570

Řemeňák, u, m. = řemenný bič. Na
Hané. Bkř.

Řemenatka, y, f, rostl. Rgl. — Ř., li
gula, škulovec. Vz Frč. 63.

Řemenice = useň na řemeny, Riemen-
leder, m. Šp. — R. = kotouč na řemen,
Riemenscheibe, í. Vz Včř. Z. II. 17.

Řeménkář, řemínkář, e, m. = kdo dělá
řemeny; ras. Tkč.

Remesielce, n. = řemesélko. Slov. Ht.
Sl. ml. 237.

Řeměslík, a, m. = řemeslník. Leg. Mnč.
R. 27.

Řemeslnice, e, f. Mz. v List. fil. XVI.
180.

Řemeslnický. Ř. malíř (s příhanou), NA.,
práce. Vz Sdl. Hr. III. 204. Ř. strava (silná).
Tkč. Ř. korouhve. Bart. 188.

Řemeslník. Cf. Sdl. Hr. I. 42.-43., Cor.
jur. IV. 3. 2. 439., 440., Er. P. 387., Mz.
v List. filol. XVI, 180, Wtr. Obr. 71. Ře-
meslník — zlatá babka, keď neteče, aspoň
kvapká. Slov. Orl. IX. 247. — Hra na ře-
meslníky, vz: Brt. L. N. 1. 62., Mtc. 1879.
168., Km. 1887. 311., Brt. Dt. 191.

Řemeslniti, operari. Nepravidlnosti ř.
Ž. wit. 57. 3.

Řemeslnosť. Mz. v List. fil. XVI. 180.

Řemeslný = umělý. Mz. v List. fil. XVI.
180. To je ř. práce, Meisterstück. Bdl. Ř.
básnictví (naproti samorodému, národnímu).
Šf. III. 341. — Ř., Handwerks-. Ř. zruč-
nosť, Schlz., výroba, Osv., živnosť. Bart.
169. Ř-ným během něčím se obírati (jako
řemeslem). Bart. 169.

Řemeslo. Cf. List. fil. 1878. 207., Mkl.
Etym. 275., Mz. v List. fil. XVI. 179. — Ř,
Handwerk, n. Cf. Ukaz. 64., Št. Kn. š. 7. Ř
čisté, krvavé, nuzné, smradlavé, umouněné,
usmolené, zlodějské (jímž řemeslník přichází
na mizinu; Je od ř-sla, je z ř-sla (našinec);
Mistr všech ř-sel; Zlaté ř. (dobré); Ř. je
ř. (dobré živobytí); S ř-sla sběhnouti; Ne-
pleť se mi do ř-sla. Us. Tkč. Dobrýť jest
každý stav i každé ř., kdyžby právě je
vedli. Št. Kn. š. 143. Sedmerácké ř. sklá-
dalo se z ř-sel: kovářského, kolářského,
zámečnického a ručničkářského, bečvář-
ského, hrnčířského, truhlářského a caňkář-
ského. Dějiny Semil 44. Nejlepší ř. vod
meze k mezi (orba). Us. Brt. čo viac re-
mesiel, to väčšia psota. Slov. Orl. IX. 246.
— Ř. = dílo. Kamen hrobem se učinil,
jakžto by lidským řemeslem byl učiněn.
Pass. mus. 354. Ř. pósobiti, činiti, dělati.
Št. Kn. š. 172., 169. Ř. ukázati lépe než:
mistrovský kus udělati. Hk. Mistrovským
synům zdejším ani těm, jižto by sobě mi-
strovské dcery a vdovy za manželky po-
jímali, ř-sla ukazovati potřebí nebude. Pk.
Npj. 58. — Ř-sla = pořádky. Vyšli proti
králi Pražané se všemi ř-sly a měštany.
Let. 111. — Ř = nástroj. Tvoji bohové
lidskými řemesly sú děláni. Pass. mus.
362. — Ř. = hra v karty. Hráti ř. Us. Rgl.

Řemeslozpyt, u, m. = řemesloznalství.
Šp.

Řemeslozpytný = technologický, techno-
logisch. Šp.

Řemesníček, čka, m., zdrobn. řemeslník.
Nech je třeba metlaříček, jenom když je ř.
Us. Brt.

Řemesník, a, m. = řemeslník. Slov. Hol.
115.

Remessa, rimissa, y, f. = zásylka (pe-
něz, směnek). Skř.

Remeš, mše, m., Meisterstück, n. Mor.,
slov. a chorvát. Rr. Sb., Šd.

Remešský. R. evangelium. Cf. Jir. Ruk.
II. 168., Ukaz. 64, Pyp. K. II. 282., 283.,
389.

Řemíček, čku, m. = řemínek. Slez. Šd.

Řemínek, nku, m., vz Řemen.

Remingtonka, y, f. = ručnice od Re-
mingtona zhotovená.

Remisa, y, f. = kolna. Zpr. arch.

Remiš. Cf. Mkl. Etym. 275.

Řemitrubka, y, f. = robitrubka. Prk.

Remlík, u, m. = trám nad podlahu
mlýnskou vyčnívající. Vz KP. V. 6l2.

Remlovati, vz Ramlovati.

Rémování. Krnd. 184. a.

Remsati = remtati. — U Kr. Hrad. Kšť.
— R. = hubovati, bručeti. Ib. Kšť.

Remtiti = drkotati jazykem. Brt. D. 261.

Remundovati koně = cvičiti. Koll. Zp.
II. 446.

Řemýk. Cf. List. fil. 1878. 207.

Remzati. Mz. v List. fil. XVI. 181.

Remzenie, n., das Plaudern. Slov. Šd.

Ren, a, m. = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

Renař. Cf. Brm. I. 3. 122.

Renazzit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
15

Renčák, u, m. = rejnčík (dod.). Rk.

Renčík, u, m. = renčák. Neud.

Renčník, u, m. = renčák. ČT. Tkč., Rgl.

Řenčov. V 16. stol. Řevničov. Wtr. Obr.
57.

Renda, y, f. = běhna U N. Kdýně. Rgl.

Renditi = rejditi, běhati. U N. Kdýně.
Rgl.

Rendl, a, m. — R. z Ušavy Albr., král.
prokurator atd. † 1522. Vz Jir. Ruk. II.
169.—176., Šb. Dj. ř. 282., Rk. Sl.

Rendlík. Vlasy dle rendlíku přistřižené
(= špatně). Rgl., Němc. D. č, Kv. 1869. 14.
Točí se jako v r-ku (nemotorně); Nesu
něco na r-ček (chutného); Vejce na r-ku
(smažené); Stromy, zemáky sázejí se do
r-ku (v řadách). ČT. Tkč. Hádanka: Štve-
ran shodil trojana a dvojan pobil štverana
(kočka— rendlík — hospodyň). Brt. Dt.159.

Renetta, vz Rstp. 519.

Renger, gra, m. — R. Kar., docent na
univer. praž., nar. 1842. Vz Tf. H. 1. 193.,
Šb. Dj. ř. 282., Sbn. 720., 730.

Rennert, a, m. — R. Václ., nar. 1802.,
kněz. Jg. H. l. 618.

Reno, a, n. = renommée. Dělá to pro r.;
Ma r. U Kr. Hrad. Kšť. I jinde. Rgl.

Renommovanosť, i, f., Renommée, n. Kzl.
211.

Renovace = schůze a pití mistrů na
společné útraty cechu. U Místka. Škd.