Předchozí (569)  Strana:570  Další (571) |
|
|||
570
|
|||
|
|||
Řemeňák, u, m. = řemenný bič. Na
Hané. Bkř. Řemenatka, y, f, rostl. Rgl. — Ř., li
gula, škulovec. Vz Frč. 63. Řemenice = useň na řemeny, Riemen-
leder, m. Šp. — R. = kotouč na řemen, Riemenscheibe, í. Vz Včř. Z. II. 17. Řeménkář, řemínkář, e, m. = kdo dělá
řemeny; ras. Tkč. Remesielce, n. = řemesélko. Slov. Ht.
Sl. ml. 237. Řeměslík, a, m. = řemeslník. Leg. Mnč.
R. 27. Řemeslnice, e, f. Mz. v List. fil. XVI.
180. Řemeslnický. Ř. malíř (s příhanou), NA.,
práce. Vz Sdl. Hr. III. 204. Ř. strava (silná). Tkč. Ř. korouhve. Bart. 188. Řemeslník. Cf. Sdl. Hr. I. 42.-43., Cor.
jur. IV. 3. 2. 439., 440., Er. P. 387., Mz. v List. filol. XVI, 180, Wtr. Obr. 71. Ře- meslník — zlatá babka, keď neteče, aspoň kvapká. Slov. Orl. IX. 247. — Hra na ře- meslníky, vz: Brt. L. N. 1. 62., Mtc. 1879. 168., Km. 1887. 311., Brt. Dt. 191. Řemeslniti, operari. Nepravidlnosti ř.
Ž. wit. 57. 3. Řemeslnosť. Mz. v List. fil. XVI. 180.
Řemeslný = umělý. Mz. v List. fil. XVI.
180. To je ř. práce, Meisterstück. Bdl. Ř. básnictví (naproti samorodému, národnímu). Šf. III. 341. — Ř., Handwerks-. Ř. zruč- nosť, Schlz., výroba, Osv., živnosť. Bart. 169. Ř-ným během něčím se obírati (jako řemeslem). Bart. 169. Řemeslo. Cf. List. fil. 1878. 207., Mkl.
Etym. 275., Mz. v List. fil. XVI. 179. — Ř, Handwerk, n. Cf. Ukaz. 64., Št. Kn. š. 7. Ř čisté, krvavé, nuzné, smradlavé, umouněné, usmolené, zlodějské (jímž řemeslník přichází na mizinu; Je od ř-sla, je z ř-sla (našinec); Mistr všech ř-sel; Zlaté ř. (dobré); Ř. je ř. (dobré živobytí); S ř-sla sběhnouti; Ne- pleť se mi do ř-sla. Us. Tkč. Dobrýť jest každý stav i každé ř., kdyžby právě je vedli. Št. Kn. š. 143. Sedmerácké ř. sklá- dalo se z ř-sel: kovářského, kolářského, zámečnického a ručničkářského, bečvář- ského, hrnčířského, truhlářského a caňkář- ského. Dějiny Semil 44. Nejlepší ř. vod meze k mezi (orba). Us. Brt. čo viac re- mesiel, to väčšia psota. Slov. Orl. IX. 246. — Ř. = dílo. Kamen hrobem se učinil, jakžto by lidským řemeslem byl učiněn. Pass. mus. 354. Ř. pósobiti, činiti, dělati. Št. Kn. š. 172., 169. Ř. ukázati lépe než: mistrovský kus udělati. Hk. Mistrovským synům zdejším ani těm, jižto by sobě mi- strovské dcery a vdovy za manželky po- jímali, ř-sla ukazovati potřebí nebude. Pk. Npj. 58. — Ř-sla = pořádky. Vyšli proti králi Pražané se všemi ř-sly a měštany. Let. 111. — Ř = nástroj. Tvoji bohové lidskými řemesly sú děláni. Pass. mus. 362. — Ř. = hra v karty. Hráti ř. Us. Rgl. Řemeslozpyt, u, m. = řemesloznalství.
Šp. |
Řemeslozpytný = technologický, techno-
logisch. Šp. Řemesníček, čka, m., zdrobn. řemeslník.
Nech je třeba metlaříček, jenom když je ř. Us. Brt. Řemesník, a, m. = řemeslník. Slov. Hol.
115. Remessa, rimissa, y, f. = zásylka (pe-
něz, směnek). Skř. Remeš, mše, m., Meisterstück, n. Mor.,
slov. a chorvát. Rr. Sb., Šd. Remešský. R. evangelium. Cf. Jir. Ruk.
II. 168., Ukaz. 64, Pyp. K. II. 282., 283., 389. Řemíček, čku, m. = řemínek. Slez. Šd.
Řemínek, nku, m., vz Řemen.
Remingtonka, y, f. = ručnice od Re-
mingtona zhotovená. Remisa, y, f. = kolna. Zpr. arch.
Remiš. Cf. Mkl. Etym. 275.
Řemitrubka, y, f. = robitrubka. Prk.
Remlík, u, m. = trám nad podlahu
mlýnskou vyčnívající. Vz KP. V. 6l2. Remlovati, vz Ramlovati.
Rémování. Krnd. 184. a.
Remsati = remtati. — U Kr. Hrad. Kšť.
— R. = hubovati, bručeti. Ib. Kšť. Remtiti = drkotati jazykem. Brt. D. 261.
Remundovati koně = cvičiti. Koll. Zp.
II. 446. Řemýk. Cf. List. fil. 1878. 207.
Remzati. Mz. v List. fil. XVI. 181.
Remzenie, n., das Plaudern. Slov. Šd.
Ren, a, m. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.
Renař. Cf. Brm. I. 3. 122.
Renazzit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
15 Renčák, u, m. = rejnčík (dod.). Rk.
Renčík, u, m. = renčák. Neud.
Renčník, u, m. = renčák. ČT. Tkč., Rgl.
Řenčov. V 16. stol. Řevničov. Wtr. Obr.
57. Renda, y, f. = běhna U N. Kdýně. Rgl.
Renditi = rejditi, běhati. U N. Kdýně.
Rgl. Rendl, a, m. — R. z Ušavy Albr., král.
prokurator atd. † 1522. Vz Jir. Ruk. II. 169.—176., Šb. Dj. ř. 282., Rk. Sl. Rendlík. Vlasy dle rendlíku přistřižené
(= špatně). Rgl., Němc. D. č, Kv. 1869. 14. Točí se jako v r-ku (nemotorně); Nesu něco na r-ček (chutného); Vejce na r-ku (smažené); Stromy, zemáky sázejí se do r-ku (v řadách). ČT. Tkč. Hádanka: Štve- ran shodil trojana a dvojan pobil štverana (kočka— rendlík — hospodyň). Brt. Dt.159. Renetta, vz Rstp. 519.
Renger, gra, m. — R. Kar., docent na
univer. praž., nar. 1842. Vz Tf. H. 1. 193., Šb. Dj. ř. 282., Sbn. 720., 730. Rennert, a, m. — R. Václ., nar. 1802.,
kněz. Jg. H. l. 618. Reno, a, n. = renommée. Dělá to pro r.;
Ma r. U Kr. Hrad. Kšť. I jinde. Rgl. Renommovanosť, i, f., Renommée, n. Kzl.
211. Renovace = schůze a pití mistrů na
společné útraty cechu. U Místka. Škd. |
||
|
|||
Předchozí (569)  Strana:570  Další (571) |