdiha, y, f. = řemdih. Vký.

Řemdihák, u, m., nauclea, Morgenstern,
m., Rostl. Vz Rstp. 791.

Remedium či tolerance = minimalní a
maximalní odchylka od zákonného zrna
i stříže mincovnám povolená. Kzl. 151.

Řeměj, e, m. = Remigius. Kld. Rok VI.

20., Šd.

Řemejček, čku, m. = řemínek. Nov.

Řemen. Cf. List. fil. 1878 207, Mkl.
Etym. 275. Ř. anglický, bavlněný, článkový,
drátěný, francouzský, jádrový, konopný, ko-
žený, metací, Schlag-, na knihy, opasní,
Leib-, ručniční, Gewehr-, strojní, strojový,
u jha, Joch-. Us. Wld , Čsk., Šp. Poutko na
ř., Riemenbiegel, m. Čsk. Řemeny čépky
vázati. Št Kn. š. 163. Pevný jako ř.; Sta-
huje ř. (má hlad); Popouští ř. (najedl se).
Us. Tkč. Každý chce ř. z té kůže míti.
1544. Sud., Výb. II. 1205. Vzav za řemen,
neprav, že nepeven. Bž. exc. — Ř. jelení
(kořen jelení), rostl.