Předchozí (570)  Strana:571  Další (572) |
|
|||
571
|
|||
|
|||
Renšovka, y, f. = rénský. U Čejova.
Svátek Jos. Renta papírová, stříbrná, zlatá, jednotná,
rakouská, Us. Pdl., pozemková. Kzl. 297. Rentečka, y, f. = hadříček, klůcek? Žnivo sme dokonali, palce sme porezali, treba by nám r-čky pozavíjať palečky. Slov. Koll. Zp. I. 308. Rentní = důchodní, Renten-. R. počet.
Stč. Nár. 117. Rentovně. Důchod r. zvýšiti. Kzl. 275.,
297. Rentovní = rentní. R. důchod. Kzl. 301.
Rentový, Renten-. R. knížka. Us. Pdl.
Reorganisator, a, m. Osv. I. 343., Šd.
Rep. Nebyli to židé chudí, byli juž rep —
rep, přijeli v kočáře. Kmk. Kuk. II. 402. Řepa. V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf.
Mkl. Etym. 277. R. dobrá, špatná, malá, veliká, tlustá, slabá, těžká, lehká, silná, vypučená (vyhnaná, vyražená), zelená, suchá, rozkrájená, udušená, Čerstvá, zvadlá, drev- natá, štíhlá (vřetenovitá), praná, slezská, ruská, francouzská, sibiřská, chudá na cukr, cukrnatá, shnilá, sklizená; Řepu vyorati, oklepati, oklestiti, vykrájeti, čistiti, hlavy řepy stínati, utínati atd. Šp. Řepa zaječí, carlina acaulis. Mor. Brt. — Cf. Rstp 86 , 1282., Rosc. 145. Schne jí ř. (nastává zlé). Us. Vk. Zuby jako ř. (zdravé); Kdo se nají řepy a podívá se na střechu, má hned zase hlad (je nesytná); Krájí se to jako ř. (pěkně). ČT. Tkč. Kdy čas vzieti řepu. AlxV. v. 2248. (HP. 54.). Býti na ráně jako ř. u cesty. Us. Němc. Hádanka: 1. V ko- moře je tělo, na dvoře vlasy. 2. Je to zelene, něni to luka; je to bile, něni to muka; ma to ornat, něni to kniz; má to ocas, něni to myš. Brt. Dt. 147. — Ř. = hlava. Dítě drží již řepíčku (hlavičku ; už mu neklesá). ČT. Tkč. — Ř. = řepka (dod.). Vz toto. Skopl řepu = poranil si palec u nohy do krve o kámen. Brt. Dt. 260. — Ř., y, m., os. jm. Arch. VIII. 601. Řepacha. Cf. Brm. III. 3. 246., Schd.
II. 495. Řepák, u, m. = zub. To jsou řepáky,
řepance (zdravé zuby). ČT. Tkč. — Ř., a, m. = kdo jí řepu (převzdívka obyvate- lům krajiny kolem Brandýsa n. Orl.). Tkč. — Ř-ci = lide z hor přicházející do kraje řepu okopávat. Vchř. — Ř., u, m. = řepka atd. Cf. Rstp. 86. Řepanec, nce, m., vz Řepák (dod.).
Řepanský Mart. 1599. Cf. Jg. H. 1. 618.,
Jir. Ruk. II. 176. — Ř. Zigm. Jir. Ruk. II. 176. Řepař, e, m., Rübenbauer, m. Šp.
Řepaření, n. = pěstování řepy, Rüben-
bau, m. Pdl. Vz Řepařství. Řepařský. Ř. odpadky. Dmk.
Řepařství, n., Rübenwirtbschaft, f., Rü-
benbau, m. Šp., Dmk. Řepčiště, ě, n., Rübenfeld, n. Sl. les.
Řepčunka, das Rübengrün. Laš. Tč.
Řepeilka, vz Řápek (dod.).
Řepeň, Spitzklette, f. Cf. Rstp. 880.
|
Řepeňovitý. Ř. rostliny, ambrosiaceae-
Nz.
Repeta, y, f. = repetilka, huba repetivá.
Ty máš r tu! U Rokyc. Fč. Repetačka = repetilka. Us. Rgl.
Řepeták = mlýnek na stromě plašiti
ptáky. Val. Brt. D. 260. Cf. Repetáč. Repete, lat. = opakuj, ještě jednou, znova.
Repetění, n., vz Repetiti. To je ňákého
r. Us. Tkč. Repetice. Vezměte to od r. (ještě jed-
nou). Us. Tkč. Repetiční, Repetitions-. R. rým. Dk.
Poet. 404. Repetiti se do čeho = plésti se. U N.
Kdýně. Rgl. Řepeto, a, n. = veliké lejno. U Chotě-
boře, U Žďáru na Mor. Repeťuky, pl., f. = repetýrky (žertem).
Repetuša, dle Káča = tlachna. Hrb.
Obr. 125., Brt. D. 260. Repetýrka, y, f. = opakovačka, nová
ručnice, Repetirgewehr, n. NA. III. 118 1. Řepí. 14. stol. Cf. List. fil. 1878. 207.
Řepicovitý. Cf. Rstp. 483., Slb. XLV.
Repič, repiča = řepík (lopuch), Slov.
Držia spolu ako repič. Orl. IX 248. Řepíček, vz Řepík
Repičie, n. = repič. Slov. Drží se ho
ako r. Rr. Sb. Řepička, scyphus, Nebenkronenbecher,
m. Nz. Řepičnák, a, m., pontia napi, Repsweiss-
ling, m., motýl. Rr. Sb. Řepík. Cf. Rstp. 483, 502 , 939., Ott. I.
471., Schd. II. 307., Mllr. 9. 15., Mkl. Etym. 278.
Řepíkonosný, bechertragend. Ř. rost-
liny. Vz Rst. 483. Řepíkovitý. Ř. rostliny, agrimonieae. Vz
Rstp. 504. Řepinka. Cf. Rosc. 145., Mllr. 86.
Řepiště = stráň nad Žloukovicemi. Jsfk.
Řepiti. Cf. Mz. v List. fil. XVI. 182.
Řepka. Cf. List. fil 1878. 207., Schd. II.
283., 292., Mllr. 25, Rstp. 86., 456., 970, Rosc. 125. — Ř. = pazneht; nehet na palci u nohy. Upadl a rozbil si řepku. U Vsetína. Vck Vz Řepa (dod.). — R. = konec ocasu dobytčího. Val. Brt. D. 260. — Ř., y, m., os. jm. Ř. Jan, učitel. Jg. H. l. 618. Řepkař, e, m., Rübenbauer, m. Chlpk.
Dram. I. 95. Řepkovina, y, f. = sláma řepková. Us.
Tkč. Řepkoviště, ě, n., Rübsfeld, n. Rk.
Řepkový. Ř. lusky, mandele, půda (země), sláma (řepkovina), úhrabky. Us. Tkč. Řepky, pl., f. = pole na Vsacku. Vck. Řepnačka, y, f. = vlak vozící řepu. Ř.
už jede. U Zborovic. Šd. Řepní, vz Řepný.
Řepníček, čku, m. = řepíček. U Přerova.
Šd. |
||
|
|||
Předchozí (570)  Strana:571  Další (572) |